Prosecké skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Prosecké skály
Prosecke skaly obecne.jpg
Datum vyhlášení 29. dubna 1968
Kód ÚSOP 340
Lokalita Praha, Prosek, Libeň
Výška 260 – 270 m n. m.
Výměra 2,32 ha
Seznam chráněných území v Praze
Souřadnice 50° 7′ s. š., 14° 29′ 10,38″ v. d.
Prosecké skály
Green pog.svg
Prosecké skály

Prosecké skály je přírodní památka, která se nachází na rozhraní pražských čtvrtí Prosek a Libeň v okolí ulic Nad Kundratkou a Na Rozhraní. Jedná se o skalní útvar tvořený zachovalými výchozy cenomanského pískovce české křídy. V oblasti se nachází rozsáhlý labyrint přírodních i umělých jeskyň známý pod názvem Močálka.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Rozdílné barvy sedimentačních vrstev

Dominantou PP je otevřený profil cenomanským souvrstvím pískovců a dokumentuje vývoj české křídové pánve na území Prahy. Spodní světlejší vrstva je tvořená rozpadavým bílým pískovcem usazeným v sladkovodním prostředí, horní vrstva vytváří hrubozrnné pískovce rezavé barvy, které se ukládaly v mořském prostředí.

Pískovcový masiv je porušen vlivem zlomů s převažující saxonskou tektonikou, gravitačním sjížděním pískovcových bloků po svahu do údolí, mimo jiné důsledku kvartérního glaciálního promrzání. V lokalitě se nalézají vertikální pseudokrasové dutiny a valouny černých silicitů. Masiv je značně destabilizován, čemuž dříve přispívala těžba v otevřených a v současnosti již zčásti zasypaných lomech, vnikání kanalizační a srážkové vody a další antropogenní vlivy.

Podzemí[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlý systém křivolakých štol a sálků na jižním okraji prosecké plošiny, zvaný Močálka.

Je to charakteristický důlní díl v Proseckých skalách. Jedná se o torzo nepoměrně delšího podzemního labyrintu. Současná délka přístupných chodeb je asi 500 m, ale celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5-7 km. Předmětem těžby byl bílý, kaolinický, rozpadavý pískovec peruckých vrstev. Těžba probíhala ručně, pískovec bylo možné vylamovat špičákem. Počátky těžby jsou písemně zachyceny až koncem 18. století a těžba pokračovala ještě v první polovině 20. století.Největší rozmach těžby byl v 19.století, kdy se písek používal na štuky, výrobu pískových mýdel a na posypávání prkenných podlah.

Jedinečnost Močálky a v menší míře některých dalších podzemních prostor na Proseku spočívá v tom, že dělník si při těžbě vybíral nejměkčí partie, tj. hlavně ta místa, kde podél tektonických puklin docházelo k zátekům vody. Tím vlastně exhumoval přírodní stav. Výsledný tvar chodeb se podobá spíš jeskyni než umělé těžbě a také jej můžeme považovat za jakýsi iniciální tvar pískovcových skalních měst. Zatímco např. na Kokořínsku jsou nejměkčí partie erodovány působením přirozených faktorů, tak v podzemí Proseka se k podobnému „kvádrovému“ rozpadu pískovcového masivu dostáváme díky lidské činnosti.

Močálka je největším a nejzachovalejším zdejším systémem. Od roku 2001 je uzavřena a probíhají zde průzkumné práce, které snad budou ukončeny zpřístupněním této památky veřejnosti.[3]

Flora[editovat | editovat zdroj]

Z poloviny je území pokryto zbytky teplomilných stepních trávníků, tzv. Festucion valesiacae a Bromion erectii, ostatní plocha je zarostlá dřevinami či konkurenčně silnějšími bylinami. Zahrádkářská osada podél severního okraje PP se významně podílí invazními kultivary, otevřena místa zarůstají ostružinou a šípkem.

Přesto, že lokalita je vedena v katastru jako bezlesí, pozvolna zarůstá sukcesními dřevinami a křovinami, jako je jírovec maďal, trnovník akát, růže šípková, ostružiník. Fragmenty nejcennějších teplomilných trávníků svazu Festucion valesiacae a Bromion erectii, představuji např. hadinec obecný (Echium vulgare), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), velmi hojná jehlice trnitá (Ononis spinosa), nehojná kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), krvavec menší (Sanguisorba minor), máčka ladní (Eryngium campestre), mařinka psí (Asperula cynanchica), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), srpek obecný (Falcaria vulgaris) nebo válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum).

Rozšiřuji se agresívní rostliny, např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Elytrigia repens), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) aj. V lokalitě vyskytuje chráněná strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) C4.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Otvor pro netopýry

K jihu orientované skalky poskytuji ukryty vhodné pro teplomilné druhy hmyzu, např. čmelák skalní (Bombus lapidarius).

Nejzajmavějšimi zástupci živočišné říše v PP jsou silně až kritický ohrožené druhy netopýrů. Silně ohrožený netopýr ušatý (Plecotus auritus), kriticky ohrožení vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis) a ohrožený netopýr brvitý (Myotis emarginatus) využívají podzemních prostor k přezimování.

Fauna, běžná pro danou zeměpisnou šířku je zde výrazně obohacená o stepní a mediteránní teplomilné druhy hmyzu. Spatříme tu jíž zmíněného čmeláka skalního (Bombus lapidarius), vosíka Polistes nimpha, vyskytuje zde přástevník starčkový (Hipocrita jacobae) a vřetenuška obecná (Thermophila filipendulae), vzácné mandelinky Aphthona cyparissiae, Clytra laeviuscula, Luperus lyperus, Phyllotreta vittula a nosatce Apion penetrans, Brachysomus villosulus, Coenorhinus pauxillus, Otiorhynchus fullo, Sitona longulus, Stomodes gyrosicollis, Trachyphloeus alternans. V minulosti byla spatřena ještěrka obecná (Lacerta agilis), ojediněle se vyskytuje silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis).

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Zarůstání sukcesními plevely
Vandalizmus

Lokalita je hodně navštěvována, protože se nachází na okraji velkého sídliště a je zařazená do naučné stezky,[4] oblíbena pejskaři. To vše samozřejmě nese ohrožení eutrofizací (psí výkaly), znetvoření skalních stěn vandaly, odkládáním odpadků a zakládáním ohnišť.

Plán péče pro Prosecké skály v období 2010-2019 stanovuje majoritně zachování současného stavu, což předpokládá občasné koseni a prořezávání sukcesních křovin a dřevin, zamezení vandalizmu, vzniku černých skládek, omezení pohybu osob a psů jen na vyznačené stezky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU59.htm
  2. http://www.hkstaripraha.estranky.cz/clanky/oddilove-akce/prosecke-skaly.html
  3. http://old.speleo.cz/soubory/speleo/sp12/mocalka.htm
  4. http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-vysocany-prosek-strizkov.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu