Lukov (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lukov
Náves
Náves
Znak obce LukovVlajka obce Lukov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0426 546909
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBílina
Okres (LAU 1)Teplice (CZ0426)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel138 (2022)[1]
Rozloha9,63 km²
Nadmořská výška504 m n. m.
PSČ418 04
Počet domů51 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěpánov 22
Lukov
418 04 Hrobčice
obeclukov@obeclukov.cz
StarostaFrantišek Motl
Oficiální web: www.obeclukov.cz
Lukov na mapě
Lukov
Lukov
Další údaje
Kód obce546909
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lukov se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde 138[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Lukov se skládá ze dvou osad – Lukova a Štěpánova. Z počátku měla každá ze vsí jiné osudy, teprve od počátku 16. století sdílejí dějiny lobkovického panství Bílina.

Jméno Lukov vzniklo asi z příjmení Luk a to z appelativu luk (něm. Bogen, lat. arcus), nebo z luk s významem „česnek“. Možná povstalo z osobního jména Luka, které bylo odvozeno od Lukáš, resp. z latinského Lucas, a znamenalo „Lukův“, či „Lukášův“. Zde tedy dvůr.

Průčelí kaple sv. Antonína Paduánského na lukovské návsi

První písemná zmínka o Lukovu v je z roku 1378, kdy bratři Maněk a Boreš z Lukova uplatnili své patronátní právo k farnímu kostelu sv. Vavřince v Mirošovicích. Tvrz v Lukově se poprvé uvádí v roce 1496, kdy zde žil Petr Lukovský z Truzenic. V uvedeném roce na zdejší tvrzi a vsi pojistil věno své manželky Barbory z Harasova. Barbora přežila jak svého manžela, tak i syna Jana a v roce 1510 prodala Lukov Děpoltovi z Lobkovic, který ves a již zpustlou tvrz s poplužním dvorem připojil ke svému panství Bílina. Od té doby byly vsi Lukov a Štěpánov součástí bílinského panství pánů, pak hrabat a nakonec knížat z Lobkovic. Když se Eleonora Kateřina Karolína (1685–1720), dcera Václava Ferdinanda z Lobkovic, jako universální dědička panství Bílina, vdala (1703) za Filipa Hyacinta z Lobkovic, bylo její dědictví připojeno k majetkům roudnických Lobkoviců a zůstalo tak až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 172 obyvatel (z toho 85 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 165 Němců a jeden cizinec. Až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 174 obyvatel: tři Čechoslováky a 171 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lukov[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 134 167 157 174 171 172 174 86 58 69 87 66 68 63
Domy 30 33 34 34 32 33 36 33 31 18 18 24 17 22
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Štěpánov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Antonína Paduánského. Kaple stojí v obci na návsi pod lipou. V průčelní věžičce se nachází zvon.
  • Hradiště štítarské kultury nad Štěpánovem, archeologické naleziště

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]