Všeobecná československá výstava
| Všeobecná československá výstava | |
|---|---|
 | |
| Téma | Svět, ve kterém chceme žít |
| Místo | Výstaviště Praha |
| Země |  Československo |
| Datum | 15.5. – 28.10.1991 |
| Účast | 2,6 milionu návštěvníků |
| Předchozí | Jubilejní zemská výstava v Praze 1891 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Všeobecná československá výstava se konala od 15. května do 28. října 1991 na pražském Výstavišti a navazovala na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891. Jejím cílem bylo dokázat, že Československo je i po částečné izolaci v letech 1948 až 1989 stále významnou průmyslovou zemí.[1] Podle provozovatelů měla být také poctou nově vznikající demokracii.[2]
Pod heslem „Svět, ve kterém chceme žít“ měla událost prezentovat stav československého průmyslu, zemědělství, životního prostředí, umění a stylu a přilákat početné publikum z řad široké veřejnosti i mezinárodního obchodu. Při příležitosti výstavy vznikly pamětní mince, poštovní známka a razítko.
Po ekonomické stránce ale projekt neuspěl. Z očekávaných šesti milionů návštěvníků jich přišlo jen 2,6 milionu a po výstavě zůstaly velké dluhy a nevyřešené majetkové vztahy.[3]
Provozovatel a financování
[editovat | editovat zdroj]Myšlenku uspořádat výstavu ke stému výročí vznesla již předchozí komunistická vláda, ale praktická opatření pro její realizaci byla zavedena až po sametové revoluci během roku 1990. Vzhledem k tomu, že se akce konala v době ekonomické a politické transformace, její koncepce, financování a organizace byly ovlivněny měnícími se ekonomickými podmínkami a politickými konflikty mezi federální, republikovou a komunální úrovní rozhodování a mezi zájmy veřejných zastupitelských orgánů a komerčním využitím města.
Provozovatelem události byla Společnost pro Všeobecnou československou výstavu v Praze, zřízená státem. Ta se v roce 1999 dostala do konkurzu. Výstava končila s dluhem ve výši 1,4 miliardy Kč, o který se s českým státem neúspěšně soudila ČSOB, jež výstavu úvěrovala.[1] Stavby vybudované v rámci Všeobecné výstavy se staly součástí konkurzní podstaty Společnosti pro všeobecnou výstavu a odkoupila je za necelých 300 milionů korun firma Incheba.[4] Následně město Praha objekty od Incheby koupilo a pronajalo Inchebě celý areál Výstaviště na 15 let. Od 1. ledna 2015 je areál ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a. s., jejímž stoprocentním vlastníkem je hlavní město Praha.
Výstava a její příprava
[editovat | editovat zdroj]
Pro potřeby výstavy se více než dvakrát zvětšila velikost zastřešených ploch na Výstavišti. Přestavbou panoramatického kina vzniklo Divadlo Spirála.[1] Zrekonstruována byla také Křižíkova světelná fontána[5]a v jejím okolí vyrostly čtyři nové univerzální výstavní pavilony, ktrerým se říká Křižíkovy pavilony. Další nově postavený pavilon dostal podle svého tvaru název Pyramida.[6] Při příležitosti výstavy vznikly pamětní mince, poštovní známka a razítko.
Dne 15. května 1991 dorazil na Výstaviště alegorický průvod ze Žofína a Všeobecnou československou výstavu zahájili svými projevy předseda federálního shromáždění Alexander Dubček, předseda české republikové vlády Petr Pithart a místopředseda federální vlády Jozef Mikloško.
Na výstavě se podobně jako na těch předchozích prezentoval průmysl a obchod. Byla zde k vidění tehdy ještě nedostatková západní elektronika a zahraniční auta. Probíhaly tu různé kulturní i sportovní akce. V Lapidáriu byla stálá expozice retrospektivní výstavy 1791–1891, v Průmyslovém paláci na společné výstavě představily Praha a Bratislava vývoj architektury a umění, 100 let českého plakátu a slovenské fotografie a každodenní kulturu a životní styl. Na Bruselské cestě probíhala expozice zemědělství a potravinářství, v pavilonu Subterry byly k vidění ukázky výstavby podzemních zařízení a Dětský svět nabízel mnoho příležitostí pro dětskou zábavu a hry. V pavilonu Historické pošty se představila výstava o historii poštovnictví a nechyběl ani ekologický pavilon s tématem Příroda a civilizace.[6] Rétorický důraz na ekologii nicméně nedoprovázelo žádné využití udržitelných technologií. Návštěvníci výstavy mohli zhlédnout např. měsíční kámen, který se nacházel v Bruselském pavilonu, v průběhu akce vyhořelém.[7]
V den zahájení výstavy byl na Letnou instalován Pražský metronom a ke stému výročí zahájení provozu pražských tramvají byl spuštěn provoz zvláštní historické tramvajové linky se symbolickým číslem 91, pro kterou pražský dopravní podnik zrekonstruoval dva vozy z roku 1928.[8]
Celkově Všeobecnou československou výstavu, na níž své exponáty vystavovalo okolo 2000 účastníků, navštívilo 2,6 milionu lidí.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d ČSOB neuspěla v miliardovém sporu o dluh po všeobecné výstavě. E15.cz [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
- ↑ KOTÍKOVÁ, Halina; SCHWARTZHOFOVÁ, Eva. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. Dostupné online.
- ↑ JANÍK, Miloslav. Majitele holešovického Výstaviště určí až soud. iDNES.cz [online]. 2001-02-09 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Všeobecná výstava skončila s obrovským dluhem. Plus [online]. 2021-05-18 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Křižíkova fontána. Výstaviště Praha [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-27.
- ↑ a b SYNEK, Martin. Vývoj pražského veletržního areálu Výstaviště - Holešovice. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2005.s.38-39 Bakalářská práce.
- ↑ Archiweb - Před 25 lety přišlo pražské výstaviště o Bruselský pavilon. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Historická tramvajová linka č. 91 v Praze slaví čtvrt století. Československý Dopravák [online]. 2016-05-13 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Všeobecná československá výstava na Wikimedia Commons
