Přírodní park Klánovice-Čihadla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní park
Klánovice-Čihadla
Přírodní rezervace Klánovický les
Přírodní rezervace Klánovický les
Datum vyhlášení 1991
Lokalita Praha 9
Výměra 907,7 ha
Seznam chráněných území v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální galerie na Commons
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice 50°5′31,18″ s. š., 14°38′38,03″ v. d.
Přírodní park Klánovice-Čihadla
Green pog.svg
Přírodní park Klánovice-Čihadla

Přírodní park Klánovice-Čihadla je chráněným územím v Praze 9. Zahrnuje menší chráněná území Klánovický les - Cyrilov, Počernický rybník, V Pískovně, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka. Rozloha přírodního parku je 907,7 hektaru.

V České republice je nyní přes sto přírodních parků. Přírodní park Klánovice-Čihadla je největším přírodním parkem v Praze (2222,8 ha). Na jeho ploše se také rozkládá významná plocha lesů a zahrnuje také menší chráněná území přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov a V Pískovně, přírodní památky Počernický rybník, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka a památné stromy (dub letní) v Klánovicích, v Dolních Počernicích, na návsi v Hostavicích a ve Farské ulici.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nejrozsáhlejší pražský přírodní park ležící na severovýchodě území hlavního města je protažený ve směru západ-východ od okraje Kyjí až po hranici Velké Prahy ve východní části lesního komplexu Vidrholec. Jeho krajinný ráz podmiňuje většinou ploše modelovaný povrch tvořený na západě břidlicemi, drobami a pískovci ordoviku, které se zhruba od linie Horní Počernice-Běchovice postupně noří pod jíly, slepence a pískovce druhohorního křídového stupně cenoman. Tento živinami chudý podklad, v němž vystupuje řada rovinatých úseků s těžkými, špatně propustnými půdami typu arenických až oglejených kambizemí s ploškami glejů, podmiňuje celé přírodní prostředí charakterizované převahou acidofilních fytocenóz a řadou zamokřených ploch.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podstatnou částí parku jsou zalesněné úseky, dnes z větší části maloplošně chráněné. Na západě je to přírodní památka Xaverovský háj, východněji pak rozlehlý lesní komplex z větší části zahrnutý do přírodní rezervace Klánovický les-Cyrilov. Ještě dále k západu se pak nachází menší chráněné území přírodní rezervace v pískovně, což je bývalá pískovna (dnes zatopená) s přilehlým úsekem nivy potoka Rokytka, která se stala refugiem mokřadní květeny, význačné mokřadní entomofauny, obojživelníků, mezi jiným i skokana skřehotavého a četných vodních ptáků včetně moudivláčka lužního. Pro oba lesní celky jsou význačné bezkolencové, lipové i bikové doubravy, v menší míře i doubravy habrové. Roste zde bříza pýřitá a některé acidofilní rostliny, které jsou v užším prostoru Prahy vzácné, např. smilka tuhá nebo prha arnika. Blízkost teplého Polabí naznačuje výskyt ochmetu evropského na dubech, pro oblast mezofytika je charakteristická např. vrba ušatá.

