Klíše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klíše
Pohled ke středu města z klíšských kolejí
Pohled ke středu města z klíšských kolejí
Lokalita
Charakter část města
Obec Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 899 (2011)[1]
Katastrální území Klíše (2,77 km²)
PSČ 400 01
400 10
Počet domů 889 (2011)[1]
Klíše
Klíše
Další údaje
Kód části obce 175056
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klíše (německy Kleische) je část statutárního a krajského města Ústí nad LabemČeské republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se v západní části města a její katastrální území, do něhož částečně zasahuje i místní část Ústí nad Labem-centrum, se rozkládá na 2,77 km2.[2] V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 6899 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle nálezů z konce 19. století na místě žili lidé již v období pravěku. První písemná zmínka o obci Klíše pochází z roku 1328.[4] Avšak nepřímé zmínky se objevují už z roku 1169, kdy král Vladislav II. věnoval Johanitům obce Bořislav a Hrbovice, ke kterým patřilo i území takzvaných Klíšských hor. Ti vesnici vlastnili až do roku 1454 společně s dalšími, které vznikly na dalších částech zmíněného území. Samostatnost obec získala v roce 1848. Do půlky 19. století se jednalo převážně o zemědělskou vesnici podobnou ostatním v okolí města s cihelnou, vlastněnou rodem Westphalenů, který zároveň vlastnil jako poslední klíšský velkostatek. Náves, na které stála kaple sv. Floriána, se nacházela v oblasti křížení dnešních ulic Klíšská a Jateční. Již v 70. letech byly polnosti v dolní části poblíž Předlic rozparcelovány a první továrnou v katastrálním území byla sklárna postavená mezi lety 1873 až 1874. Vývoj pokračoval především v 90. letech zřízením hřbitova na Ovčím Vrchu, stavbou silnic a zahájením výstavby nemocnice. Roku 1898 byl klíšský velkostatek odkoupen Ústím nad Labem od rodu Westphalenů. Následně byl vypracován urbanistický plán vilové zástavby směrem k Střížovickému vrchu. Naopak v dolní části původní obce poblíž Předlic se pokračovalo s budováním nových továren. Součástí města se obec stala roku 1900.[5][6] Společně s navyšováním počtu obyvatel se na Klíši stavěla i řada škol, například dnešní SPŠ Resslova[7] nebo budova původní obecné školy, kde dnes sídlí gymnázium.[8]

Vývoj pokračoval i za první republiky. Z důvodu velkého nedostatku bytů se rozhodlo město začít stavět vlastní bytové domy především na Klíši. První domy se začaly budovat v roce 1919 v okolí dnešních Smetanových sadů. Ani ty však úplně nedostatek bytů nevyřešily a tak se pokračovalo v dalších etapách především v období hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let. Z období výstavby komunálních bytů také pochází takzvané S-domy pojmenované dle svého specifického tvaru. V roce 1930 byl zřízen parčík v centru čtvrtě na takzvané Hvězdě, kde se dřív nacházel obecní rybník. Stejného roku byla dostavěna České menšinová škola od architekta Gočára. [9] Do začátku války zde byla postavena řada dalších škol jako například dnešní Zdravotnická škola případně české gymnázium, kde dnes sídlí pedagogická fakulta UJEP.[10] Roku 1937 byla také dostavěna nová okresní nemocnice. Většina areálu byla v druhém desetiletí 21. století zbourána a nahrazena kampusem univerzity.[11] Bytová výstavba pokračovala v 40. a v 50. letech, kdy byla zbourána kaplička na původní návsi. V dalších desetiletích byly postaveny na místě výškové domy vysokoškolských kolejí. [12]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Klíše se nachází mezi třemi vrcholy – Střížovický vrch (342 m n. m.), Ovčí Vrch (219 m n. m.) a Holoměř (294 m n. m.) Klíšský kopec, jak byl dříve Střížovický vrch nazýván, je tvořen vyvřelými horninami čedičem a tefritem. Bývá označován jako poslední vyvýšenina České středohoří v oblasti Ústí nad Labem a poblíž jeho vrcholu se nachází obec Střížovice. Také Holoměř je vulkanického původu a lze zde najít zeolit.

Čtvrtí protéká podle ní přímo pojmenovaný Klíšský potok, který začíná v Libouchci oddělením od Jílovského potoka. Na většině toku ve městě je veden pod povrchem v tunelu začínajícím na Bukově končícím až u areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu. V oblasti Klíše se tedy vůbec nedostává na povrch. Za areálem chemičky se vlévá do Bíliny. [12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů na Klíši v letech 1869–2011[4][6][13]
Rok 1843 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 221 346 551 1 388 2 392 3 889 8 256 15 326 12 286 10 039 8 217 7 119 6 899
Počet domů 38 50 55 90 118 202 246 610 903 887 843 856 889

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Na Klíši se nachází řada základních a středních škol. Svůj kampus zde má Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v areálu bývalé okresní nemocnice a budově původního českého gymnázia. V bezprostřední blízkosti se nachází Střední průmyslová škola Resslova, Střední a Vyšší odborná škola zdravotnická a dvě základní školy v ulicích České mládeže a Palachova. Poblíž původní návsi, kde stojí vysokoškolské koleje, v oblasti trolejbusové zastávky Klíše lázně se nachází na Ovčím vrchu Střední odborná a průmyslová škola stavební a v Jateční ulici směrem do Předlic Gymnázium Jateční.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrti se nachází městské Plavecký areál Klíše založený jako termální lázně již za první republiky[12] doplněný o krytou halu v 80. letech[14]. Dále se zde nachází sportovní centrum Sluneta, kde se koná mimo jiné tradiční Mezinárodní taneční festival.[15] Další sportovní hala se nachází v areálu UJEP.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-11. 
  4. a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. 
  5. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 60. 
  6. a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  7. Státní živnostenská škola [online]. usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  8. Chlapecká a dívčí obecná škola [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  9. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  10. České státní reálné gymnázium [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  11. HORÁK, Jan. Stará nemocnice v Ústí půjde k zemi. Je to škoda, říkají architekti. idnes.cz [online]. Mafra, 2012-01-14 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  12. a b c Klíše [online]. Obce severního polabí [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 320. 
  14. Plavecký hala [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  15. 48. Mezinárodní taneční festival [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]