Animátor (filmařská profese)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Animátor je filmařská profese, zabývající se tvorbou animací. Působnost animátora je nejednoznačně vymezená - od režiséra, scénáristy po výtvarníka či fázaře. Vzhledem k mnoha rozdílným technikám a technologiím animovaného filmu je konkrétní činnost animátora specifická. Při filmové tvorbě často spolupracuje několik animátorů, u celovečerních vysokorozpočtových filmů může jít až o stovky osob.

Tradiční animace[editovat | editovat zdroj]

V oblasti tradiční kreslené nebo loutkové animace se dá říci, že práce animátora je zvláštní druh herectví. Animátor posouvá fázi po fázi předmět hry - loutku, nebo kreslí fáze kreslených postav (předmětů) a vytváří tak charakteristický pohyb a projev v kontextu celého díla. Prvním animátorem v této oblasti byl možná Athanasius Kircher, který ve své Laterna magice rozhýbal v projekci první kreslené fáze - na skla nakreslil figury, umístil je do svého zařízení a pak s nimi pomocí provázků pohyboval. První spojení animace a filmu vzniklo v roce 1906 kdy Thomas Edison nafotografoval sérii kreseb Jamese Stuarta Blacktona - Humorné fáze vtipných tváří, na které použil kolem 3000 kreseb.[1]

Pro animaci nemusí animátor použít loutky a kresby snímané kamerou, například Len Lye, nebo později i Norman McLaren experimentovali s animací přímo na filmový pás nebo pracovali s pixilací.[2] K animaci lze použít i přírodní materiály, jako je písek, hlína, nebo například zvláštní špendlíkové plátno animátora Alexandera Alexeïeffa (Noc na Lysé hoře,1934,En Passant,1943).

Počítače[editovat | editovat zdroj]

V počítačové animaci funkce animátora záleží především na používané technologii. V 3d animaci jsou role ve větších filmových produkcích jasně odděleny od dalších souvisejících činností - modelář vytváří modely, někdo jiný zase kostry loutek, další pak textury a materiály, apod. - funkce animátora pak souvisí jen s pohybem připravených loutek.

Hlavní animátor vymýšlí hru postav a jejich povahu i charakter, další animátoři pak jeho představy realizují na přidělených postavách. Animovat se nemusí jen lidské či zvířecí postavy, animátor vytváří i animace různých objektů, textů, přechodů a jeho práce může úzce souviset s tvorbou filmových triků, případně s rotoskopingem.

V případě nezávislých autorských filmů často animátor zastává roli střihače, kameramana, zajišťuje si postprodukci - nástroje na tyto činnosti bývají součástí softwarových balíku na počítačovou animaci.

Významní animátoři[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Williams, R.: The Animator's Survival Kit,strana 15, faber and faber, 2001
  2. Bordwell, D.: Dějiny filmu, strana 510, 2007

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BORDWELL, David; THOMPSON, Kristin. Dějiny filmu. Překlad Helena Bendová,Jan Bernard,Michal Bregant. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze a Nakladatelství Lidové noviny. 789 s. ISBN 978-807331-091-2, ISBN 978-807106-898-3. S. 84,171,181,244,327,509-512,617,632. (česky) 
  • KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 112 s. ISBN 80-7331-019-8. (česky) 
  • DUTKA, Edgar. Minimum z dějin světové animace. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 160 s. ISBN 80-7331-012-0. (česky)