Sremski Karlovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sremski Karlovci
Sremski Karlovci.JPG
Sremski Karlovci – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 102 m n. m.
Stát Srbsko Srbsko
autonomní oblast Vojvodina
okruhy Srbska Jihobačský okruh
Sremski Karlovci
Sremski Karlovci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 51 km²
Počet obyvatel 8 750 (2011)[1]
Hustota zalidnění 171,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.sremski-karlovci.org.rs
PSČ 21205
Označení vozidel NS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sremski Karlovci (česky též Sremské Karlovice, srbsky Сремски Карловци, německy Karlowitz, nebo Carlowitz, chorvatsky Srijemski Karlovci, maďarsky Karlóca, turecky Karlofça) je město a opština v autonomní provincii VojvodinaSrbsku. Nachází se na pravém (jižním) břehu Dunaje, asi 70 km severozápadně od Bělehradu a 10 km jihovýchodně od Nového Sadu. V roce 2002 mělo město 8 839 obyvatel. Ve městě je několik škol a kostelů, palác patriarchy a několik muzejí. V jeho blízkosti se nachází nejvýchodnější cíp pohoří Fruška gora (Stražilovo).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v historické oblasti Srem, kterou snad v 6. století osídlili Slované. Ve středověku zde vznikla uherská pevnost Karom, kterou roku 1521 dobyli Osmané a roku 1679 dobyli zpět Habsburkové. V období od 16. listopadu 1698 do 29. ledna 1699 se zde konal kongres, kde byl podepsán Karlovický mír mezi státy tzv. Svaté ligy (Rakousko, Polsko, Benátská republika a Rusko) a Osmanskou říší. V 18. století zde Habsburkové usazovali pravoslavné Srby z Chorvatska a v 18. století se město stalo ohniskem srbského národního hnutí. Roku 1713 bylo založeno pravoslavné arcibiskupství s patriarchou Srbské pravoslavné církve, do jehož jurisdikce patřili všichni pravoslavní v Rakousku.

Sremski Karlovci jsou sídlem prvního srbského gymnázia (1791) a druhého nejstaršího pravoslavného semináře (1794). Na zdejším gymnáziu studoval i romantický básník Branko Radičević. V květnu 1848 se ve Sremských Karlovcích konala tzv. Májová demonstrace, která prosazovala větší autonomii Srbů v rámci Uher. V roce 1918 rozhodli poslanci většinové srbské národnosti o připojení Sremu k Chorvatsku, s nímž se roku 1929 stal součástí Jugoslávie. Po přepadení nacisty se oblast stala součástí loutkového Chorvatského království a roku 1944 dobyli Karlovice partyzáni.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro města má řadu barokních staveb z 18. století, zejména srbské pravoslavné kostely svatých Petra a Pavla (Dolní kostel, 1718), Horní kostel (1745), katedrála (1762) a Mírová kaple (1817) a katolický kostel Svaté Trojice (1765). Radnice je z roku 1811, pravoslavný seminář z roku 1891 a patriarchův palác z roku 1894. Vedle městského muzea je zde malé muzeum včelařství a národopisné muzeum německých kolonistů, banátských Sasů.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Sremski Karlovci leží na dálnici A1 (E 73 mezi Novým Sadem a Bělehradem) a s oběma má i železniční spojení.

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání v roce 2011 žilo v Karlovci 6 820 Srbů, 576 Chorvatů, 182 Maďarů a řada dalších menšin.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sremski Karlovci na bosenské Wikipedii.

  1. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]