V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Leoš Kubíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leoš Kubíček
Akademický sochař Leoš Kubíček
Akademický sochař Leoš Kubíček
Narození 22. listopadu 1887
Slatina nad Zdobnicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. listopadu 1974 (ve věku 86 let)
Jaroměř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Děti Věra Kubíčková
Příbuzní Josef Kubíček (sourozenec)
Ocenění zasloužilý umělec
Podpis L.Kubíček-podpis.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Antonie Kubíčková
dcera Stáňa Síbrtová
dcera Věra Stivínová
syn Aleš Kubíček
bratr Josef Kubíček
synovec Jánuš Kubíček
Pěčínský dům Leoše Kubíčka
Pěčínský ateliér Leoše Kubíčka

Leoš Kubíček, křtěný Leopold (22. listopadu 1887 Slatina nad Zdobnicí[1]3. listopadu 1974 Jaroměř), byl český akademický sochař a řezbář.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Učební léta a studium[editovat | editovat zdroj]

  • 1901 – 1904 Jako čtrnáctiletý odešel do nedalekého Žamberka, kde se učil řezbářství v řezbářské dílně Josefa Rouse. Řezbářskému řemeslu se věnoval ještě v dílně na malém náměstí v Hradci Králové a v dílně mistra Čumpelíka v Mělníku.
  • 1906 – 1907 Krátce navštívil Prahu aby poznal její památky a umění. Navštívil Hradčany, muzea, galerie, kostely. Plný dojmů se vydal přes Beroun a Plzeň do Mnichova . Štěstí však neměl. Práci našel teprve až v Augsburgu. Pracoval v řezbářské dílně.
  • 1909 Krátce pracoval v ateliéru Osterriederově a pak nastoupil na vojnu do Vysokého Mýta.
  • 1910 Pro nemoc byl zproštěn vojenské služby. Vrátil se opět do Prahy.
  • 1911 – 1913 Úspěšně složil zkoušky a nastoupil ke studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze k profesoru Josefu Drahoňovskému.

Po návratu pln dojmů krátce pracoval v ateliéru v Praze a pak se nastěhoval na statek přítele na Moravě.

I. světová válka[editovat | editovat zdroj]

  • 1915 Byl povolán na vojnu do maďarského Kaposzváru.
  • 1916 Uzavřel sňatek se svou Toničkou a po propuštění z vojny se vrátil domů. Najal si domek ve Dvorku v Rybné nad Zdobnicí.
  • 1917 Navázal přátelství s paní Masarykovou-Slavíčkovou.
  • 1918 Po skončení války začal hledat možnost trvalého bydlení.

Pěčín a Umělecká beseda[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 Kubíčkova žena, výborná učitelka, byla vyzvána školským úřadem v Žamberku k nástupu na trojtřídku do Pěčína.
  • 1919–1928 S jistým příjmem své ženy začal stavět vlastní dům. Paní učitelku měli děti i rodiče rádi. On však mezi venkovany byl dlouho cizincem.

Slezská Hrčava[editovat | editovat zdroj]

  • 1928 Pobýval ve slezské Hrčavě. Z podnětu ministerstva školství tam organizoval domácí lidovou řezbářskou tvorbu.

Studijní cesty a velká díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 Byla odhalena jeho busta prezidenta TGM na Masarykově chatě na Šerlichu.

II. světová válka[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 V době okupace byli výtvarníci převedeni do svých krajových spolků. Našel si mezi nimi své dobré přátele, sochaře Škodu, malíře profesora Štěrbu, Dr. Broučka a další. Především díky jim byla uspořádána jeho souborná výstava v Městském muzeu v Hradci Králové.

Galerie Orlických hor, Rychnovský Slavín, ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 Účastnil se soutěže na vytvoření památníku v Lidicích.
  • 1962 Při příležitosti sedmdesátého pátého výročí jeho narození obdržel za svou uměleckou tvorbu vyznamenání „Za vynikající práci“.
  • 3. listopadu 1974 zemřel akademický sochař Leoš Kubíček v nemocnici v Jaroměři.

Výtvarník v dokumentech[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Leoše Kubíčka
  • 1943 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod Karel Brouček, Hradec Králové.
  • 1947 – Karel Brouček, K výstavě sochaře Leoše Kubíčka, Posel sjezdu abiturientů a žáků rychnovského gymnasia, Rychnov nad Kněžnou.
  • 1957 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J.Baleka, Krajská galerie Rychnov nad Kněžnou.
  • 1966 – J. Baleka, Umění východočeského kraje, Pochodeň.
  • 1967 – V. Sedláček - Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Baleka, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou.
  • 1967 – J.Lederer, Dopis do Pěčína, Pochodeň.
  • 1968 – J.Šulc, Masarykova chata na Šerlichu, Jiskra Rychnovska.
  • 1977 – V.Sedláček a Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod R.Černý, Vlastivědný ústav v Šumperku.
  • 1978 – Leoš Kubíček, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou. Úvod a uspořádání vzpomínek Leoše Kubíčka R.Černý, studie J. Baleka, fotografie Jiří Šulc.
  • 1984 – Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou, průvodce stálou expozicí, úvod R. Černý.
  • 1987 – Leoš Kubíček, katalog výstavy, úvod J. Zemánek, Krajská galerie Hradec Králové.
  • 1990 – J. Smetanová, Domovní důvěrnosti, P.T. Sochaři, který přidával do kávy dobré pomyšlení 51761 Pěčín, Novinář.
  • 1990 – Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Masarykova chata na Šerlichu, Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, Deštné v Orlických horách.
  • 2001 – Leoš Kubíček – plastiky. katalog výstavy - Městské muzeum v Žamberku. Příprava: PhDr.M.Otavová, Doc. PhDr. V. Šplíchal, CSc., Jiří Šulc a dcery L. Kubíčka Dr. V. Stivínová a S. Síbrtová.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMÁNEK, Jiří. Leoš Kubíček : plastiky, kresby. Hradec Králové: Kraská galerie, 1987. 32 s.  katalog výstavy, Rychnov nad Kněžnou 2. 9. - 4. 10. 1987, Hradec Králové 8. 10. - 22. 11. 1987

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]