František Antonín Nostic-Rieneck
František Antonín Nostic-Rieneck (17. května 1725 Měšice[2] – 29. září 1794 Praha), celým jménem František de Paula Antonín Josef Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck (německy Franz de Paula Anton Josef Johann Nepomuk Graf von Nostitz-Rieneck), byl český šlechtic, vlastenec, mecenáš a nejvyšší purkrabí pražský.
Život[editovat | editovat zdroj]
Syn Františka Václava hraběte Nostice-Rienecka (1697–1765) a Kateřiny Alžběty ze Schönbornu (1692–1777) pocházel ze starého lužického rodu, jenž v 16. století přesídlil do Čech. Po studiu v Praze a Lipsku nastoupil roku 1743 do armády a v roce 1750 vstoupil do státních služeb. Roku 1758 byl jmenován zemským soudcem, v roce 1764 guberniálním radou, roku 1781 nejvyšším hofmistrem a o rok později nejvyšším purkrabím a předsedou guberniální rady Českého království. Po smrti svého otce roku 1765 se stal hlavním představitelem větve Nosticů-Rienecků.
František Antonín Nostic-Rieneck byl jedním z nejvýznamnějších zastánců práv Českého království, která hájil před centralistickými záměry císařského dvora ve Vídni. Ačkoli on sám hovořil německy, byl zastáncem a ochráncem českého jazyka, a jeho pražský dům se stal centrem společenského života, místem setkávání nejen aristokracie, nýbrž také významných učenců. Jako vychovatele svých čtyř synů pověřil české vědce Josefa Schallera, Františka Martina Pelcla a Josefa Dobrovského.
Zakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]
Podporoval také kulturní a duchovní život v Praze. Za svého úřadování vystavěl nové kostely, zámky a paláce, jež byly z velké části realizovány stavitelem Antonínem Haffeneckerem. Mezi tyto stavby patří např. zámek Měšice, postavený v letech 1767 až 1775.
Roku 1781 stál hrabě Nostic u zrodu Stavovského (tehdy Nosticova) divadla na pražském Ovocném trhu a dal podnět k zahájení stavby. Tři roky po kolaudaci divadla, dne 29. října 1787, zde byla poprvé uvedena slavná opera Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni za účasti skladatele.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
31. března 1757 se oženil s hraběnkou Alžbětou Krakovskou z Kolowrat (8. dubna 1728 – 25. srpna 1815), vdovou po Janu Nepomukovi Vincentovi Libštejnském z Kolowrat († 1750). Měli spolu jedenáct dětí:
- 1. František Josef (1758–1770)
- 2. Maria Terezie (zemřela mladá)
- 3. Alžběta Ludmila († 1760)
- 4. Alžběta Jana († 19. 8. 1761)
- 5. Bedřich (Fridrich) Chrysogonus (24. 11. 1762 Praha – 9. 4. 1819 Praha) - jeho potomkové žijí dodnes
- ∞ (30. 8. 1795) Anna Nancy Periez de Bourdet (30. 1. 1777 Rastatt – 31. 12. 1820 Měšice)
- 6. Václav Prokop († po 27. 7. 1764)
- 7. Marie Filipína (7. 1. 1764 Praha – 16. 10. 1813 Kopidlno)
- ∞ (11. 2. 1781) Josef Jindřich Schlick (11. 11. 1754 – 13. 12. 1806)
- 8. Josef Vojtěch (18. 2. 1767 – 28. 8. 1788)
- 9. Jan Nepomuk (24. 3. 1768 Praha – 22. 10. 1840 Praha)
- 1. ∞ (27. 1. 1797 Karlsruhe) Sofie Apraxina (1778 – 22. 4. 1802 Praha)
- 2. ∞ (28. 6. 1803 Praha) Antonie Josefa Šliková z Pasounu (18. 3. 1783 – 18. 8. 1830)
- 10. Marie Anna († mladá)
- 11. Emanuel (1. 1. 1770 – 24. 4. 1793)