Újezdeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Újezdeček
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce ÚjezdečekVlajka obce Újezdeček
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0426 567850
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Teplice (CZ0426)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Teplice
Historická země Čechy
Katastrální území Újezdeček
Katastrální výměra 1,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 893 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 243 m n. m.
PSČ 415 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu náměstí Boženy Němcové 2
Újezdeček
415 01 Teplice 1
Starosta Petr Pokorný
Oficiální web: www.ujezdecek.cz
Email: ujezdecek@iol.cz
Újezdeček v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Újezdeček
Újezdeček
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Újezdeček se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký, necelé 3 km západně od centra Teplic. Obec má 893[1] obyvatel, je v ní evidováno 14 ulic a 157 adres.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se obec nazývala Malý Újezd[3] (německy Klein Augezd). Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou známy z roku 1198 a váží se k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. Z dochovaných pramenů se o Újezdečku dozvídáme až v roce 1398, kdy ho vlastnilo rýzmburské panství. Do 18. století byla ves rozdělena na několik částí patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. V roce 1766 byly části spojeny a vlastnil ho knížecí rod Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, v roce 1830 už měla 27 domů a 181 obyvatel a po roce 1832 měl Újezdeček ... Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva díky rozvoji průmyslu a hornictví. V blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze 17. března 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v obci rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - například Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska atd.,ze kterých se ročně vytěžilo 745 762 tun uhlí. Kromě dolů zde byly i sklárny - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech byla uzavřena), sklárna Sofiina huť (kvůli hosp. Krizi ve 30. Letech uzavřena). V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, přádelna, parní pila atd.

Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. Na podzim roku 1919 zde byla otevřena Česká dvoutřídní škola a později také obecní česká knihovna. Připojením pohraničí k Německu byl osud Újezdečka stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z Čech a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec ze začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Až po roce 1989 Újezdeček po dlouhých desetiletích nabyl statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem, a tak i obec v novém svobodném prostředí hledá a nachází svoji identitu. [4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Újezdeček[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 450 793 1 085 1 578 2 078 2 065 2 188 1 540 1 053 918 984 769 779 885
Domy 48 59 76 106 111 123 172 202 116 112 116 118 125 139

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola[editovat | editovat zdroj]

V Újezdečku se nachází mateřská škola. Je na adrese Rohová 191 a ředitelkou je Blanka Šoufková.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Za Újezdeček hraje i druholigový fotbalový klub FK Újezdeček. Předsedou klubu je Jaroslav Typlt a post trenéra zastává Stanislav Mixa.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Informace o obyvatelstvu, Složení obyvatelstva, seznam ulic, č.p. v ulicích.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Historie obce, Celá historie Újezdečku na oficiálních stránkách
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317. 
  7. Oficiální stránky FK Újezdeček

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]