Thomayerova nemocnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thomayerova nemocnice v Praze-Krči
Logo Thomayerovy nemocnice
Vznik 1928
Typ zdravotnické zařízení
Právní forma příspěvková organizace
Účel všeobecná nemocnice
Sídlo Vídeňská 800/5,
140 59 Praha 4-Krč
ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Působnost Praha
Ředitel doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.
Náměstek pro léčebnou péči MUDr. Petr Čech
Oficiální web www.ftn.cz
Dřívější název Masarykovy domy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Thomayerova nemocnice
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Pojmenováno po Josef Thomayer
Poloha
Adresa ČeskoČesko Česko
Ulice Thomayerova
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40276/1-1346 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomayerova nemocnice (do roku 2012 Fakultní Thomayerova nemocnice, neoficiálně též Krčská nemocnice či Nemocnice Krč, dříve původním názvem Masarykovy domovy) je velké zdravotnické zařízení, které se nachází v Praze 4-Krči na okraji Kunratického lesa na břehu Kunratického potoka při bývalé Budějovické, nyní Vídeňské silnici. Ročně hospitalizuje 50 000 pacientů, disponuje přibližně 1 600 lůžky s přibližně stejným počtem zaměstnanců, z toho asi 1 100 zdravotnických pracovníků.[1] Název nese po zakladateli české lékařské vědy prof. Josefu Thomayerovi.

Masarykovy domovy (před druhou světovou válkou)[editovat | editovat zdroj]

Historická fotografie Masarykových domovů, předchůdce dnešní nemocnice
Hlavní vstup do areálu Thomayerovy nemocnice

Zařízení vzniklo za první československé republiky jako ústav sociální péče hlavního města Prahy. Stavba byla provedena v letech 19261928 na parcele o výměře 33 hektarů podle funkcionalistického návrhu architekta Bohumíra Kozáka v celkovém nákladu 123 milionů korun československých. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě.[2] Zařízení bylo slavnostně uvedeno do provozu 28. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky a bylo pojmenováno po prvním prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. Celková kapacita zařízení byla 3260 lůžek.[3]

Skladba sociálních zařízení[editovat | editovat zdroj]

Doprovodná zařízení[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Václava v areálu Thomayerovy nemocnice

Etapy výstavby[editovat | editovat zdroj]

  1. etapa v letech 19261928
  2. etapa v roce 1939, pavilon "K"
  3. etapa v roce 1940, pavilon "P" (platící klientela)

Nacistický lazaret (druhá světová válka)[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1941 byla zahájena postupná přeměna areálu na nacistický válečný lazaret. Kromě německých vojákůomrzlinamiBitvy u Stalingradu zde bylo internováno, mimo jiné, také několik dětíLidic. Původní obyvatelé domovů byli postupně přesouváni do jiných zařízení.

Nemocnice (po druhé světové válce)[editovat | editovat zdroj]

Krátce po druhé světové válce zařízení dále sloužilo jako vojenský lazaret i pro raněné vojáky Rudé armády, dále pro nemocné a zubožené lidi, kteří se vrátili ve špatném zdravotním stavu z nacistických koncentračních táborů a z nucených prací v rámci totálního nasazení. Nicméně brzy po válce bylo rozhodnuto, že celé zařízení bude postupně přeměněno ve velkou nemocnici a název Masarykovy domovy se stal z politických důvodů nepřijatelný. Oficiálně byla nemocnice 26. května 1954 pojmenována na počest významného českého lékaře profesora MUDr. Josefa Thomayera, po němž nese jméno dodnes.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době patří Thomayerova nemocnice mezi největší zdravotnická zařízení v Česku. Součásti nemocnice je i samostatná porodnicekojeneckým ústavem, léčebna dlouhodobě nemocných, dětský domov. V areálu Thomayerovy nemocnice se nachází i organizačně a ekonomicky zcela samostatné zdravotnické zařízení, jímž je Institut klinické a experimentální medicíny (zkráceně IKEM).

V blízkosti Thomayerovi nemocnice je také plánována jedna ze stanic chystané linky D pražského metra.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Lůžková část podzemní nemocnice sloužící jako protijaderný kryt

Zvláštností je zde třípatrové podzemní chráněné zdravotnické pracoviště pro 70 pacientůželezobetonovém krytu, vybudovaném v letech 1952 až 1961. Tato podzemní nemocnice, která do roku 1990 patřila mezi přísně utajované objekty, má tři samostatné zdroje pitné vody, podzemní vodojem a je vybavena agregátem pro výrobu elektrické energie.[3]

V sadech, založených ve 20. letech 20. století, zaujímalo důležité místo 10 000 morušovníků. Pěstovaly se zde nejen jako lapače škodlivých zplodin ve vzduchu, ale i jako potrava pro bource morušového, který se též choval v areálu nemocnice.[3] Pro potřeby nemocnice, avšak mimo její hlavní areál, byli v oné době chováni koně, vepři a hovězí skot. I na počátku 21. století bylo možno v areálu nemocnice potkat volně pobíhající muflony.[5][6][7]

Sanatorium Prosečnice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sanatorium Prosečnice.

K plicnímu oddělení Thomayerovy nemocnice patří i sanatorium v Prosečnici v Posázaví.


Thomayerova nemocnice v létě 2017
Thomayerova nemocnice v létě 2017

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ftn.cz/rozsah-cinnosti-kliniky-360/
  2. http://www.praha.eu/jnp/cz/extra/osmicka_na_konci/jak_se_zrodily_masarykovy_domovy.html
  3. a b c POLÁK, Milan et all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha: Milpo media s.r.o., 2015. 231 s. ISBN 978-80-87040-35-5. S. 70 - 71. 
  4. Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. http://www.sedmicka.cz/praha-a-stredni-cechy/clanek/mufloni-jsou-atrakci-nemocnice-1317
  6. http://www.sedmicka.cz/praha-a-stredni-cechy/clanek/v-troji-radi-kanci-v-krci-mufloni-praha-se-meni-v-zoo-253172
  7. http://zpravy.idnes.cz/zpr_archiv.aspx?c=A080428_191052_zajimavosti_zra

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]