Klánovický les

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Klánovický les - Cyrilov
Přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov
Datum vyhlášení 1. července 1982
Kód ÚSOP 5779
Lokalita Praha, okres Praha-východ
Výška 230 - 270 m n. m.
Výměra 397 ha
Seznam CHÚ v okrese Praha-východ
Seznam CHÚ v okrese Hl.m. Praha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Klánovický les - Cyrilov
Klánovický les - Cyrilov
Přírodní rezervace v Česku
Na území Klánovického lesa se vyskytují také březové porosty

Klánovický les (též nazývaný Vidrholec nebo Fiedrholec) zaujímá plochu na východním okraji Prahy na území městských částí Horní Počernice, Újezd nad Lesy a Klánovice a středočeských obcí Úvaly, Šestajovice a Jirny (část Nové Jirny).

Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla[1], části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les[2] a přírodní památka Prameniště Blatovského potoka[3] a evropsky významná lokalita Natura 2000 Blatov a Xaverovský háj[4]. Poblíž Jiren je část lesa chráněna jako přírodní památka Cyrilov-Klánovický les.

Les je nápadný pravoúhlou sítí cest, která ho protkává. Neformálně se dělí na "východní" a "západní" část podle své polohy k zastavěnému území Klánovic

Dnešní přírodní památka Klánovický les (cca 400 ha) bývá občas zaměňována s přírodním parkem Klánovice-Čihadla (přes 1000 ha). Ve skutečnosti je les pouze menší částí tohoto parku, který kromě lesa zahrnuje i louky a pastviny. V dřívějších dobách však bylo zalesněné území rozsáhlejší.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace se rozkládá na ploše cca 397 ha. Mezi hlavní důvody ochrany patří spontánní hybridy bříz (hybridní roje) a porosty bezkolencových doubrav. V lese převládají dubové porosty, které se střídají se smrky, modříny a borovicemi. Místy se vyskytuje habr a bříza a v malé míře i další listnaté stromy. Žijí tu zajíci, bažanti, lišky, srnčí a černá zvěř. Ornitologové zaznamenali přibližně 60 druhů hnízdících ptáků. Na několika místech jsou tůně a mokřady se vzácnými rostlinami.

V lese jsou příhodné podmínky pro rekreaci. Návštěvníci se zde mohou pohybovat po značených turistických cestách a po dvou cyklistických kruzích.
Nejvíce o historii této lokality se jde dozvědět z naučné stezky začínající u klánovického nádraží, která zde vznikla v rámci činnosti Českého svazu ochránců přírody spolu s jejím dětským turistickým oddílem Stopa. Několik zastávek se věnuje zaniklým osadám Hol (též nazývané Žák), Lhota a Slavětice, dále tabule vykládají i příběh vzniku Klánovic a trasa vede i kolem zchátralé klubovny bývalého golfového hřiště.

Mykologie[editovat | editovat zdroj]

Průzkumem území se zabývali mykologové Mirko Svrček (1985) a Jaroslav Landa (1985, 1986, 1987, 1988). V oblasti byl popsán výskyt následujících druhů: křehutka orobincová (Psathyrella typhae), třepenitka pomněnková (Hypholoma myosotis), pavučinec malachitovitý (Cortinarius malachioides), pavučinec šupinonohý (Cortinarius pholideus), pavučinec ředkvičkovitý (Cortinarius raphanoides), pavučinec tuhý (Cortinarius rigidus), pavučinec míhavý (Cortinarius vibratilis), šťavnatka zlatá (Hygrophorus aureus), špička dubomilná (Marasmius quercophilus), vláknice mokřadní (Inocybe acutella), vláknice Boltonova (Inocybe boltonii), kalichovka hvězdovýtrusá (Omphaliaster asterosporus), kulháček příživný (Claudopus parasiticus), holubinka chromová (Russula claroflava), holubinka Kavinova (Russula kavinae), holubinka maličká (Russula minutula), holubinka Zvárova (Russula zvarae), čirůvka zelánka (Tricholoma auratum). Z hřibovitých pak hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus), hřib siný (Gyroporus cyanescens) a hřib rubínový (Chalciporus rubinus).[5]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ještě v 17. století byl les mnohem rozsáhlejší a táhl se až ke Kolodějím, k jejichž panství také patřil. Celá oblast a především císařská silnice, která jí procházela, byla po staletí ohrožována lapky a loupežníky a stala se tím příslovečnou. Již roku 1142 nechal kníže Vladislav po svém nastoupení na trůn les od loupežníků vyčistit. Katovské a soudní knihy okolních měst od 16. století obsahují množství záznamů o popravách lupičů z Vidrholce, mnozí odsouzení měli za sebou několik desítek loupeží. V 16. a 17. století musely být stromy na dostřel od císařské silnice z bezpečnostních důvodů vysekány.

