Kuchyňka (přírodní památka, okres Praha-východ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kuchyňka
PP Kuchynka 07.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1. července 1997
Nadm. výška 220 - 242 m n. m.
Rozloha 3,86 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha-východ
Umístění Brázdim
Souřadnice
Kuchyňka
Kuchyňka
Další informace
Kód 2005
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Vršek Buližníku s výhledem na Brázdim.

Kuchyňka je přírodní památka nacházející se u Starého Brázdimi.[2] Její celková rozloha pokrývá 3,87 ha.[3] Označení Kuchyňky jako přírodní památky bylo navrženo už v roce 1948 avšak v platnost vešlo až od 1. června 1997.[3][4] Ochrana je zde zřízena z důvodu významného geologického, archeologického a paleontologického naleziště.[5] Z hlediska geologického se zde jedná převážně o zkameněliny z období druhohorního moře, nacházející se po celé délce Kuchyňky.[3][5] Z důvodu paleontologického je to především kvůli pozůstatkům po tzv. aurignacienském člověku. [3] Dalším důvodem ochrany je vegetace, která se zde skládá z izolovaných lučních stanovišť a stepních druhů flóry. [3][4] Nejvíce ohroženy jsou xerotermní trávníky a druhy primitivních půd, jako jsou křivatec český (Gagea bohemica), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), kostřava sivá (Festuca pallens) a kostřava walliská (Festuca valesciaca).[3]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

PP Kuchyňka se nachází ve středočeském kraji v okrese Praha – východ v katastrálním územím Brázdim.[3] Území Kuchyňky se skládá ze zalesněného vrchu, několika lomů po úbočí, lesních remízků a luk.[3][4][5] Největší nadmořská výška je na vrchu v srdci Kuchyňky a činí 242 m n. m.[3] Rozloha je 3,87 ha.[3] Rozloha tohoto ochranného pásma je 5,61 ha.[3] I přes nevelkou výšku Kuchyňka dominuje v krajině tvořené zemědělskou půdou.[3][4][5] Je proto důležitý estetický prvek této oblasti, který navíc skýtá místo k odpočinku či panoramatický výhled do okolí.[3][4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historické využití Kuchyňky člověkem pochází z období starších čtvrtohor, kdy lokalita sloužila jako osada tzv. aurignacienského člověka.[3][5] Pahorek byl ale využit i jako pozorovatelna ke sledování pohybu zvěře a nepřátel.[3][5] Archeologické nálezy byly objeveny hlavně v jihozápadní části území.[3][5]

Ve 40. letech 20. století zde skončila těžba buližníku a křídových sedimentů, které díky své bohatosti na fosfáty byly využívány jako hnojivo.[3][4] Následovalo postupné zavážení vytěžených lomů a s tím spojený sesuv stěn, čímž došlo ke geologickému znehodnocení.[3] Zavezení postihlo hlavně západní, severovýchodní a i částečně jihozápadní lom.[3]

Po vyhlášení PP (1997) prošlo území Kuchyňky redukcí nevhodných dřevin a péčí o travní porosty, které jsou zde jedním z předmětu ochrany. [3]

Momentálně je lokalita využívána jakožto rekreační centrum pro turisty a obyvatele obce Brázdim.[3][4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Kuchyňka je tvořena z buližníku, který vznikl v době starohor.[3][4][5] Jeho hornina je velmi tvrdá, z tohoto důvodu je rezistentní vůči erozi a zvětrávání.[3][5] Její dominantní složkou je oxid křemičitý.[3] V období křídy tvořila Kuchyňka buližníkové skalisko, vystupující nad hladinu tehdejšího moře.[3][4][5] Na jeho úbočích se vlivem vlnobití tvořily dutiny a v nich se usazovaly tzv. příbojové slepence (příbojové facie) s odlišně zaoblenými buližníkovými valouny až balvany a fosfátovými sedimenty.[2][3][4][5] Tato úskalí vytvářela vhodné prostředí pro tehdejší živočichy (měkkýše, ostnokožce, ryby, ježovky, hvězdice, korály), jejichž ostatky zde byly zachovány.[5] Avšak tyto sedimenty jsou z velké části vytěžené.[3][5] Po ústupu křídového moře byly usazeniny překryty geologicky mladšími horninami, které byly v době čtvrtohor ovlivněny erozí a znovu překryty navátými půdami.[4]

Z fosilií zde můžeme najít zbytky ústřic, ježovek, hvězdic, korálovců, vápnitých hub, hlavonožců, žraloků a ryb a z mikrofauny se podařilo určit 15 druhů foraminifer.

Pedologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast se nachází v oblasti černozemí, které jsou však zde do rozdílné míry degradované, proto lze zdejší půdní typ určit jako kambizemě.[3]

Střed.jpg

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Zajíc polní v blízkosti Kuchyňky

Díky tomu, že v blízkosti této přírodní památky jíž dlouho žijí lidé, byla ovlivněna druhová sklada zvířat na tomto území.[3][4] K pozorovaným savcům se zde řadí zajíc polní (Lepus europaeus), ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek obecný (Sorex araneus) a lasice kolčava (Mustela nivalis).[4] V Kuchyňce se vyskytují i ptáci, například pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) a černohlavá (Sylvia atricapilla), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus),slavík obecný (Luscinia megarhynchos), lejsek šedý (Muscicapa striata), koroptev polní (Perdix perdix), havran polní (Corvus frugilegus), čečetka zimní (Carduelis flammea), stehlík obecný (Carduelis carduelis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), straka obecná (Pica pica), skřivan polní (Alauda arvensis), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a jiní.[4][5] Ze zajímavých bezobratlých zde žije otakárek fenyklový (Papilio machaon), zlatohlávek letní nebo střevlík hajní (Carabus nemoralis).[4][5]

Pohled na skaliska z jihozápadní strany.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Kuchyňka je významnou botanickou lokalitou z důvodu výskytu druhů skalních stepí a pastvin, které jsou v posledních letech na ústupu. [4] Obecně se zdejší flóra skládá z xerotermních trávníku, které se nalézají na buližníkové skalce, semixerotermních až mezofilních trávníků a vegetace primitivních půd.[3] Velký úsek oblasti je porostlý křovinami, ovocnými stromy a remízkem. [3]  Křoviny vyskytující se na území Kuchyňky jsou svída krvavá (Cornus sanguinea), třešeň ptačí (Prunus avium), šeřík obecný (Syringa vulgaris), ptačí zob obecný(Ligustrum vulgare) a ovocné dřeviny jabloň (Malus domestica) a slivoň obecná (Prunus insititia).[3] Typickým zástupcem zdejší vegetace je kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lnice květel (Linaria vulgaris), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), komonice bílá (Melitotus albus). [3] Z ochranářsky významných rostlin se zde nachází křivatec český (Gagea bohemica), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), kostřava sivá (Festuca pallens) a kostřava walliská (Festuca valesciaca).[3]

Pohled na Kuchyňku z jihovýchodu.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Pro území Kuchyňky byl v roce 2006 sepsán plán péče.[3] Hlavním předmětem ochrany jsou xerotermní trávníky a skalní vegetace v okolí vrchu, subxerotermní trávníky a významné vegetace primitivních půd (př. pryskyřník illyrský).[3] Z geologického hlediska se zde jedná o zachování starohorních buližníků a křídových fosilií. [3][4][5]Péče o území probíhala v letech 2007 až 2016. [3]

Projekt se skládal z několika částí:[3]

  • odstranění a redukce nepůvodních invazních druhů - kustovnice cizí (Licium barbarum), javor jasanolistý (Acer negundo), třtina křovištní (Calamagrostis epigenos)
  • sběr odpadků
  • odstranění dřevin ohrožující významné trsy trav
  • seč či pastva
  • prosvětlení hlavně v území remízku

Navrhovaná péče zde proběhla úspěšně podle plánu, avšak nevznikl nový plán péče. [3] Nadále je zde potřeba intenzivní péče o trávníky a redukce dřevin a s tím spojené usilování o rozšíření xerotermní a subxerotermní vegetace.[3]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Lokalita Kuchyňky nabízí možnost nejen pěšího výletu, ale je i vhodná pro cyklisty. [4]Na vrchol vede odbočka červeně značené turistické trasy 0003 z Vinoře do Miškovic. Tato PP skýtá možnost odpočinku od každodenního ruchu či panoramatický pohled do krajiny.[4] Při vhodných viditelných podmínkách lze odsud vidět Zlatý kopec i Říp.[5] Z centra Brázdimi se chůzi na vrchol dostanete za 20 minut.

Pohled ze západu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. a b Geologické lokality - Vyhledávání - Kuchyňka. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Kuchynka. www.obecbrazdim.cz [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Střední Polabí. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]