Josef Hořejší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Hořejší
Narození 5. prosince 1910
Chlumín
Úmrtí 7. ledna 1950 (ve věku 39 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hořejší (5. prosince 1910, Chlumín7. ledna 1950, Praha-Ruzyně) byl český podnikatel a jedna z obětí komunistického teroru.

Josef Hořejší pocházel z chudé rolnické rodiny. Měl 9 sourozenců. Vyučil se čalouníkem, v roce 1931 se oženil a přestěhoval do Mělníka. Stal se mistrem v továrně na kočárky Liberta. V roce 1940 si sám zřídil malou dílničku na výrobu a opravy kočárků. V roce 1942 byl zatčen a 14 měsíců vězněn na Pankráci. Po návratu se znovu ujal vedení dílny, kterou mezitím vedla jeho manželka a začal ji rozšiřovat. V roce 1945 už zaměstnával 50 lidí.[zdroj?]

Dne 26. února 1948 byly jeho továrny (mající tehdy již přes 200 zaměstnanců) znárodněny a on sám byl den poté zatčen a 3 týdny vězněn. V únoru 1949 jej přišli znovu zatknout, ale Hořejší, který se tehdy zabýval zemědělstvím, s nimi odmítl jít pro nemoc a vysoké horečky. Přivolaný vojenský lékař potvrdil, že převoz je nemožný.[zdroj?] Hořejší ještě tu noc navzdory nemoci uprchl a skryl se.

Po uzdravení přešel za hranice, ale špatné podmínky v utečeneckém táboře a víra v brzký pád komunistů jej vedly k návratu. Zapojil se do protikomunistické skupiny MAPÁŽ, vydávající protikomunistické letáky. Dne 15. srpna 1949 byl zatčen, obviněn z velezrady a dalších zločinů a 24. října téhož roku ve vykonstruovaném procesu odsouzen spolu s dalšími (Bohumil Klempt, Kamil Novotný a Josef Plzák) k trestu smrti. Podle svědectví rodiny, která se s ním setkala noc před popravou, bral vykonání rozsudku jako vysvobození, předchozím mučením byl totiž zmrzačen a trpěl (polámaná žebra, rozdrcené nosní chrupavky, silně poškozený zrak).[zdroj?] Rodině bylo nejprve přislíbeno vydání rakve pod podmínkou soukromého pohřbu, posléze však byl zpopelněn státními orgány a nebyla vydána ani urna.[zdroj?]

Zbytek rodiny byl perzekvován a pronásledován až do roku 1989.[zdroj?]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]