Cyrilov (přírodní rezervace)
 Cyrilov | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) Cyrilov | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. července 1982 |
| Vyhlásil | Národní výbor hlavního města Prahy |
| Nadm. výška | 230–286 m n. m. |
| Rozloha | 172,82 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Praha-východ |
| Umístění | Jirny Úvaly Praha |
| Souřadnice | 50°5′43,65″ s. š., 14°41′38,92″ v. d. |
  Cyrilov | |
| Další informace | |
| Kód | 736 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyrilov je přírodní rezervace ve správních územích města Úvaly a obce Jirny v okrese Praha-východ a v severovýchodní části Prahy. Z části se nachází na území přírodního parku Klánovice-Čihadla mezi Klánovicemi a Úvaly, severně od železniční trati Praha–Úvaly. Předmětem ochrany je komplex různých typů lesa s výskytem ohrožených druhů živočichů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prostor Klánovického lesa, jehož je Cyrilov součástí, byl ve středověku hustě osídlen. Historické prameny v něm zmiňují existenci vsí Slavětice (1227), Lhota nad Úvalem s kostelem svatého Václava, Hol (1346) a Žák. Všechny zanikly nejpozději během třicetileté války a v místech posledních dvou byly poté založeny rybníky uvedené v Josefinském katastru. Vypuštěny byly v souvislosti s výstavbou železniční trati Praha – Česká Třebová. Po zániku vesnic vznikl souvislý Klánovický les. Mezi jeho správce ve službách Lichtenštejnů patřil lesník J. Wachtl, za něhož byla vybudována dochovaná síť cest a průseků.[2]
Ve dvacátém století byla podoba lesa silně ovlivněna způsobem hospodaření. Vodní toky získaly po řadě melioračních zásahů charakter rovných zahloubených kanálů. V druhovém složení stromů se objevily smrkové monokultury, ze kterých se smrk šíří i do dubových porostů, kde omezuje přirozené zmlazení dubů. Ačkoliv pěstování nevhodných porostů (dub červený, modřín, borovice vejmutovka) na začátku 21. století ustupovalo, nadále se k zalesňování používala borovice lesní. Ta se sice v Klánovickém lese přirozeně vyskytovala i dříve, ale nevytvářela monokultury.[3]
Na severním okraji chráněného území se těžil písek, ale lomy téměř zanikly. Les je dále ovlivňován myslivostí a zejména rekreačním a sportovním využitím. Přímo v přírodní rezervaci se nachází lavičky a dětská lesní hřiště.[3]
Chráněné území poprvé vyhlásil Národní výbor hlavního města Prahy v kategorii chráněný přírodní výtvor s účinností od 1. července 1982.[4] Jako samostatný chráněný přírodní výtvor byl Cyrilov vyhlášen vyhláškou 5/1988 pražského okresního národního výboru a v roce 1992 jej ministerstvo životního prostředí přehlásilo na přírodní rezervaci.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rezervace s rozlohou 172,82 hektarů se nachází v Pražské plošině v nadmořské výšce 230–286 metrů v katastrálních územích Klánovice, Újezd nad Lesy v Praze, Jirny a Úvaly u Prahy v okrese Praha-východ.[4]
Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří ordovické jílovité břidlice, na kterých se ve druhohorách uložily pískovce a slepence. Břidlice v podloží jsou nepropustné, takže hladina podzemní vody může ve vlhkých obdobích vystoupat až k povrchu. Na zamokřených místech se vyvinuly oglejené půdy.[6]
Přírodní rezervace leží na rozhraní geomorfologických celků Středolabská tabule (západní část) a Pražská plošina (východní část). Ve Středolabské tabuli spadá do podcelku Českobrodská tabule a okrsku Čakovická tabule a v Pražské plošině do podcelku Říčanská plošina a okrsku Úvalská plošina.[7] Povrch území je rovinatý, s mírně ukloněnými svahy údolí Horoušanského potoka a jeho drobného bezejmenného přítoku. Horoušanský potok se vlévá do Výmoly, a patří tedy k povodí Labe.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní rezervace nachází na rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblastí MT10 (menší jihovýchodní část).[7] Pro oblast T2 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce. V oblasti MT10 jsou charakteristické teploty −2 až −3 °C v lednu a 17 až 18 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů. Letních dnů bývá padesát až šedesát, zatímco mrazových dnů 100–110. Sníh zde leží čtyřicet až padesát dnů v roce.[8]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
_(10).jpg)
Předmětem ochrany v přírodní rezervaci je trojice lesních ekosystémů. Asi desetinu rozlohy tvoří vlhké acidofilní doubravy [9] s proměnlivým zápojem, přítomností přestárlých jedinců a jednotlivým zastoupením břízy a olše.[10] Patnáct procent území porůstají hercynské dubohabřiny a devět procent suché acidofilní doubravy.[11] Také pro ně je charakteristický nejméně dvouetážový porost s proměnlivým zápojem.[10] Ponechávání starých stromů a mrtvého dřeva je důležité pro rozvoj biodiverzity, protože přibližně polovina lesních organismů na přítomnosti starého dřeva životně závisí.[6]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Starší biologické průzkumy se soustředily na celý Klánovický les a nerozlišovaly přítomné přírodní rezervace.[12] Podle přesně lokalizovaných pozorování učiněných po roce 2000 se na území přírodní rezervace Cyrilov vyskytovala řada ohrožených druhů živočichů.[13]
Z hmyzu byli ojediněle pozorováni brouci vázaní na odumřelé části živých stromů, konkrétně Pseudeuparius sepicola z čeledi větevníčkovitých a huňatoštítník rudonohý (Anisarthron barbipes). Kromě nich se zde vyskytuje více druhů čmeláků a pačmeláků (Bombus). Obojživelníky v chráněném území zastupuje čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (Rana temporaria). Pravidelně byli pozorováni a pravděpodobně v chráněném území hnízdí ptáci krkavec velký (Corvux corax) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Pravidelně bývá nalézán slepýš křehký (Anguis fragilis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Ojediněle se vyskytuje také netopýr vousatý (Myotis mystacinus).[13]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rezervací vede množství lesních cest včetně naučných stezek Klánovickým lesem a Lesní galerie II. Podél hranice jihovýchodního výběžku je značena červená turistická trasa z Úval k železniční zastávce Praha-Klánovice. Západní částí vede žlutě značená trasa od železniční zastávky do Jiren.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Plán péče o přírodní rezervace Cyrilov na období 2011–2020 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2011-09-30 [cit. 2022-07-14]. S. 11. Dále jen Plán péče (2011–2020). Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče o přírodní rezervace Cyrilov na období 2021–2030 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2021-04-12 [cit. 2022-07-14]. S. 15. Dále jen Plán péče (2021–2030). Dostupné online.
- ↑ a b Cyrilov [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 1.
- ↑ a b c Plán péče (2021–2030), s. 7.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-15]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 4.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 6.
- ↑ Plán péče (2021–2030), s. 5.
- ↑ Plán péče (2011–2020), s. 12.
- ↑ a b Plán péče (2021–2030), s. 9.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyrilov na Wikimedia Commons - Naučná stezka - Klánovický les[nedostupný zdroj]