V Klánovickém lese a u Cyrilova se nachází řada dávno opuštěných pískovcových lůmků, u nichž se vytvořila menší vřesoviště. Železniční trať Praha-Kolín lemují četné menší tůňky s rašeliníkem a bublinatkou jižní, kde žije zejména čolek velký, v okolních porostech pak skokan štíhlý. Srovnání s unikátním průzkumem brouků Klánovického lesa z poloviny 20. století umožňuje odhalit změny ve složení fauny. Některé druhy tu již vyhynuly (střevlíček Cymindis vaporariorum), jiné dosud přežívají nebo se naopak nově objevily. Zachovalost rašelinných mokřadů dosud stále dokládá např. střevlíček Bembidion humerale. Z dobře prozkoumané skupiny pavouků tu byla zjištěna např. plachetnatka Saaristoa abnormis. Lesní porosty oplývají i bohatstvím především vlhkomilných druhů hub. Okolo soutoku Blatovského a Běchovického potoka na rozhraní ordovických a nadložních propustných cenomanských vrstev roztroušeně vyvěrají prameny a v jejich okolí se ojediněle nacházejí malé plochy bezkolencových luk, kde dosud roste například kosatec sibiřský, vrba rozmarýnolistá a jarva žilnatá. V roce 1996 zde byl zatím naposledy v Praze pozorován hořec hořepník. Na hostitelské rostlině (krvavec toten) žije modrásek bahenní. Na písčitých plochách mezi Klánovickým lesem a Xaverovským hájem se vzácně vyskytují psamofilní a subhalofilní druhy, např. kyprej yzopolistý a pomněnka různobarvá.

Přírodní rezervace Klánovický les byla zřízena k zachování cenných lesních společenstev. Je tu bezkolencová březová doubrava, biková doubrava a černýšová dubohabřina biková. Zajímavý je výskyt břízy pýřité a jejích kříženců s břízou bělokorou. Bohatá je avifauna s kání lesní, jestřábem lesním a puštíkem obecným.

V Přírodní památce Xaverovský háj je chráněna mozaika zachovalých lesních společenstev. Ve východní části to jsou acidofilní a bezkolencové doubravy, lipové a habrové doubravy. Hnízdí zde celá řada ptačích druhů jako je pěnice černohlavá, budníček větší, žluva zelená a sedmihlásek hajní. Vyskytuje se zde téměř 20 druhů savců, mj. několik druhů netopýrů, kuna lesní a myšice křovinná.

K nejfotogeničtějším chráněným území nejen tohoto přírodního parku, ale celé Prahy, patří Přírodní rezervace V pískovně, která se rozkládá mezi Rokytkou a Svépravickým potokem. V poměrně nedávné minulosti zde skončila těžba v pískovně a území bylo poměrně rychle zatopeno. Vznikl tak biotop, který zvláště za podzimních mlh připomíná šumavská blata. v území převládají mokřadní druhy rostlin jako kosatec žlutý, žluťucha lesklá, kakost měkký, ostřice pašáchor či dvojzubec trojdílný. Druhově pestří jsou zdejší obojživelníci – a tak kromě skokana zeleného a skřehotavého tu najdeme i skokana hnědého a ropuchu obecnou. Místo je významnou tahovou zastávkou a hnízdištěm mnoha druhů ptáků vázaných na vodní plochu a mokřady jako je moudivláček lužní, lyska černá, potápka roháč, slípka zelenonohá či volavka popelavá.

Největší rybník na území Prahy je chráněn jako Přírodní památka Počernický rybník. V mělké přítokové části rybníka jsou vysoké ostřicové porosty s dominantní ostřicí dvouřadou. V litorálu rybníka roste rákos obecný, orobinec úzkolistý a chrastice rákosovitá. Z vodní vegetace můžeme jmenovat šejdarku bahenní. Vyskytuje se zde několik druhů obojživelníků, mj. skokan zelený a skokan hnědý. Rozlehlá vodní hladina láká četné druhy ptáků, kteří zde mají tahovou zastávku a mnohé druhy zde hnízdí. Uvést můžeme např. potápku roháče, kachnu divokou, lysku černou a slípku zelenonohou.

Na hrázi rybníka je porost starých dubů, z nichž některé dosahují velkých rozměrů a jsou tvarově zajímavé. Ve východní části na pravém břehu rybníka jsou rozsáhlé porosty vrb s několika druhy jako je vrba popelavá, vrba košíkářská či vrba trojmužná. Přírodní park je ukázkou biocenóz, které jsou v pražském prostoru poměrně řídce zastoupeny. Je i významným rekreačním zázemím obyvatel okolních nově budovaných čtvrtí.