Ateliér Josefa Sudka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ateliér Josefa Sudka
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
Kód památky41487/1-2135 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ateliér Josefa Sudka je galerie nesoucí jméno českého fotografa Josefa Sudka. Přízemní pavilonek o ploše 61 m² na dvoře domů na pražském Újezdě č. p. 432 je replikou původního ateliéru, který Josef Sudek využíval v letech 1927–1976. V roce 1990 byl ateliér prohlášen za kulturní památku.[1]

Ateliér[editovat | editovat zdroj]

Jde o poslední existující příklad zahradního fotografického ateliéru vytvořeného koncem 19. století a přeneseného sem v roce 1901 z Královských Vinohrad. Je ojedinělou technickou památkou nejen v Praze, ale na území celé republiky. Jedná se o příklad stavby, které v druhé polovině 19. století vznikaly díky rozkvětu komerční i umělecké fotografie.

Ateliér Josefa Sudka – exteriér

Ateliér byl pro Sudka nikoliv pouhým pracovištěm, nýbrž inspiračním zdrojem a fotografickým objektem pro volnou tvorbu. Zachycoval ho ve všech denních a ročních obdobích zevnitř i zvenku spolu se zahradou plnou bujné vegetace a se zvláštně pokrouceným stromem před slavným oknem.

Ateliér Josefa Sudka – interiér

V roce 1985 vypukl v ateliéru požár a zničil už tak dost poškozený prostor. Devastaci objektu a mobiliáře dovršil pak zásah hasičů. Zbytky stavby byly natolik rozpadlé, že bylo pro znovuvytvoření původního ateliéru potřeba postavit dokonalou repliku.

Partnerem projektu obnovy a investorem výstavby i následného provozu se stala společnost PPF Art patřící do investiční skupiny PPF.[2] Na stavbě repliky ateliéru v roce 2000 se dále pod záštitou tehdejšího primátora hlavního města Prahy Jana Kasla podíleli Anna Fárová, městská část Praha 1, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, společnosti CMC architects, Květinový servis, Konstruktiva Branko, Terra Floridus a Gema art.

PPF Art je provozovatelem několika výtvarných galerií a správcem unikátních sbírek české a slovenské fotografie. Základem sbírky fotografií se staly fotografie Josefa Sudka, včetně souboru fotografií z vyhořelého ateliéru. Kromě Ateliéru Josefa Sudka zajišťuje PPF Art rovněž provoz Galerie Václava Špály. PPF Art spravuje také sbírku obrazů a dalších uměleckých děl, představující průřez především českou malbou od konce 19. století do současnosti.[3]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

2001[editovat | editovat zdroj]

2002[editovat | editovat zdroj]

2004[editovat | editovat zdroj]

2005[editovat | editovat zdroj]

2006[editovat | editovat zdroj]

2007[editovat | editovat zdroj]

  • Jolana Havelková – Krajina 06
  • Josef SudekPrivatissima – Poznámky, 50. – 70. léta

2008[editovat | editovat zdroj]

2010[editovat | editovat zdroj]

2011[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

2013[editovat | editovat zdroj]

2014[editovat | editovat zdroj]

2015[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

2017[editovat | editovat zdroj]

2018[editovat | editovat zdroj]

2019[editovat | editovat zdroj]

2020[editovat | editovat zdroj]

  • Fotograf festival – Sabine Reinfeld, možné já, posedlé objekty — posedlé já, možné objekty
  • Bára Mrázková – Yellow Box
  • Jan Dotřel – Other Worlds
  • Darija Jelincic – Escapes
  • Antonín Jirát – Tři Hemisféry

2021[editovat | editovat zdroj]

  • Markéta Kinterová – Čili snažili se vysvětlit to, co viděli, pomocí věcí, které vidět nejsou.
  • Archiv SPŠG – Kružnice splývání
  • Josef Sudek, Wichterlová – Na návštěvě
  • Jiří Hroník – Comtesse
  • Tereza Zelenková – Mrtvý jazyk

2022[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Nádvorník – Retrospektiva 02 / Kotelny a Volby
  • Josef Sudek, David Hanvald, Václav Kopecký – Osnova, pohyb paže a pocit ve zlomu času
  • Oskar Helcel – Glajcha
  • Český dřevák
  • Dušan ŠimánekMASKA
  • Jiří Černický – Sebevdech
  • Jiří Jiroutek – Cit, svit, svist, horizont
  • Miloš Budík – Salony

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]