Kobyliská střelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kobyliská střelnice
Pomník obětem poprav na Kobyliské střelnici
Pomník obětem poprav na Kobyliské střelnici
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha 8
Adresa Kobylisy
Založeno 1890 (střelnice) / 1945 (pietní místo)
Vstupné volné
Zeměpisné souřadnice

Kobyliská střelnice

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji tehdejší vsi Kobylisy severně od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.

Podle střelnice byla při svém vzniku v roce 1938 pojmenována Střelničná ulice, která vede z Kobylis směrem k Proseku.[1]

Popraviště[editovat | editovat zdroj]

Pietní deska s verši Miroslava Floriana a seznam popravených
Jména zástupců Čs. pravoslavné církve popravených za ukrývání parašutistů po atentátu na Heydricha

Za druhé světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště, přičemž na tuto práci nasadila mj. židovské pracovníky.[2] Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 30. května do 3. července 1942 bylo popraveno téměř 540 osob, mj. Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem.

Pietní místo[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.[3]

Dnešní pietní výzdoba areálu střelnice byla dokončena roku 1975. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí dřevěný kříž (původní byl pro špatný stav dřeva nahrazen v prosinci 2007 novým) a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.

ZASTAV SE NA CHVÍLI
KREV NAŠE VSTOUPILA DO TÉTO ZEMĚ
ALE MY ZNOVU SE VZPŘÍMILI

V české literatuře vypodobnila popravy na Kobyliské střelnici Marie Pujmanová na osudu jedné z fiktivních postav románu Život proti smrti.

Od března 2015 do dubna 2016 byl areál uzavřen a prošel rekonstrukcí, v jejímž rámci byly odstraněny náletové dřeviny, odkryty a zrekonstruovány terčové střelecké jámy včetně terčových mechanismů, původní rozbitá trachytová dlažba byla vyměněna za novou, která pochází ze stejného lomu. Byly instalovány přípojky vody a elektřiny pro závlahový a kamerový systém, zavedeno nové osvětlení a provedeny i další opravy a restaurační práce. Celkové náklady dosáhly přibližně 13 milionů korun. Slavnostně znovuotevřen byl za účasti ministra obrany a představitelů městské části v pondělí 25. dubna 2016.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražský uličník
  2. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.  
  3. Usnesení vlády ČSR č. 70/78 ze dne 24. 2. 1978 o prohlášení některých nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky
  4. Slavnostní otevření Kobyliské střelnice, Aktuality z městské části, Praha 8, 18. 4. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]