Kostel Narození Panny Marie (Michle)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Narození Panny Marie
v Praze-Michli
Kostel Narození Panny Marie v Praze-Michli
Kostel Narození Panny Marie v Praze-Michli
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj hlavní město Praha
Obec Praha 4Michle
Souřadnice
Kostel Narození Panny Marie (Michle) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát třetí pražský vikariát
Farnost Narození Panny Marie Praha-Michle
Status farní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1724
Specifikace
Stavební materiál kámen
Odkazy
Adresa Baarova 23, 140 00 Praha 4 - Michle (fara)
Ulice Baarova
Oficiální web www.michlehabrovka.cz
Kód památky 44466/1-1338 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny MariePraze 4Michli je barokní římskokatolický farní kostel, postavený původně jako kaple Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v roce 1724. Poblíž kostela je budova michelské farnosti, kterou je duchovně spravován. Kostel je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel z přilehlého parčíku

Podle fundační a donační listiny z 8. července roku 1724 nechal univerzitní profesor práv Václav Neumann z Puchholtze zřídit kapli „ku cti Panny MarieČtrnácti sv. pomocníků“, nad kterou držela patronát právnickálékařská fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity. O stavbě nejsou zaznamenány žádné zprávy, pravděpodobně byla vystavěna za jediný rok. O čtyři roky později, 28. září 1728 generální vikář Josef Daniel Mayer z Mayernu vysvětil dva přenosné postranní oltáře a vložil do nich relikvie sv. Inocence a sv. Viktora. Prvním knězem se zde v letech 17241730 stal Jan Šebesta. Jmění kostela činilo 700 zlatých, jeho bohoslužby, křty a správu zajišťovali misionářsky kněží, většinou z Vršovic. Od roku 1741 do roku 1946 byly události michelského kostela a církve zaznamenávány v pamětních knihách.

Od roku 1801 byla vedena samostatná kniha křtů, sňatků a pohřbů. Roku 1857 byla při tomto kostele zřízena samostatná michelská farnost. K jejím nejvýznamnějším kněžím patřil v letech 19141917 pozdější kardinál a arcibiskup pražský Josef Beran.[2] Kromě pastorační činnosti ve farnosti se věnoval i Útulku sv. Josefa pro hluchoněmé v Krči.[2]

Kostel na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku s presbytářem a předsíní v podobě dvou obdélných přístavků má neobyčejně silné zdi, sanktusovou věžičku a dva barokní štíty. Kostel je orientovaný oltářem na východ. Na východním průčelí je vytesán erb zakladatele, vsazený do římsy.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Okolo kostela se původně rozkládal hřbitov. Protože již nedostačoval, byl v polovině 19. století obcí Michle založen hřbitov nový v katastru obce Krč. Od kostela vedla k novému hřbitovu původně také cesta.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní zařízení je různorodé a pochází z 18. až 20. století. Hlavní oltář Panny Marie sestává z mariánského obrazu, olejomalby z 60. let 19. století. Na oltářní přepážce jsou vztyčeny dvě barokní sochy českých patronů: sv. Václav ve zbroji a sv. Jan Nepomucký, polychromované dřevořezby z počátku 18. století, které sem byly přeneseny z postranních oltářů. Na jižním postranním oltáři v barokním rámu s andílčími hlavičkami stojí kopie sochy Michelské madony, zhotovená před rokem 1949.

Michelská madona[editovat | editovat zdroj]

Nejméně od roku 1856[zdroj?] je v tomto kostele uctívána milostná soška Michelské madony, jedno z nejvýznamnějších děl českého vrcholně gotického sochařství z počátku vlády Karla IV., dodnes je jedna její kopie umístěna na pravém (jižním) bočním oltáři. Oproti originálu je pozlacená, má obě ruce a insignie Královny andělů (korunku a žezlo). Druhá kopie z roku 1949 se nachází na faře.

Dřevořezba stojící Panny Marie Královny s oblečeným Ježíškem na pravé paži má na hlavě zbytek kruhového dýnka po královské koruně s dekorativně řezanými loknami. Do roku 1948 měla ona i Ježíšek vysokou stříbrnou korunku, která se ztratila. V levé ruce madona držela královské žezlo. Tělo zdobí přemíra schematických, ostře řezaných záhybů oděvu. Socha je vyřezána z hruškového dřeva. Komorní formát 120 cm výšky prozrazuje, že byla umístěna uvnitř oltářního výklenku nebo oltářní archy. Polychromie se nedochovala. Originál sošky byl roku 1949 zakoupen do sbírek Národní galerie v Praze pod inventárním číslem P 701[4]. Je vystaven ve stálé expozici v Anežském klášteře. Do michelského kostela byla zhotovena kopie této sochy.

Z dílny takzvaného Mistra Michelské madony či jeho vlivu se dochovalo asi deset dřevořezeb z let 1320–1360. Patří k nim socha sv. Floriánakláštera augustiniánů v rakouském Sankt Florianu, soška Broumovské madony, madonka z Dýšiny u Plzně, madona z Hrabové, Prostějovská madona, Znojemská madona, dva korpusy Krista – od karmelitek na Hradčanech a z Ostřice; snad také v poslední době objevená madona na lvu z Klosterneuburgu, zakoupená do Národní galerie v Praze. O původu a působišti Mistra Michelské madony historikové umění vedou spory, v úvahu přichází Praha, Brno nebo Olomouc.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Varhany se nacházejí v zábradlí kůru. Hrací stůl je vestavěn do zadní části skříně varhan. Varhany postavila v roce 1891 pražská varhanářská firma Josef Rejna a Josef Černý. Varhany jsou jednomanuálové s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Původně měly 6 rejstříků, které byly někdy v 50.60. letech doplněny o další dva rejstříky na kuželkové vzdušnici, napojené na stávající nástroj pneumatickou trakturou. K varhanům byla také přidána pedálová spojka a tremolo.

Dispozice varhan

Manuál C-f3, 54 tónů

  • Principál 8´
  • Kryt 8´
  • Salicionál 8´
  • Flétna 4´
  • Oktáva 4´
  • Flétna šustivá 2´(přidaná)
  • Mixtura 1 1/3´ 3× (přidaná)

Pedál C-c1, 25 tónů

  • Subbass 16´
  • I/P

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel tvoří farnost dohromady s kostelem svatého Františka z AssisiKrči. Od roku 1996 ji spravují Misionáři Identes. Současným administrátorem je zde Antonín Lukeš, MId. V letech 19962011 zde působil kněz Alberto Giralda Cid, MId.

Od poloviny 90. let 20. století je kostel obklopen výškovými budovami kvůli budovanému BB Centru v lokalitě Brumlovky.

Provoz po nedokonale řešené silnici v těsné blízkosti kostela způsobil poškození obvodových zdí, tudíž muselo dojít v roce 2000 k rekonstrukci.[5] Navzdory této rekonstrukci a upravení ulice Baarovy však problémy s prasklinami ve zdích zůstávají.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-10]. Identifikátor záznamu 156829 : kostel Narození P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b VODIČKOVÁ, Stanislava. Uzavírám vás do svého srdce – Životopis Josefa kardinála Berana. Brno a Praha: Ústav pro studium totalitních režimů a Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 400 s. ISBN 978-80-87211-16-8, ISBN 978-80-7325-189-5. Kapitola Návrat domů, s. 42–43. (česky) 
  3. KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 118 – 121.
  4. Katalogová stránka Národní galerie Michelské madony
  5. Archivovaná kopie. www.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2011-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-06. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PROFOUS, Antonín; Místní jména v Čechách, III. díl, písmena M-Ř, Praha 1951, strany 68-69.
  • KUTAL, Albert; České gotické sochařství 1350–1420, Praha 1962
  • HLOBIL, Ivo; Mistr Michelské madony – druhý život, in: Král který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. David Majer (ed.). Ostrava 2011, s. 433–450.
  • Pamětní knihy z let 1724–1946, tři svazky, rukopisy latinské, německé a české; Archiv hlavního města Prahy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]