Vřetenuška obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vřetenuška tužebníková

Vřetenuška tužebníková
Vřetenuška tužebníková
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: Pterygota
Řád: Motýli (Lepidoptera)
Podřád: Glossata
Čeleď: Vřetenuškovití (Zygaenidae)
Podčeleď: Vřetenušky (Zygaeninae)
Rod: Vřetenuška (Zygaena)
Binomické jméno
Zygaena filipendulae
L., 1758

Vřetenuška obecná, někdy také vřetenuška tužebníková, (Zygaena filipendulae, Linné 1758) je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi denní motýly.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.

Housenky jsou zelené s černými a žlutými skvrnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.[1][2]

housenka vřetenušky tužebníkové

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vřetenuška je hojná na loukách v celé Evropě. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Vyskytuje se od června do srpna.[1]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Motýl
Kukla

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.[1]

Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Motýl klade vajíčka především na bobovité rostliny. Zimu přežívá v sírovitě žlutém pergamenovitém zámotku vřetenovitého tvaru na stéble trávy.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Nejoblíbenější živnou rostlinou tohoto motýla je u nás štírovník. Housenky se živí především bobovitými rostlinami. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
  2. FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80
  3. http://www.rendy.eu/zivocichove-seznam/vretenuska-obecna