Mojžíř
Mojžíř | |
---|---|
Mojžíř a Neštěmice z Kozího vrchu | |
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Ústí nad Labem |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°40′50″ s. š., 14°6′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 222 (2021)[1] |
Katastrální území | Mojžíř (2,49 km²) |
PSČ | 403 31 |
Počet domů | 221 (2011)[2] |
Mojžíř | |
Další údaje | |
Kód části obce | 98167 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mojžíř (německy Mosern) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se na levém břehu řeky Labe, přibližně 7 km severovýchodně od centra města, a sestává ze tří základních sídelních jednotek – Mojžíř, Veselí a Sídliště Skalka. Při sčítání lidu roku 2011 měl Mojžíř 221 domů se 4 485 obyvateli.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za zmínku stojí nalezené známky osídlení staré nejméně pět tisíc let.
První písemná zmínka pochází z roku 1352.[3] V Mojžíři se nachází jeden z nejstarších kostelů v Polabí, kostel svatého Šimona a Judy, jehož výstavba začala na sklonku 16. století v místech původního kostela ze 14. století. Do poloviny dvacátého století v obci převažovali čeští Němci.
Vesnický ráz periferní části města narušila výstavba panelového sídliště v průběhu druhé poloviny osmdesátých let 20. století spolu s dalšími novostavbami (základní škola, mateřská škola a jesle, kulturní centrum a samoobsluha).
V roce 1998 začala privatizace bytů na sídlišti. V důsledku toho pak také začalo docházet ke kumulování vlastnictví bytů v rukou lidí, kteří v lokalitě přímo nebydlí.[4] Následně se pak o sídlišti Mojžíř začalo mluvit jako o jedné z hlavních sociálně vyloučených lokalit v rámci města. Začalo zde totiž docházet k pronajímání bytů za extrémní ceny lidem, kteří mají problém získat nájemní bydlení na běžném trhu - typicky se jedná o Romy. V roce 2018 bylo sídliště spolu s Předlicemi a dalšími částmi města vyhlášeno za tzv. bezdoplatkovou zónu, od čehož si představitelé města slibovali snížení ekonomické výhodnosti tohoto typu obchodu s chudobou. Očekávaný efekt se nicméně nedostavil a praxe vedoucí k vytváření ghetta neustala. Mojžíř tak mimo jiné k roku 2019 zůstával nadále částí Ústí nad Labem s nejvyššími cenami nájmů.[5][6]
Ochrana životního prostředí
[editovat | editovat zdroj]Na území Mojžíře se nachází tři zvláště chráněná území. Prochází jím hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[7] Nad Veselím se nachází přírodní památka Divoká rokle. Vyhlášena byla roku 2001 na zhruba 2,4 hektarech, a předmětem její ochrany je „unikátní skalní výchoz, který je odlučnou plochou starého sesuvu s odkrytým sledem vulkanogenních hornin úlomkovitého charakteru o mocnosti až 200 m, uložených v mísovité depresi prevulkanického reliéfu“.[8] Posledním chráněným územím, které do Mojžíře zasahuje jen částečně (větší část se nachází na území obce Povrly, respektive jejich části Neštědice), je přírodní rezervace Kozí vrch. Ta byla vyhlášena v roce 1983 na 36,86 hektarech a ochraňuje „významnou krajinnou dominantu labského údolí se všemi geologickými a geomorfologickými fenomény, mikroklimatickými jevy, rostlinnými a živočišnými společenstvy skal, sutí a přirozeného dubohabrového lesa“.[9]
Dále zde rostou tři památné stromy. Všechny exempláře jsou lípy malolisté, či též srdčité (Tilia cordata), a stojí před kostelem,[10] u sídliště[11] a u autobusové zastávky na Hlavní ulici.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 496 obyvatel (z toho 246 mužů), z nichž bylo 34 Čechoslováků, 451 Němců a jedenáct cizinců. Kromě čtrnácti evangelíků a 28 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 714 obyvatel: 93 Čechoslováků, 607 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a třináct cizinců. Převládala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také třicet evangelíků a 129 lidí bez vyznání.[14]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 323 | 345 | 398 | 634 | 807 | 825 | 1034 | 657 | 674 | 593 | 561 | 2266 | 4831 | 4485 |
Počet domů | 59 | 59 | 61 | 75 | 88 | 91 | 134 | 145 | 123 | 128 | 142 | 157 | 210 | 221 |
Významné objekty
[editovat | editovat zdroj]- koupaliště (v současné době nefunkční)
- zatravněné fotbalové hřiště (TJ Topol Mojžíř)
- pobočka Severočeské vědecké knihovny
- hasičská zbrojnice SDH Mojžíř
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kromě přírodních památek v podobě tří zvláště chráněných území (CHKO České středohoří, PP Divoká rokle, PR Kozí vrch), blíže zmíněných v sekci Ochrana životního prostředí, se v Mojžíři nachází řada kulturně-historických památek. Řadí se mezi ně třeba:
- Kostel svatého Šimona a Judy – Kostel pocházející ze 14. století, dochovaný v barokní podobě. Ve východní věži se nachází zvon z roku 1924 od Rudolfa Pernera, původně z kostela sv. Jana Křtitele v Českém Bukově, a zvon z roku 1921 od Richarda Herolda. Další zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela je nezvěstný. Od roku 1995 je chráněn jako kulturní památka.[16]
- Socha svatého Donáta – Nachází se u kněžiště kostela a je kulturní památkou.[17]
- Venkovský dům čp. 24 – Stojí v blízkosti kostela a je chráněn jako kulturní památka.[18]
- Hrad Mojžíř – Asi půl kilometru severovýchodně se na vrchu Strážný nacházejí zbytky malého středověkého hradu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec je spojena s ostatními městskými částmi trolejbusovou (poté zrušena, místo ní jezdí zkrácená autobusová linka MHD č. 57) a má vlastní železniční zastávku, jež je součástí železničního koridoru tahu na Německo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ PROKOPCOVÁ, Lenka. Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř? [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, 2012 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Kateřina. „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí. Sociální studia / Social Studies. 2012-04-18, roč. 9, čís. 2, s. 43–64. Dostupné online [cit. 2021-02-27]. ISSN 1803-6104. DOI 10.5817/soc2012-2-43.
- ↑ Udělali z Ústí nad Labem celoplošné ghetto. Teď radnice zjišťuje, že tvrdá restrikce nefunguje. HlídacíPes.org [online]. 2019-09-26 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
- ↑ ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 34–37.
- ↑ PP Divoká rokle [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ PR Kozí vrch [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u kostela v Mojžíři [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u sídliště v Mojžíři [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u zastávky v Mojžíři [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-27]. Identifikátor záznamu 120363 : Kostel sv. Šimona a Judy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-27]. Identifikátor záznamu 154965 : Socha sv. Donáta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-27]. Identifikátor záznamu 154699 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4.
- BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1.
- PINC, F.; KOLÁŘ, A. Vlastivědné výlety z Ústí n. L.. Ústí nad Labem: Nakladatelství Krajského národního výboru, 1957. 246 s.
- ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mojžíř na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Mojžíř na webu ČÚZK
- Mojžíř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)