Roku 1840 pak byly přes les vykáceny stromy pro stavbu železniční trati z Olomouce do Prahy, po roce 1878 zde realitní podnikatel Václav Klán zahájil výstavbu lesní obce a roku 1883 byla u ní zřízena železniční zastávka.

Spor o golfové hřiště v Klánovicích[editovat | editovat zdroj]

Podzim v typickém listnatém porostu lesa
Mechy a lišejníky v Klánovickém lese

Téměř celý Klánovický les je v současnosti majetkem České republiky a hospodaří v něm státní podnik Lesy České republiky, s.p.

V polovině 90. let 20. století se dostal do územního plánu hl. m. Prahy projekt osmnáctijamkového golfového hřiště. Navazuje na protektorátní tradici hřiště provozovaného Golf Clubem Praha, který zde sídlil od srpna 1938.[zdroj?] Nedokončené hřiště bylo po roce 1952 zrušeno.

První reálný projekt obnovy golfového hřiště v západní části Klánovického lesa se objevil v roce 1995. Projekt nebyl realizován pravděpodobně z důvodů nedostatku finančních prostředků na straně tehdejšího investora – společnosti Golf Club Praha. Klánovické zastupitelstvo reagovalo na tyto zprávy v září 2005 usnesením, kterým požádalo zastupitelstvo hl. m. Prahy o změnu územního plánu v tom smyslu, aby golfistické plochy na území lesa (kategorie SO2) byly převedeny na lesní pozemky (LR) - poměr hlasování 6/3/0.[6] Taková úprava by realizaci projektu neumožňovala. Několik měsíců po tomto rozhodnutí (prosinec 2005) koupila starou klubovnu Golf Clubu Praha a 2,5 ha lesa společnost Forest Golf Resort Praha, která se oficiálně přihlásila k projektu obnovy golfu v Klánovicích.

Mnoho klánovických obyvatel s výstavbou hřiště nesouhlasí, což se projevilo mj. v petici Občanského sdružení za Klánovický les (přes 22 000 podpisů [7]) i v komunálních volbách v roce 2006 (dilema „les nebo golf“ bylo hlavním tématem voleb, strany podporující celistvost lesa získaly 7 z 9 míst v zastupitelstvu, původně vládnoucí ODS kvůli podpoře společnosti FGRP obhájila pouze jediné místo).

Nové zastupitelstvo vzniklé z voleb v roce 2006 žádost o změnu golfistických pozemků v územním plánu na lesní půdu zopakovalo - poměr hlasování 7/2/0.[8]

6. září 2007 se před budovou magistrátu na Mariánském náměstí uskutečnila demonstrace za záchranu Klánovického lesa, které se zúčastnilo 500 osob.[9]

O změně územního plánu, která by zabránila poškození lesa a výstavbu golfového hřiště, mělo Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodovat 24. 1. 2008. Do zastupitelstva šel materiál, který přes souhlas dominantního vlastníka lesa navrhl zpracování změny na neurčitou dobu přerušit. Takto byl také v ZHMP odhlasován.

Přestože generální ředitel LČR Jiří Novák v lednu 2008 slíbil písemně starostovi Klánovic Ladislavu Hrabalovi, že Klánovický les neprodá ani nepronajme, v červnu podepsal smlouvu o smlouvě budoucí na pronájem pozemků s firmou Forest Golf Resort Praha. Proti tomuto kroku se vzedmula vlna nevole klánovických občanů, kteří s tímto krokem nesouhlasí. Zástupci investora obvinili Stranu zelených z politizace problematiky výstavby golfu v lese.[10][11]

V květnu 2008 Ministerstvo životního prostředí ČR obdrželo oznámení společnosti FGRP o záměru realizovat projekt golfu v lese. 7. července 2008 MŽP rozhodlo, že posudek vlivu na životní prostředí EIA z devadesátých let je již zastaralý (neobsahuje mj. fakt, že část plánovaného hřiště je součástí naturové rezervace, posuzovaný projekt není identický). Protože podle stanoviska MŽP má projekt významný vliv na životní prostředí, měl projít celým procesem EIA.[12]

