Střížovický vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střížovický vrch
Střížovický vrch od severovýchodu
Střížovický vrch od severovýchodu

Vrchol 342 m n. m.
Poznámka smíšený les
lovný rybník
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří České středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří
Souřadnice
Střížovický vrch
Střížovický vrch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střížovický vrch je hora tvořící jednu z dominant města Ústí nad Labem. Jedná se o výběžek Českého středohoří, konkrétně jeho ústecké části.[1][2][3][4] Na jeho plochém hřebeni se nalézá bezodtoký chovný rybník a převaděč Českých radiokomunikací. Dále je zde možno nalézt kynologické cvičiště a vodohospodářské zařízení s ochranným pásmem. Přes hřbet kopce vedou dva hlavní tahy:

  • 1. Z Klíše (ul. Střížovická) do Všebořic (ul. Štursova)
  • 2. Z Klíše (ul. Střížovická) do Střížovic

Byly zažehnány plány na přeměnu části vrchu na tzv. „Eden park“, což by si vyžádalo hrubý zásah do krajiny a křehkého ekosystému. Probíhají iniciativy pro odstranění černých skládek a nepořádku. Existuje internetové hlasování kvůli iniciování stavby rozhledny na vrchu.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

  • Balzakova cesta – vede z ulice Štursovy strmě okolo tenisových kurtů do stráně, dále lesním porostem po vrstevnici nad ulicí Hynaisova.
  • Březinova stezka – vede z ulice Hynaisovy v mírném stoupání k hřebeni, cca v polovině délky protíná Balzakovu cestu, aby se na hřebeni napojila na Dantovu cestu.
  • Dantova cesta – začíná jako asfaltová silnice na serpentinou ulice Lipová (směr Střížovice) a vede po hřbetu kopce k převáděči Českých radiokomunikací. Téměř v bodě, kde do ní ústí Březinova stezka, pokračuje k převáděči jako hliněná komunikace.
  • Nepojmenovaná – vede od Střížovické ulice podél jižní části hřebenu, u vodohospodářské stavby se hliněný charakter cesty mění v asfaltový povrch příjezdové komunikace.

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Ze Střížovického kopce (severní část hřebenu) je otevřený výhled na České středohoří, zejména na dominantní centrální vrcholy, jako jsou např. Kletečná, Milešovka, dále třeba Bořeň. V kotlině pod Krušnými horami jsou vidět Teplice, Krupka, Chlumec a Chabařovice (jihozápadní část hřebenu). Z krušnohorských vrcholů je vidět zejména dominantní Komáří hůrku, Cínovec, Měděnec, za dobré viditelnosti dokonce téměř 90 km vzdálený Klínovec.

Severní výhled, ztížený lesním porostem, zastupuje např. vrchol Radešín.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolchemie, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. S. 54. 
  2. Kolektiv autorů. Ústí nad Labem-Město v mlze. Příprava vydání Jaroslav Koutský. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011. 212 s. (Acta Universitatis Purkynianae 168). ISBN 978-80-7414-410-3. S. 173. 
  3. České středohoří. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1984. 308 s. (Turistický průvodce ČSSR). ISBN 27-039-85. S. 256. 
  4. Geoprohlížeč [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]