Beethovenův platan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu Památný strom (chráněný)
Beethovenův platan
červenec 2011
červenec 2011
Druh platan javorolistý
Platanus hispanica[1]
Evidenční č. 104326 (11126)
Ochrana od 30. července 1998[1]
Poloha
Kraj Praha
Okres Praha
Obec Praha
Katastr Malá Strana
Poloha Velkopřevorské náměstí
Nadmořská výška 160 m n. m.
Seznam památných stromů v Praze
Souřadnice
Beethovenův platan
Beethovenův platan
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beethovenův platan je památný platan javorolistý v Praze na Malé Straně. Mohutný solitérní strom stojí v zahradě Velkopřevorského paláce jenž je také nyní otevřena veřejnosti jako součást galerie moderního designu Artisème[2] a její obvodová zeď je též známá jako Lennonova zeď. Jedná se o nejmohutnější a nejstarší platan na území Prahy[3] a vůbec nejmohutnější památný strom Prahy.[4]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Beethovenův platan, platan u Velkopřevorského paláce, platan na Velkopřevorském náměstí
  • výška: 32 m (1996)[1][4][5], 34 m[6], 34 m (2004)[5], 33 m (2011)[7]
  • obvod: 670 cm (1996)[1][4][5], 694 cm (2004)[5], 695 cm[6], 712 cm (2011)[7], 738 cm (2020) [2]
  • průměr koruny: 38 m (2004)[5]
  • výška kmene: 4 m (2004)[5]
  • věk: 250 let[4], 280 let[6]
  • zdravotní stav: 2 (1996)[5], 1 (2004)[5]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti byl vysazen ve 12. století, když se v těchto místech usadil řád maltézských rytířů.[3] Také existuje pověst o tom, že pod ním během pobytu v Praze roku 1796 odpočíval Ludwig van Beethoven.[8] Byl ubytován v nedalekém hostinci U zlatého jednorožce a měl dovoleno do zahrady paláce maltézských rytířů chodit. Zamiloval se v té době do devatenáctileté hraběnky Josefiny Clary-Aldringenové a říká se, že o ní pod platanem sníval.[9]

Platan javorolistý je výsledkem křížení platanu východního a západního a poprvé se objevuje až kolem roku 1700Londýně. V zahradě byl vysazen ne dřív, než během barokní přestavby paláce, která proběhla v letech 17251727.[3] Pod platanem se v minulosti pořádaly koncerty.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c RUDL, Aleš. Kde rostou největší stromy Prahy? Karlovi je 550 let, obvod kmene 734 cm. iDNES.cz [online]. 2010-10-4 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online. 
  4. a b c d e NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Praha, s. 35-36. 
  5. a b c d e f g h Acta Pruhoniciana 2005 mzp.cz
  6. a b c Arnika: Významné a památné stromy středních Čech a Prahy click2map.com
  7. a b Seznam vyhlášených památných stromů na území hlavního města Prahy[nedostupný zdroj] prazskestromy.cz
  8. HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola II, s. 38. 
  9. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Pražské stromy, s. 87. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. 
  • KYZLÍK, Pavel a kol. Památné stromy Prahy. 1. vyd. Praha: Pro Magistrát hl. m. Prahy vydala 1/43 ZO ČSOP, 2011. 191 s. ISBN 978-80-260-3439-1. S. 43. 
  • RUDL, Aleš. Pozoruhodné stromy Prahy: Průvodce po památných a významných stromech Prahy. 1. vyd. Praha: Libri, 2015. 271 s. ISBN 978-80-7277-535-4. S. 45-46. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]