Pryšec chvojka
 Pryšec chvojka | |
|---|---|
 Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | pryšcovité (Euphorbiaceae) |
| Rod | pryšec (Euphorbia) |
| Binomické jméno | |
| Euphorbia cyparissias L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je jedovatá vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- hadí mléko
- Tithymalus cyparissias
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Vědecké jméno Euphorbia pochází pravděpodobně z řeckého euforbós = dobře živený a jméno Tithymalus z řeckého tithymalos = dávající mléko.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní polovině obvykle s postranními nekvetoucími větvemi, listnatá, převážně lysá. Listy čárkovité až čárkovitě obkopinaté, šířka max. 3 mm, délka nejvíce 30 mm, zašpičatělé, přisedlé, celokrajné, lysé, listy na postranních větvích až čárkovité. Cyathia (viz čeleď) v koncových i úžlabních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů ledvinovitě vejčité, vzájemně nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, žluté, později hnědé nebo hnědočervené.[2] Plod je tvořen tobolkou, která je trojpouzdrá, kulovitá a hluboce brázditá. Semena jsou vejčitého tvaru, hladká.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
V České republice – pastviny a keřovité či travnaté meze, podél cest a silnic, trávníky, rumiště, preferuje půdy kamenité, hlinité i písčité, kyselé i zásadité, velmi dobře snáší sucho. V Evropě se vyskytuje kromě extrémního severu a jihu až k Uralu.
Opylovači[editovat | editovat zdroj]
Hmyz, vítr, samosprašné a cizosprašné. Šíří se pomocí semen.
Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]
Pryšec chvojka je jedovatá rostlina. Obsahuje estery forbolu, které dráždí kůži a sliznice. V latexu toxické terpenoidní alkoholy a hořčiny a v semenech kyanogenní sloučeniny. Dostane-li se do oka, může vyvolat vředy a zákal rohovky.[3] Po vstřebání trávicím ústrojím se otrava projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí, puls je nepravidelný.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Příležitostně se pryšec používá v lidovém léčitelství. V kombinaci s řebčíkem královským má repelentní účinky na hryzce.[4]
-
Habitus -
Detail květenství -
Detail květenství -
Květy -
Detail květu -
Větvička s listy -
Ilustrace
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOLBEK, Jiří; VĚTVIČKA, Václav. 1. vyd. Praha: Granit, s.r.o., 2000. 192 s. ISBN 80-85805-95-2.
- ↑ 1
- ↑ 3
- ↑ Pěstujeme řebčík královský [online]. zahrada.bydleniprokazdeho.cz [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Kolbek, Václav Větvička – Rostliny na každém kroku
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pryšec chvojka na Wikimedia Commons - http://botanika.wendys.cz/kytky/K189.php
- http://botany.cz/cs/euphorbia-cyparissias/
