Bořislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořislav

Bořislav s Milešovkou
Znak obce BořislavVlajka obce Bořislav
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0426 567469
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Teplice (CZ0426)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Teplice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 7,49 km²
Zeměpisné souřadnice 50°34′46″ s. š., 13°55′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 392 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 361 m n. m.
PSČ 415 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Bořislav 20
415  01 Teplice
Starosta Aleš Navara
Oficiální web: www.obec-borislav.cz
Email: obec.borislav@volny.cz
Bořislav v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Bořislav
Red pog.svg
Bořislav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bořislav se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Bořislav před rokem 1917, dobová pohlednice

Bořislav byla založena na zemské cestě spojující Prahu se Saskem. Stalo se tak nejpozději v polovině 12. století, protože první písemná zmínka o obci pochází už z roku 1169. Tehdy daroval král Vladislav II. Bořislav spolu s dnes již zaniklými Hrbovicemi řádu johanitů, které po návratu z druhé křížové výpravy uvedl do Čech.[2] Zřejmě na začátku 14. století přešla vesnice do majetku kláštera benediktinek v Teplicích, který založila Vladislavova manželka královna Judita.[3] Roku 1352 se vesnice uvádí jako farní, což znamená, že zde neznámo kdy před tím benediktinky zřídily centrum farní správy s kostelem. Z roku 1405 pochází listina, v níž Oldřich a Pešík z Radovesic obdarovali bořislavské kostel, který v té době spravoval farář Mikuláš.[4] Majitel Bořislavi a patron zdejšího kostela, teplický klášter benediktinek, za husitských válek zanikl. Ještě v roce 1434 sice jeho abatyše jmenovala do Bořislavi faráře, v té době ale již konvent sídlil na hradě Střekově.

Po husitských válkách se majitelé klášterního majetku střídali. Roku 1435 ho vlastnil Jakoubek z Vřesovic.[5] Klášterní majetek zůstal co do rozsahu přibližně stejný, dostal se ale natrvalo do rukou světské šlechty. Před třicetiletou válkou se v držení Bořislavi, kde nikdy nevzniklo panské sídlo, postupně Vřesovcové, Fictumové, Valdštejnové, Schönbergové a Vchynští. Podle urbáře z roku 1561, kdy vesnice patřila Volfovi z Vřesovic, zde bylo 15 usedlostí.

Od roku 1592 spravoval bořislavskou farnost Michal Longolius, narozený v Kralovicích. Do Bořislavi přišel z Chyše.[6] Longolius byl vzdělaný muž. V roce 1617 vyšel jeho překlad zásadního latinského díla německého luteránského teologa Johanna Arndta Čtyři knihy o pravém křesťanství,[7] o tři roky později následoval překlad německého spisku hvězdáře Paula Nagela Doplněk astronomie.[8] Bořislavský farář byl zámožný; roku 1612 půjčil městu Louny 1500 míšeňských kop.[9]

Po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1634 získal teplické panství Jan Aldringen. Clary-Aldringenové pak byli bořislavskou vrchností až do zrušení poddanství.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bořislav[10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 346 322 312 313 398 459 581 519 434 389 315 292 273 326
Domy 53 55 55 59 75 83 105 115 95 95 91 102 103 116
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Bílka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Kateřiny[editovat | editovat zdroj]

Kostel, vystavěný v r. 1717 na místě starší stavby, má barokní podobu. Stojí v obci při průjezdní silnici. V průčelní věži se nachází zvon z počátku 16. století od Tomáše z Litoměřic. K r. 1915 jsou zde doloženy dva malé zvony z r. 1679 a z r. 1569 od Brikcího z Cimperka, které byly zrekvírovány.[12]

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Krucifix na návsi.
  • Sloup se sousoším Piety.
  • Fara.
  • Kaple sv. Václava v Bílce. Původní kaple byla vystavěna v r. 1639. V r. 1736 byla nahrazena novější kaplí s věžičkou, která byla v 80. letech 20. století demolována. V r. 2000 zde byla postavena nová kaple. Ve věžičce se nachází původní zvon, který byl od 80. let uložen na obecním úřadě.[13]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkou Bořislav situovanou na severovýchodním okraji obce. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu.

Obec leží na hlavní silnici I/8 z Prahy do Německa a je proto sužována tranzitní dopravou. V současnosti (2011) se buduje dálnice D8, která má většinu dopravy odvést mimo území obce (z Lovosic ve směru Řehlovice).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Václava v Bílce

  • Kostel sv. Kateřiny v Bořislavi

  • Fara z roku 1737

  • Sloup s Ukřižovaným na návsi

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ↑ Kocourková, Květa, Dějiny Bořislavi, in: Bořislav a okolí v čase, Obec Bořislav, Bořislav 2014, s. 11, ISBN 978-80-260-7091-7.
  3. ↑ Sitte, Franz, Geschichte der Pfargemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Bořislav 1936, s. 7 (dále jen Sitte 1936).
  4. ↑ KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68.   (Dále jen Kilián 2016).
  5. ↑ Kilián 2015, s. 75.
  6. ↑ Sitte 1936, s. 10–11.
  7. ↑ Databáze NK ČR
  8. ↑ Databáze starých tisků NK ČR
  9. ↑ ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Historie, kultura, lidé. Praha : Naladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117.  
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.  
  11. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.  
  12. ↑ HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.
  13. ↑ VAVERKA, Jiří a kol. Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001, s. 267.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Bořislav
Části obce
Města, městys a obce okresu Teplice
Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bořislav&oldid=15208481“