Jan Auerhan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Auerhan
Jan Auerhan
Jan Auerhan
Narození 2. září 1880
Leština u Humpolce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. června 1942 (ve věku 61 let)
Praha-Kobylisy
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Auerhan (2. září 1880 Leština u Humpolce9. června 1942 Praha-Kobylisy) byl právník působící ve Státním statistickém ústavu. Docent na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Auerhan pocházel z jednoho z nejstarších lesnických rodů, který po generace vykonával mysliveckou a lesnickou službu v pražských královských oborách. Otec Jan (1840–??) byl královským nadlesním v Leštině (po 1. světové válce Strakovské nadační statky), matka Johanka, rozená Šrámková (1856–??) pocházela z rodiny nadlesního v Rozkoši. Tuto tradici založil již roku 1679 Frantz Antoni Auerhan, který se na přání pana Záviše z Assenitz dal vyučit v myslivectví, aby se o dvacet let později stal správcem císařské obory na pražském letohrádku Hvězda. Jan Auerhan byl nejstarší ze tří synů.[1]

Jan Auerhan začal studovat na gymnáziu v Německém Brodě a po absolvování studia práv v roce 1906 nastoupil na místo úředníka Zemské statistické kanceláře. Od roku 1919 byl zaměstnancem Státního statistického úřadu. V kariéře rychle postupoval. V roce 1921 se stal ministerským radou, v roce 1926 přednostou odboru a viceprezidentem a v letech 1929–1939 prezidentem Státního statistického úřadu. Od jejího založení v roce 1928 byl členem čs. statistické společnosti.

V prosinci 1923 se oženil s Blaženou Novákovou z Dobřichovic.[2]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Napsal řadu prací souvisejících s jeho činností v Státním statistickém úřadě, např. o knihovnách a muzeích. Zabýval otázkami vystěhovalectví a problematikou zahraničních menšin. Zajímal se o české krajany v zahraničí, psal o nich knihy a články do časopisů. Ani v odborné práci nezapomínal na rodný kraj a věnoval mu několik studií. Byl prvním, kdo se systematicky začal věnovat studiu české komunity v chorvatské Slavonii.

V době nacistické okupace udržoval jako bytostný vlastenec styky s domácím odbojem a i přes důkladnou konspiraci byl za stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha zatčen a na Kobyliské střelnici 9. června 1942 popraven.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Stěhování obyvatelstva království Českého dle dat o rodišti a pobytu jeho, zjištěných při sčítání lidu ze dne 31. prosince 1910 a saisonní vystěhovalectví z obcí království Českého dle šetření z r. 1913 (1916) Dostupné online
  • Osady českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku, (1920)
  • České osady na Volyni, Krymu a na Kavkazu, 1920
  • Jazykové menšiny v Evropě, (1924)
  • Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí: národnostní poměry, v nichž žijí, a vztahy, které je poutají k staré vlasti, (1935) Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou. Dostupné online.
  • Pokus o demografii zahraničních Čechů, (1936)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 8, obraz 732
  2. Zprávy osobní a rodinné. Národní politika. 15. 12. 1923, s. 8. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]