Hostinec Na Slamníku

Hostinec Na Slamníku
	hostinec Na Slamníku
Základní informace
Sloh	baroko
Poloha
Adresa	Gotthardská 12/1, Wolkerova 12/1a, Praha 6 - Bubeneč, Česko
Ulice	Gotthardská
Souřadnice	50°6′13,49″ s. š., 14°24′30,35″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44373/1-1453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostinec Na Slamníku je bývalá viniční a hospodářská usedlost a výletní hostinec v Praze 6-Bubenči, který stojí na rohu ulic Gotthardská a Wolkerova. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Již ve středověku zde fungoval hostinec s názvem „Dolejší krčma“. Kolem roku 1620 jej držel bubenečský oborník Jan Trnovský; za jeho vlastnictví k němu patřila sousední kovárna, stodola, 7 strychů polí a také Klaudovská zahrada obehnaná zdí. Písemně doložen je také v polovině 17. století, kdy byl v majetku královského oborníka Václava Šány (1624–1668); po skončení třicetileté války je však uváděn jako pustý. V poslední čtvrtině 17. století jej vlastnil Jan Petr rytíř Hubryk z Hennersdorfu, který jej obnovil; v té době k němu náleželo 10 strychů polí a 2 strychy vinice.

Roku 1741 koupil hospodu František Antonín Mahler a s ní i 7 strychů pole, Klaudovskou zahradu a pustou kovárnu. O rok později vše vyplenilo francouzské vojsko při válce o rakouské dědictví. Pobořenou krčmu Mahler prodal Šebertiánu Erhartovi z Malé Strany, který ji skromě obnovil; měla jen světnici a komoru.

Od roku 1766 patřila hospoda Tomáši Baurovi a jeho dědicům. Na polích pěstovali již jen pro vlastní potřebu a další majitel, od roku 1816 Antonín Kratochvíl, sjednal do šenku nájemce. Po vyhoštění nájemce z Bubenče pro hlučné zábavy šenkoval v krčmě syn František Kratochvíl. Od roku 1870 hospodu s přilehlým hospodářstvím vedl hospodář Václav Bambásek (*1825) s manželkou Terezií.^[2] Za jeho vlastnictví v 80. letech 19. století areál prošel přestavbou. V soukromém vlastnictví zůstal do roku 1956.

Název

Jako příměstský podnik měl hostinec zvláštní postavení; byl navštěvován při poutích, korunovacích a dalších slavnostech. Své jméno získal po velikonoční slavnosti pražských krejčí, zvané „Slamník“ nebo „Štrozok“.^[3]^[4]. Krejčí střihli z pevného plátna na slamník, tovaryši s učedníky jej ušili a ozdobili pestrobarevnými mašlemi, a také na něj vyšili postavy panny a mládence. Slamník byl poté pověšen na břízu, později nošen od Bruské brány do Podbaby, kde byla májka se slamníkem zaražena do země a kolem ní se tancovalo.^[5]

Popis

Přízemní budova na nepravidelném půdorysu seskládaného z obdélníků má sedlovou střechu, jejíž jednotlivá křídla jsou završena štíty.^[1]

Jednu z fasád člení velká obdélná okna s nadokenní římsou a s klenákem s nárožní bosáží. Nad nízko umístěnou korunní římsou je hladký pás vlysu. Druhá fasáda má okna šestitabulková, s půlkruhovým dvojtabulkovým nadsvětlíkem.^[1]

Okna mají profilovanou šambránu s klenákem, který nese nadokenní římsu. Nad vstupem je malý dřevěný portikus s trojúhelným tympanonem. Stěny jsou tvořeny mřížemi z latí. Dochovalo se také několik dekorativních kruhových mřížek - terčů, kryjících větrací otvory.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Restaurace Na Slamníku. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156731, rejstříkové číslo ÚSKP 44373/1-1453. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online
↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 13, obraz 564ː Policejní přihláška rodiny
↑ ZAP, Karel Wladislaw, Průwodce po Praze. W Praze 1848, s. 297, 336
↑ RUTH, František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I., Praha 1903, s.166
↑ KROLMUS Wácslaw, Staročeské powěsti, zpěwy, hry, obyčege, slawnosti a nápěwy ohledem na bágeslowj Česko-slowanské. Svazek II., Vydal W.S.Sumlork. Tiskem Karla Fetterla w Praze 1847, s. 107-108.

Literatura

LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 201-203

Související články

Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Restaurace Na Slamníku na Wikimedia Commons
Bubeneč, archivní mapy na webu ČÚZK

[NPÚ-1] Restaurace Na Slamníku. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156731, rejstříkové číslo ÚSKP 44373/1-1453. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online

[2] Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 13, obraz 564ː Policejní přihláška rodiny

[3] ZAP, Karel Wladislaw, Průwodce po Praze. W Praze 1848, s. 297, 336

[4] RUTH, František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I., Praha 1903, s.166

[5] KROLMUS Wácslaw, Staročeské powěsti, zpěwy, hry, obyčege, slawnosti a nápěwy ohledem na bágeslowj Česko-slowanské. Svazek II., Vydal W.S.Sumlork. Tiskem Karla Fetterla w Praze 1847, s. 107-108.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]