Územní řízení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Územní řízení je v českém právu procesní postup, který rozhoduje o umisťování staveb, ochraně zájmů území, využití území a dělení a zcelování pozemků. Územní řízení vede stavební úřad a koná se jen v případech s významným vlivem na okolí a životní prostředí. K územnímu řízení má každý možnost se vyjádřit. Zákon umožňuje:

  • Zkrácené řízení ve stanovených případech staveb, stavebních zařízení a stavebních změn (dle stavebního zákona není nutné územní rozhodnutí, dostačující je územní souhlas stavebního úřadu, zákon ve stanovených případech umožňuje nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou uzavřených mezi stavebním úřadem a žadatelem o územní rozhodnutí např. umístění stavby rodinných domů, garáží, chat apod.
  • Klasické územní řízení

Klasické územní řízení[editovat | editovat zdroj]

Stavební úřad v územním stavebním řízení:

  • provede zahájení územního řízení písemně nebo oznámením veřejnou vyhláškou na podkladě písemného návrhu účastníka nebo z podnětu stavebního úřadu
  • posoudí návrh ÚPD včetně podkladů
  • soustředí stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a osob orgán státní správy zemědělského půdního fondu, podklady k posouzení vlivu stavby a způsoby odstranění negativních vlivů dopravních, bezpečnostních atd.
  • provede vymezení stavebního území
  • stanoví podmínky a účel stavby
  • projedná rozhodnutí s účastníky řízení
  • vydá rozhodnutí, které je výsledkem územního řízení a toto rozhodnutí zveřejní písemně nebo veřejnou vyhláškou

Účastníci územního řízení[editovat | editovat zdroj]

  • navrhovatel (předkládá návrh na zahájení ÚŘ, který obsahuje dokumentaci - písemnou žádost účastníka, situační plán s uvedením druhu a čísla parcel, seznam evidovaných osob majících vlastnická práva k nemovitostem)
  • osoby mající vlastnická práva k pozemkům a stavbám
  • osoby sousedních pozemků a staveb (mohou-li být rozhodnutím jejich práva dotčena)
  • obec