Prokop Maxa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prokop Maxa
prof. Prokop Maxa
prof. Prokop Maxa

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1919
Stranická příslušnost
Členství realistická str.
Čs. pokroková str.

Narození 28. května 1883
Manětín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. února 1961 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese diplomat
Commons Kategorie Prokop Maxa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokop Maxa (28. května 1883 Manětín[1]9. února 1961 Praha[2])[3][4] byl český a československý diplomat, politik, člen realistické strany, organizátor Československých legií a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl profesorem na obchodní akademii a spojencem Tomáše Masaryka. Po roce 1900 byl členem České strany lidové (neboli realistické strany), později Československé strany pokrokové. Vedl její pražskou organizaci. Za první světové války působil v zahraničním odboji v Rusku, kde organizoval československé legie a podporoval Masarykovu koncepci československého státu. Tam pracoval ve vedení odbočky ČSNR na Rusi [5]. V roce 1917 se účastnil kongresu socialistických stran v Stockholmu, kde měl možnost osobně mluvit s představiteli domácí české politiky. V letech 1917–1918 byl místopředsedou Československé národní rady (odbočky ČSNR) v Petrohradě. V době, kdy napadené československé legie vojensky vystoupily proti bolševickému režimu, byl dočasně uvězněn ruskými komunistickými úřady.[6][2]

V roce 1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění[7] za Československou stranu pokrokovou. Mandát nabyl v květnu 1919, ale rezignoval na něj již v listopadu 1919. Byl profesí praporníkem československých legií.[8]

Brzy nato vstoupil do diplomatických služeb. Zastupoval ČSR coby vyslanec v Nizozemsku (1920–1921), Polsku (1921–1924) a Bulharsku (1931–1939). V mezidobí zastával vysoké funkce na ministerstvu zahraničních věcí.[2]

V roce 1939 po zániku Československa emigroval coby československý velvyslanec v Bulharsku do Francie.[9] Za druhé světové války působil opět v zahraničním odboji, nyní v Londýně, kde byl členem Státní rady Československé. Orientoval se na slovanskou vzájemnost a sbližoval se se Sovětským svazem. Byl předsedou Slovanského výboru. Po válce se vrátil do ČSR. Po únoru 1948 zůstal loajální vůči novému režimu. Vytvářel akční výbor Československé obce legionářské, což vedlo k začlenění této organizace do jednotné struktury nazvané Svaz bojovníků za svobodu, později oficiálně Svaz protifašistických bojovníků, v jehož ústředním výboru zasedal v letech 1951–1957.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 354. (česky) 
  3. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=5&name=MAXA+PROKOP
  4. http://www.cechoslovaci.com/topic/593-maxa-prokop/
  5. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 45-47, s. 59-64, s.70
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 386. (česky) 
  7. Prokop Maxa [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 236. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]