Beethovenův platan
 Památný strom (chráněný)Beethovenův platan | |
|---|---|
 červenec 2011 | |
| Druh | platan javorolistý Platanus hispanica[1] |
| Evidenční č. | 104326 (11126) |
| Ochrana | od 30. července 1998[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Praha |
| Okres | Praha |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 1 |
| Katastr | Malá Strana |
| Poloha | Velkopřevorské náměstí |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| Souřadnice | 50°5′10,59″ s. š., 14°24′24,69″ v. d. |
  Beethovenův platan | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beethovenův platan je památný platan javorolistý v Praze na Malé Straně. Mohutný solitérní strom stojí v zahradě Velkopřevorského paláce, která je otevřena veřejnosti jako součást galerie moderního designu Artisème.[2] Její obvodová zeď je též známá jako Lennonova zeď. Jedná se o nejmohutnější a nejstarší platan na území Prahy[3] a vůbec nejmohutnější památný strom Prahy.[4]
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
- název: Beethovenův platan, platan u Velkopřevorského paláce, platan na Velkopřevorském náměstí
- výška: 32 m (1996),[1][4][5] 34 m,[6] 34 m (2004),[5] 33 m (2011)[7]
- obvod: 670 cm (1996),[1][4][5] 694 cm (2004),[5] 712 cm (2011),[8] 752 cm (2013)[9]
- průměr koruny: 38 m (2004)[5]
- výška kmene: 4 m (2004)[5]
- věk: 250 let,[4] 180 let[6] (vysazen po roce 1725, podle ÚSOP až kolem roku 1810)[9]
- zdravotní stav: velmi dobrý (1996),[5] výborný (2004),[5] výborný (2009)[9]
Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]
Podle pověsti byl vysazen ve 12. století, když se v těchto místech usadil řád maltézských rytířů.[3] Také existuje pověst o tom, že pod ním během pobytu v Praze roku 1796 odpočíval Ludwig van Beethoven.[10] Byl ubytován v nedalekém hostinci U zlatého jednorožce a měl dovoleno do zahrady paláce maltézských rytířů chodit. Zamiloval se v té době do devatenáctileté hraběnky Josefiny Clary-Aldringenové a říká se, že o ní pod platanem sníval.[11]
Platan javorolistý je výsledkem křížení platanu východního a západního a poprvé se objevuje až kolem roku 1700 v Londýně. V zahradě nebyl vysazen dřív, než během barokní přestavby paláce, která proběhla v letech 1725 až 1727.[3] Pod platanem se v minulosti pořádaly koncerty.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c RUDL, Aleš. Kde rostou největší stromy Prahy? Karlovi je 550 let, obvod kmene 734 cm. Kapitola PAMÁTNÉ PLATANY: Kde odpočíval Beethoven. iDNES.cz [online]. 2010-10-4 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Praha, s. 35–36.
- ↑ a b c d e f g h Acta Pruhoniciana 2005mzp.cz Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b Arnika: Významné a památné stromy středních Čech a Prahy Archivováno 30. 3. 2012 na Wayback Machine. click2map.com
- ↑ Seznam vyhlášených památných stromů na území hlavního města Prahy[nedostupný zdroj] prazskestromy.cz
- ↑ 11. Beethovenův platan u Velkopřevorského paláce | Pražské stromy. www.prazskestromy.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Odborná databáze památných stromů. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola II, s. 38.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Pražské stromy, s. 87.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.
- KYZLÍK, Pavel a kol. Památné stromy Prahy. 1. vyd. Praha: Pro Magistrát hl. m. Prahy vydala 1/43 ZO ČSOP, 2011. 191 s. ISBN 978-80-260-3439-1. S. 43.
- RUDL, Aleš. Pozoruhodné stromy Prahy: Průvodce po památných a významných stromech Prahy. 1. vyd. Praha: Libri, 2015. 271 s. ISBN 978-80-7277-535-4. S. 45–46.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beethovenův platan na Wikimedia Commons - Beethovenův platan u Velkopřevorského paláce. In: Pražské stromy. Evidenční číslo MHMP: 11. Ing. Aleš Rudl, 2016.