3.-4. července 2008 měla v budově českého Senátu proběhnout konference Golfová hřiště v krajině, kterou mělo uspořádat sdružení Pro-GOLF 2005, o.s. (klánovické sdružení podporovatelů výstavby golfového hřiště v Klánovickém lese). Akci měl zaštítit předseda Senátu Přemysl Sobotka. Několik dní před zahájením konference byla bez bližšího vysvětlení zrušena.[13]

Postupný obrat názoru některých klánovických zastupitelů na golf v lese se projevil v hlasování o odvolání starosty Hrabala v lednu 2009 a zejména při schůzi zastupitelstva v červnu 2009. Na tomto jednání bylo přijato usnesení o tom, že Klánovice oficiálně podporují "kompromisní", devítijamkové hřiště v lese. Souběžně s tímto hlasováním bylo vyhlášeno referendum o stejné otázce s termínem konání 7. listopadu 2009.[14] V referendu se obyvatelé Klánovic vyslovili proti výstavbě golfového hřiště, když se hlasování zúčastnilo 62,5 % voličů a s výstavbou nesouhlasilo 82 % hlasujících.[15]

V říjnu 2009 byla shromážděna větší část podkladů pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí, z nichž nadpoloviční většina byla záporná.[16] Vzhledem k tomu, že pravděpodobný výsledek posuzování projektu by byl negativní, investor se rozhodl svou žádost o EIA stáhnout.[17]

V konceptu nového územního plánu Prahy, který by měl platit od roku 2011, je v Klánovickém lese navrhováno variantní řešení. Buď budou pozemky určeny pro devítijamkové hřiště nebo se bude jednat o les.[18]

Dne 23. června 2011 – tedy po více jak pěti letech od prvního usnesení klánovického zastupitelstva – Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo návrh zpracování změny územního plánu tak, jak byl podán v září 2005. Pro se vyslovilo 48 zastupitelů ze všech politických stran. Jenom 12 zastupitelů z TOP09 návrh na změnu na LR nepodpořili.[19] Náměstek pražského primátora pro územní plánování Josef Nosek nejprve hlasování z programu schůze zastupitelstva vyškrtnul, na nátlak kolegů však bod opět do pořadu schůze vrátil.[20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Co je přírodní park Klánovice-Čihadla?
  2. Přírodní rezervace Klánovický les (Blatov, Vidrholec)
  3. Praha vyhlásila Prameniště Blatovského potoka přírodní památkou
  4. Blatov a Xaverovský háj – evropsky významná lokalita (v navrhované kategorii přírodní památka, přírodní rezervace, včetně přírodní památky Klánovický les a Xaverovský háj)
  5. KOHLÍK, Václav. Plán péče o přírodní rezervaci PR Klánovický les na období 2011–2020 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2010 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  6. Zápis z mimořádného zasedání ZMČ dne 8. 9. 2005
  7. Prosba o podporu klánovickým občanům
  8. Usnesení ZMČ ze dne 20. 11. 2006
  9. Stovky lidí přišly podpořit Klánovický les
  10. Klánovický les je znovu v ohrožení
  11. Klánovický les v akutním ohrožení
  12. Výstavba golfového hřiště Praha–Klánovice - záznam průběhu procesu EIA
  13. Web Golf v krajině
  14. Oznámení o vyhlášení referenda
  15. Klánovičtí golfové hřiště nechtějí, k referendu jich přišlo přes 62 procent http://www.ct24.cz/regionalni/71901-klanovicti-golfove-hriste-nechteji-k-referendu-jich-prislo-pres-62-procent/
  16. Časopis Čas pro Klánovice, říjen 2009, strany 4-5
  17. Klánovický golf jde na čas k ledu
  18. Mapy konceptu nového územního plánu Prahy - viz položky V2 Hlavní výkres a V2v Hlavní výkres - varianty
  19. Chování pražských zastupitelů TOPky považujeme za obskurní, tisková zpráva SZ v Klánovicích ze dne 24. 6. 2011
  20. Klánovice se kvůli golfu kácet nebudou (MF Dnes), 23. 6. 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]