Vřetenuška obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVřetenuška tužebníková
alternativní popis obrázku chybí
Vřetenuška tužebníková
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída Pterygota
Řád Motýli (Lepidoptera)
Podřád Glossata
Čeleď Vřetenuškovití (Zygaenidae)
Podčeleď Vřetenušky (Zygaeninae)
Rod Vřetenuška (Zygaena)
Binomické jméno
Zygaena filipendulae
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vřetenuška obecná, někdy také vřetenuška tužebníková, (Zygaena filipendulae, Linné 1758) je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi denní motýly.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.

Housenky jsou zelené s černými a žlutými skvrnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.[1][2]

housenka vřetenušky tužebníkové

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vřetenuška je hojná na loukách v celé Evropě. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Vyskytuje se od června do srpna.[1]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Motýl
Kukla
Zygaena filipendulae-o.jpg

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.[1]

Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Motýl klade vajíčka především na bobovité rostliny. Zimu přežívá v sírovitě žlutém pergamenovitém zámotku vřetenovitého tvaru na stéble trávy.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Nejoblíbenější živnou rostlinou tohoto motýla je u nás štírovník. Housenky se živí především bobovitými rostlinami. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
  2. FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80
  3. http://www.rendy.eu/zivocichove-seznam/vretenuska-obecna