Boris Masník (1923)
| Boris Masník | |
|---|---|
| Narození | 18. srpna 1923 Hodonín  Československo |
| Úmrtí | 24. března 2011 (ve věku 87 let) Praha Česko |
| Povolání | animátor, fotograf a kreslíř |
| Manžel(ka) | Olga Masníková (1949–2011) |
| Příbuzní | Boris Masník (synovec) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Boris Masník (18. srpna 1923 Hodonín – 24. března 2011 Praha) byl český animátor, scenárista, režisér, kreslič komixů a fotograf. Spolu se svými bratry byl spoluzakladatelem studia animovaných filmů Bratři v triku. Animoval přes 100 filmů i seriálů.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1923 v Hodoníně. Měl dva starší bratry – Vojena (1917–1988) a Ivana (1920–2008). Když mu bylo šest měsíců, prodělal zánět mozkových blan, kvůli čemuž přišel o sluch. I přes svůj handicap vystudoval střední grafickou školu v Praze. Po škole začínal jako propagační grafik v Ostravě. V roce 1944 začal pracovat jako kreslíř v Ateliéru filmových triků (AFIT), kde již pracovali jeho straší bratři, s nimiž po skončení 2. světové války spoluzaložil studio Bratři v triku.[2]
Po svatbě v roce 1949 se spolu s manželkou musel odstěhovat z Prahy, protože neměli kde bydlet. Přestěhovali se do Ostravy, kde jeho matka vlastnila velký dům se čtyřmi byty nájemními byty, ale byla nucená veškeré peníze z nájemného odevzdávat. Soužití nebylo jednoduché, protože zakazovala novomanželům používat znakovou řeč, s tím že Boris přece umí odezírat. V Ostravě pracoval Boris Masník jako kreslič reklam pro textilní firmu a jeho žena Olga nastoupila do Vítkovických železáren. Stýskalo se mu po filmařské práci. V roce 1957 se jim podařilo vyměnit byt a přestěhovat se zpět do Prahy.[3]
Ke konci 50. let následoval Břetislava Pojara do detašovaného studia loutkového filmu v Praze-Nuslích v Čiklově ulici, kde se podílel jako animátor klasických i reliéfních loutek na téměř všech titulech tamních tvůrců. V roce 1982 po zrušení „Čiklovky“ byl přeložen do zakázkové zahraniční produkce. Jeho jméno je spojeno s tituly jako Pojďte, pane, budeme si hrát (1965–1967), Kdo to hodil, pánové? (1970–1973), Zahrada (1974–1977) a večerníčkové seriály Dášeňka (1977–1979), Malá čarodějnice (1984), O skřítku Racochejlovi (1997–2000) a Oštrozok (2002).[1]
Po odchodu do důchodu se věnoval filmům pro neslyšící, kresbě a fotografování. Hojně vystupoval v Televizních klubech neslyšících.[1] Každý měsíc kreslil obrázky pro titulní stránku časopisu Gong pro sluchově postižené. Celkem nakreslil asi 350 obrázkových vtipů. Pro tento časopis také fotografoval znaky českého znakového jazyka.[3]
K příležitosti jeho 80. narozenin, uspořádal Národní filmový archiv 9. prosince 2003 slavnostní večírek v kině Ponrepo. Byla vybrána šestice kreslených i loutkových filmů, které animoval Boris Masník – Úvodní slovo pronese (1962), Malování pro kočku (1960), Lakoon (1970), Úkryt Černého Billa (1965), Fanfaron malý clown (1968) a Jak ulovit tygra (1976).[2]
Zemřel 24. března 2011 v Praze ve věku 87 let.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Dne 2. července 1949 se oženil. Jeho manželkou se stala o osm let mladší Olga Čálková (* 1931) z pražských Košíř, která byla od dětství nedoslýchavá.[3]
Jeho synovec a jmenovec Boris Masník (* 1951) je také významným animátorem.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Boris Masník [online]. filmovyprehled.cz [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Pocta Borisi Masníkovi [online]. ruce.cz, 2011-04-13 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. V patnácti si ji vyhlédl budoucí zakladatel Bratří v triku [online]. magazin.pametnaroda.cz, 2019-12-04 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Boris Masník v Internet Movie Database (anglicky)
