Újezdeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Újezdeček
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce ÚjezdečekVlajka obce Újezdeček
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0426 567850
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Teplice (CZ0426)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Teplice
Historická země Čechy
Katastrální území Újezdeček
Katastrální výměra 1,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 893 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 243 m n. m.
PSČ 415 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu náměstí Boženy Němcové 2
Újezdeček
415 01 Teplice 1
Starosta Petr Pokorný
Oficiální web: www.ujezdecek.cz
Email: ujezdecek@iol.cz
Újezdeček v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Újezdeček
Red pog.svg
Újezdeček
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Újezdeček se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký, necelé 3 km západně od centra Teplic. Ke dni 19. 11. 2010 zde žilo 954 obyvatel, z toho je 375 mužů nad 15 let, 92 chlapců do 15 let, 404 žen nad 15 let, 83 dívek do 15 let. V obci je 14 ulic a 157 adres.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se obec nazývala Malý Újezd (německy Klein Augezd). Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou známy z roku 1198 a váží se k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. Z dochovaných pramenů se o Újezdečku dozvídáme až v roce 1398, kdy ho vlastnilo rýzmburské panství. Do 18. století byla ves rozdělena na několik částí patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. V roce 1766 byly části spojeny a vlastnil ho knížecí rod Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, v roce 1830 už měla 27 domů a 181 obyvatel a po roce 1832 měl Újezdeček ... Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva díky rozvoji průmyslu a hornictví. V blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze 17. března 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v obci rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - například Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska atd.,ze kterých se ročně vytěžilo 745 762 tun uhlí. Kromě dolů zde byly i sklárny - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech byla uzavřena), sklárna Sofiina huť (kvůli hosp. Krizi ve 30. Letech uzavřena). V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, přádelna, parní pila atd.

Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. Na podzim roku 1919 zde byla otevřena Česká dvoutřídní škola a později také obecní česká knihovna. Připojením pohraničí k Německu byl osud Újezdečka stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z Čech a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec ze začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Až po roce 1989 Újezdeček po dlouhých desetiletích nabyl statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem, a tak i obec v novém svobodném prostředí hledá a nachází svoji identitu. [3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Újezdeček[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 450 793 1 085 1 578 2 078 2 065 2 188 1 540 1 053 918 984 769 779 885
Domy 48 59 76 106 111 123 172 202 116 112 116 118 125 139

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola[editovat | editovat zdroj]

V Újezdečku se nachází mateřská škola. Je na adrese Rohová 191 a ředitelkou je Blanka Šoufková.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Za Újezdeček hraje i druholigový fotbalový klub FK Újezdeček. Předsedou klubu je Jaroslav Typlt a post trenéra zastává Stanislav Mixa.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Informace o obyvatelstvu, Složení obyvatelstva, seznam ulic, č.p. v ulicích.
  3. Historie obce, Celá historie Újezdečku na oficiálních stránkách
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.  
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317.  
  6. Oficiální stránky FK Újezdeček

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]