Jeníkov (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeníkov
Střed vesnice s kostelem svatých Petra a Pavla (pohled z návsi)
Střed vesnice s kostelem svatých Petra a Pavla (pohled z návsi)
Znak obce Jeníkov
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel901 (2023)[1]
Rozloha7,74 km²[2]
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ417 24
Počet domů273 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduOldřichov 52
Jeníkov
417 24 Oldřichov u Duchcova
jenikov@volny.cz
StarostkaStanislava Kubajková
Oficiální web: www.jenikov.cz
Jeníkov na mapě
Jeníkov
Jeníkov
Další údaje
Kód obce567582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jeníkov (německy Janegg) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji, zhruba 3 až 4 km severně od Duchcova a 6 km západně od Teplic. Žije v ní 901[1] obyvatel. Jeníkovem protéká potok Bouřlivec.

Obec Jeníkov s osadou Oldřichov leží v okrese Teplice nedaleko starého hornického města Duchcova v nadmořské výšce 250 metrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici se datuje k roku 1352. Ve středověku náležel Jeníkov i Oldřichov poddanstvím nejdříve rodu Hrabišiců k jejich panství a hradu Rýzmburku v Oseku. Od jejich rodových křestních jmen se také odvozuje pojmenování obou obcí. Roku 1423 již patřil Jeníkov ke klášteru cisterciáků v Oseku, kteří zde zbudovali první kostel, z něhož se dochoval vzácný pozdně gotický oltář s deskovou malbou Zvěstování Panně Marii s lovem na jednorožce z doby kolem roku 1460. Tento bájný symbol mravní čistoty Panny Marie se dostal také do znaku obce. Oltářní archa se dochovala a je vystavena v Městském muzeu v Duchcově.[4] Goticko-renesanční kostel svaté Anny s letopočtem 1551 na portálu byl vystavěn na hřbitově.[5] Katolickou orientaci obyvatel potvrdila v pobělohorské době novostavba barokního kostela svatého Petra a Pavla, založeného roku 1756.

Po roce 1860 se k Jeníkovu připojily osady Oldřichov, Kocourkov, Dřevoruby, Křižanov, Staré a Nové Verneřice a Střelná.

Zavedení železnice v roce 1867 do Oldřichova a počátek těžby hnědého uhlí učinily celou oblast výrazně průmyslovou. V minulosti se v okolí obce těžilo hnědé uhlí mj. hlubinným dolem Barbora a následně ve stejné lokalitě i povrchovým dolem. Po vytěžení povrchového lomu vznikla zbytková jáma o rozloze 65 hektarů s názvem Barbora.

Po ukončení těžby byla Barbora zatopena kvalitní pramenitou vodou, čímž vznikla vodní nádrž místy dosahující hloubku až 60 metrů. Pro vynikající kvalitu vody a její průhlednost je vodní nádrž využívána pro výcvik sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích a k windsurfingu. Koupání v čisté vodě je velmi příjemné a břehová část s občerstvovacími stánky v letních měsících pojme tisíce návštěvníků z celého regionu Teplicka a Duchcovska i širšího okolí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 833 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž bylo 149 Čechoslováků, 676 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a sedm cizinců. Většina lidí byla římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, dva členové nezjišťovaných církví a 75 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 851 obyvatel: 141 Čechoslováků, 708 Němců a dva cizinci. Kromě 23 evangelíků, dvou členů církve československé a 98 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Jeníkov[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 274 376 558 700 780 833 851 605 532 480 378 333 325 351 315
Domy 46 54 62 69 72 80 96 122 235 98 83 84 91 100 107
Data z roku 1961 zahrnují domy z místní části Oldřichov.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Na území obce též stály také vesnice Kocourkov a Hajniště. Obě zanikly v důsledku těžby hnědého uhlí.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Petra a Pavla (Jeníkov u Duchcova).
  • Kostel byl postaven mezi lety 1756–1763[11] a stojí na návrší v obci, kde je jeho dominantou. Kostel postavený v pozdně barokním stylu[11] byl vysvěcen roku 1763 a od roku 2005 je postupně restaurován.[11] V průčelní západní věži se nacházejí tři zvony na dřevěné konstrukci, na jejímž horním žebru je datace ANNO 1760. Velký zvon vyrobil Jiljí Konvář v roce 1496, střední zvon je dílem Richarda Herolda z roku 1925, malý zvon není blíže určen.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hřbitovní kaple svaté Anny (původně zasvěcená Zvěstování Panny Marie) – goticko-renesanční stavba neobvyklého lichoběžníkového půdorysu. Jde o pozůstatek kněžiště původního jeníkovského kostela, datovaná v kartuši nad portálem letopočtem 1551. V letech 2010–2015 byla rekonstruována. Stala se také součástí výstavy Má vlast cestami proměn, ročníku 2018/2019, kde v internetovém hlasování o nejlepší proměně obsadila 2. místo.[12]
  • Socha Krista Salvátora – vrcholně barokní skulptura z roku 1727
  • Socha svatého Vavřince ve výklenkové kapli, z roku 1756
  • Fara – pozdně barokní budova s neúplným letopočtem 177. na portálu
  • Asi 1,5 km severozápadně od obce se nachází chráněné území Háj u Oseka.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Liehm (1817–1860), malíř a pedagog

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Jaroslav Pešina, Desková malba; in: Dějiny českého výtvarného umění, díl I/2, editor Rudolf Chadraba, Praha 1984, s. 578, obr. s. 582.
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Jeníkov, s. 583. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Jeníkov [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. a b c STUDECKÝ, Vladimír. Kostel sv. Petra a Pavla Jeníkov u Duchcova [online]. Hrady.cz, 2005-12-12 [cit. 2008-06-07]. Dostupné online. 
  12. Hlasování o nejlepší proměně ročníku 2018/2019. cestamipromen.cz [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]