Jan Klement Zobel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Klement Zobel
Narození1. srpna 1777
Kienzen (Tannheim, Tyrolsko), Rakousko (Austria)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. února 1840 (ve věku 62 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánístavitel, architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Klement Zobel (1. srpna 1777 Kienzen (Tannheim, Rakousko) – 2. února 1840 Praha), také uváděn jako Johann Clemens Zobel, byl architekt a dvorní stavitel z období klasicismu, působící v Čechách, zejména v Praze.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny Zobelů, která byla spřízněna např. s malostranskou kominickou rodinou Demartiniů či se stavitelskou a podnikatelskou rodinou Hergetů. Jeho otcem byl dvorní stavební mistr Josef Zobel (1746–1814), který se stal roku 1777 pražským měšťanem a jako stavební podnikatel se podílel (spolu s Josefem Jägerem a Antonínem Haffeneckerem) např. na stavbě pevnosti Terezín, a po Haffeneckerově smrti v roce 1789 se stal dvorním stavitelem Pražského hradu.[2]

Jan Klement se narodil v Tyrolích, ale jako architekt a stavitel působil stejně jako jeho otec především v Praze, kde se uvedl v letech 1800–1801 při přestavbě domu č.p. 102 ve Spálené ulici na Novém Městě (dům U Zlaté kotvy, v roce 1843 pak znovu přestavěný).[3] Mistrovské zkoušky složil v roce 1802. V roce 1811 se stal malostranským měšťanem, bydlel v ulici U Lužického semináře č.p. 88/6. Byl radou Zemského stavebního ředitelství a působil také jako knížecí stavitel pro rodinu Fürstenbergů. Pochován je na Malostranském hřbitově v Praze.[4]

Jeho synem byl Johann Baptista Zobel (8. srpna 1812 Praha – 14. srpna 1865 Praha), rakouský lékař a přírodovědec.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako stavitel i projektant byl známý různorodostí, ale také množstvím svého díla. Provedl klasicistní přestavbu řady domů a paláců zejména na Malé Straně. Některé z jeho prací:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZOBEL Johann Clemens (Jan Klement) 1.8.1777-6.2.1840 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  2. Klub přátel starého Smíchova. starysmichov.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  3. a b RAIS, Radomír. Zámecký areál v Rychnově nad Kněžnou. Kostel Nejsvětější Trojice, piaristická kolej. Rychnov nad Kněžnou, 2016. 33 s. Seminární práce. Kurz dějin umění pro NPÚ. . s. 16. Dostupné online.
  4. LEHNEROVÁ, Alena, et al. Svobodní zednáři pohřbení na Malostranském hřbitově. 1. vyd. Praha: Spolek Malostranský hřbitov, 2019. 45 s. Dostupné online. S. 25. 
  5. PAULUS, Filip. Dějiny botanické zahrady na Smíchově ve světle archivních pramenů. Praha, 2016. 147 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ivana Ebelová. s. 52. Dostupné online.
  6. Chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi na své pouti časem (VI. díl): Čáslav. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  7. dům U Gürtlů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  8. dům U Tří bílých křížků - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  9. dům U Zlatého kohouta a U Mariánského obrazu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]