Bořislav
| Bořislav | |
 Bořislav s Milešovkou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0426 567469 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Teplice (CZ0426) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Teplice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 7,49 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′46″ s. š., 13°55′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 379 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 361 m n. m. |
| PSČ | 415 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
Bořislav 20 415 01 Teplice |
| Starosta | Aleš Navara |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.borislav@volny.cz | |
 | |
  Bořislav | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bořislav se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 379[1] obyvatel.
Obsah
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Bořislav
- Bílka
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bořislav byla založena na zemské cestě spojující Prahu se Saskem. Stalo se tak nejpozději v polovině 12. století, protože první písemná zmínka o obci pochází už z roku 1169. Tehdy daroval král Vladislav II. Bořislav spolu s dnes již zaniklými Hrbovicemi řádu johanitů, které po návratu z druhé křížové výpravy uvedl do Čech.[2] Zřejmě na začátku 14. století přešla vesnice do majetku kláštera benediktinek v Teplicích, který založila Vladislavova manželka královna Judita.[3] Roku 1352 se vesnice uvádí jako farní, což znamená, že zde neznámo kdy před tím benediktinky zřídily centrum farní správy s kostelem. Z roku 1405 pochází listina, v níž Oldřich a Pešík z Radovesic obdarovali bořislavské kostel, který v té době spravoval farář Mikuláš.[4] Majitel Bořislavi a patron zdejšího kostela, teplický klášter benediktinek, za husitských válek zanikl. Ještě v roce 1434 sice jeho abatyše jmenovala do Bořislavi faráře, v té době ale již konvent sídlil na hradě Střekově.
Po husitských válkách se majitelé klášterního majetku střídali. Roku 1435 ho vlastnil Jakoubek z Vřesovic.[5] Klášterní majetek zůstal co do rozsahu přibližně stejný, dostal se ale natrvalo do rukou světské šlechty. Před třicetiletou válkou se v držení Bořislavi, kde nikdy nevzniklo panské sídlo, postupně Vřesovcové, Fictumové, Valdštejnové, Schönbergové a Vchynští. Podle urbáře z roku 1561, kdy vesnice patřila Volfovi z Vřesovic, zde bylo 15 usedlostí.
Od roku 1592 spravoval bořislavskou farnost Michal Longolius, narozený v Kralovicích. Do Bořislavi přišel z Chyše.[6] Longolius byl vzdělaný muž. V roce 1617 vyšel jeho překlad zásadního latinského díla německého luteránského teologa Johanna Arndta Čtyři knihy o pravém křesťanství,[7] o tři roky později následoval překlad německého spisku hvězdáře Paula Nagela Doplněk astronomie.[8] Bořislavský farář byl zámožný; roku 1612 půjčil městu Louny 1500 míšeňských kop.[9]
Po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1634 získal teplické panství Jan Aldringen. Clary-Aldringenové pak byli bořislavskou vrchností až do zrušení poddanství.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 346 | 322 | 312 | 313 | 398 | 459 | 581 | 519 | 434 | 389 | 315 | 292 | 273 | 326 |
| Domy | 53 | 55 | 55 | 59 | 75 | 83 | 105 | 115 | 95 | 95 | 91 | 102 | 103 | 116 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Bílka. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Kateřiny[editovat | editovat zdroj]
Kostel, vystavěný v roce 1717 na místě starší stavby, má barokní podobu. Stojí v obci při průjezdní silnici. V průčelní věži se nachází zvon z počátku 16. století od Tomáše z Litoměřic. K roku 1915 jsou zde doloženy dva malé zvony z roku 1679 a z roku 1569 od Brikcího z Cimperka, které byly zrekvírovány.[12]
Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Krucifix na návsi.
- Sloup se sousoším Piety.
- Fara.
- Kaple svatého Václava v Bílce. Původní kaple byla vystavěna v roce 1639. V roce 1736 byla nahrazena novější kaplí s věžičkou, která byla v osmdesátých letech 20. století demolována. V roce 2000 zde byla postavena nová kaple. Ve věžičce se nachází původní zvon, který byl od osmdesátých let uložen na obecním úřadě.[13]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkou Bořislav situovanou na severovýchodním okraji obce. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu.
Obec leží na hlavní silnici I/8 z Prahy do Německa a je proto sužována tranzitní dopravou. V současnosti (2011) se buduje dálnice D8, která má většinu dopravy odvést mimo území obce (z Lovosic ve směru Řehlovice).
Kultura[editovat | editovat zdroj]
- Mizefsy
- Abasta Bořislav
Fotbal[editovat | editovat zdroj]
- TJ Sokol
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kaple sv. Václava v Bílce
Kostel sv. Kateřiny v Bořislavi
Fara z roku 1737
Sloup s Ukřižovaným na návsi
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Kocourková, Květa, Dějiny Bořislavi, in: Bořislav a okolí v čase, Obec Bořislav, Bořislav 2014, s. 11, ISBN 978-80-260-7091-7.
- ↑ Sitte, Franz, Geschichte der Pfargemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Bořislav 1936, s. 7 (dále jen Sitte 1936).
- ↑ KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68. (Dále jen Kilián 2016).
- ↑ Kilián 2015, s. 75.
- ↑ Sitte 1936, s. 10–11.
- ↑ Databáze NK ČR
- ↑ Databáze starých tisků NK ČR
- ↑ ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Historie, kultura, lidé. Praha: Naladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.
- ↑ HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281–296.
- ↑ VAVERKA, Jiří a kol. Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001, s. 267.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořislav ve Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky obce
