Karel Pospíšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Pospíšil (rozcestník).
Karel Pospíšil
Základní informace
Narození 6. dubna 1867
Běstvina
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. dubna 1929 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba a opereta
Povolání klavírista, hudební skladatel, sbormistr a učitel
Nástroje klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Pospíšil (6. dubna 1867 Běstvina u Chotěboře6. dubna 1929 Praha) byl český klavírista a skladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Základní hudební vzdělání získal u svého děda, Josefa Pospíšila, který byl učitelem i jiných znamenitých hudebníků (např. klavíristy Alexandra Dreyschocka, jeho bratra houslisty Raimunda, klavíristy Karla Slavkovského a patrně i hudebního skladatele Zdeňka Fibicha).

Studoval na gymnáziu a na učitelském ústavu v Kutné Hoře, kde byl žákem Karla Strebla. Velký význam pro jeho hudební růst měl i strýc Karel Slavkovský, který byl jedním z nejznamenitějších českých klavíristů té doby. Krátce byl i žákem skladatele Karla Bendla.

Nejdřív působil jako učitel (později ředitel) obecné školy v Praze na Žižkově a sbormistr žižkovského pěveckého spolku Vítkov, avšak při jeho klavíristické zručnosti se stal brzy i vyhledávaným korepetitorem. Spolupracoval s nejlepšími houslisty své doby. Doprovázel na desítkách koncertů např. Jana Kubelíka, Františka Ondříčka a Jaroslava Kociana, ale i celou řadu vynikajících operních pěvců.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel začal být znám okolo roku 1900 svými sbory, písněmi a komickými scénkami. V roce 1907 zvítězil v soutěži na hudbu ke cvičení mužů na 5. všesokolském sletu. Dále se pak věnoval hudbě pro tělovýchovná vystoupení. Pro tento účel napsal asi 300 skladeb. Hrály se nejen v Česku, ale i v Belgii, Francii a Americe. Ve spolupráci se zakladatelem sokolské pohybové rytmiky Augustinem Očenáškem napsal a v roce 1928 publikoval i teoretickou práci Základy rytmického tělocviku sokolského.

Z ostatních skladeb byly populární jeho písně a sbory. Napsal rovněž několik operet, z nichž nejznámější je patrně Poprašek v šalandě. Řada písniček z těchto operet se stala dobovými šlágry. Populární je zejména pochod Bai-kai-lai.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]