Přeskočit na obsah

Adolf Born

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Born
Adolf Born (22. listopadu 2007)
Adolf Born (22. listopadu 2007)
Narození12. června 1930
České Velenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. května 2016 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPedagogická fakulta Univerzity Karlovy (1949–1950)
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1950–1953)
Akademie výtvarných umění v Praze (1953–1955)
Povolánífilmový režisér, scenárista, spisovatel, malíř, kreslíř poštovních známek, animátor, scénograf, grafik, ilustrátor a karikaturista
DětiErika Bornová
Oceněnízasloužilý umělec (1988)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2003)
Řád umění a literatury řul
Zlatý střevíček (2015)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Born (12. června 1930 České Velenice22. května 2016 Praha) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Byl znám svými monarchistickými postoji.[1][2]

Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (atel. prof. A. Pelce 1950–53) a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Během studií ho ale nejvíce ovlivnil František Tichý. Adolf Born sdílel jeho fascinaci cirkusy a varieté. Tehdejší filmové týdeníky v něm vzbudily náklonnost k exotice a zájem o individuality, jako byl etiopský císař Haile Selassie I. nebo Čankajšek. Literárně Borna nejvíce ovlivnili autoři bajek Krylov, La Fontaine a Ezop, z českých spisovatelů Bohumil Hrabal, Karel Poláček a Jaroslav Hašek.[3]

Patřil k zakládajícím členům tvůrčí skupiny Polylegran, kterou v roce 1959 založil s dalšími karikaturisty, sdružujícími se okolo časopisu Mladý svět.[4] Pravidelně se účastnil společných výstav této skupiny.

Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU – opera V studni Viléma Blodka.

Jeho animace vtipně glosují děj i ve filmové sérii o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život), a nechybějí ani v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak, který byl uveden do kin měsíc před jeho smrtí.[5]

Jeho scénografická činnost představuje výtvarnou spolupráci s Miroslavem Horníčkem v Divadle J. K. Tyla v Plzni a výpravy pohádek pro Divadlo Jiřího Wolkera v Praze.[6]

Nedílnou součástí Bornovy tvorby jsou poštovní známky; s Českou poštou spolupracoval od roku 1992. Zhotovil návrhy známek např. k 500. výročí objevení Ameriky (1992), k 740. výročí narození cestovatele Marca Pola (1994), navrhl poslední známku druhého tisíciletí a první známku třetího tisíciletí či vánoční a velikonoční známky.[7]

Zemřel 22. května 2016 ve věku 85 let.[8] Poslední rozloučení s umělcem proběhlo ve velké obřadní síni strašnického krematoria 27. května 2016.[9]

Roku 1974 byl na světové výstavě v Montréalu jmenován karikaturistou roku. 1. května 1988 mu salonní akademie kresleného humoru udělila čestný titul HUDr. (Doctor Humoris Causa); ve stejném roce byl jmenován zasloužilým umělcem.[10] V roce 2003 získal Medaile Za zásluhy 1. stupně.[11] V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu a na sedmém ročníku ceny Muriel byl za svůj přínos komiksu uveden do Síně slávy českého komiksu.[12][13] V roce 2015 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[14] Born byl také rytířem francouzského Řádu umění a literatury.

  1. JIRKŮ, Irena. Nostalgický monarchista Adolf Born. iDNES.cz [online]. 2003-02-05 [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. 
  2. ŘÍHOVÁ, Klára. Adolf Born: Ženské jsou hnací motor světa. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-01-04 [cit. 2013-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-20. 
  3. Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 42–44
  4. -MM-. Skupina "Polylegran". Mladý svět. 1960-12-12, roč. 2, čís. 50, s. 2. ISSN 0323-2042. 
  5. ČTK, LN. Začalo natáčení šestého dílu ‚Básníků‘. Bude poslední, říká režisér Klein. Lidové noviny. 17.9.2015. Dostupné online. 
  6. TAŠLOVÁ, Věra; VÍTOVÁ, Eva. Jevištní a kostýmní výtvarníci českých divadel 83. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1983. 69 s. 
  7. Kolekce známek A. Borna. Colnect [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. 
  8. http://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrel-adolf-born-0zm-/vytvarne-umeni.aspx?c=A160522_111017_vytvarne-umeni_aha
  9. HANOUSEK, Ivan. Ztráta: Adolf Born (1930 - 2016). S. 1-4, 30, 40, 48, 51. e-GAG [online]. 2016-06-15 [cit. 2024-10-06]. Čís. 2016 / 6, s. 1-4, 30, 40, 48, 51. Dostupné online. 
  10. HANOUSEK, Ivan. Výtvarný Salon Humoru v Praze už po čtyřsté!. S. 10. e-GAG [online]. 2014-01-09 [cit. 2024-10-06]. Čís. 2014 - 1/2, s. 10. Dostupné online. 
  11. Seznam vyznamenaných
  12. přehled cen na stránkách Anifilmu
  13. Adolf Born životopis. Databáze knih [online]. [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. 
  14. Zlínskému festivalu přibyli diváci, ale český film na cenu nedosáhl. iDNES.cz [online]. 2015-06-03 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 42–47, ISBN 978-80-257-1881-0
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 72. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 52. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 63. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 119. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]