Přeskočit na obsah

Lahošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lahošť
Náves s kaplí
Náves s kaplí
Znak obce LahošťVlajka obce Lahošť
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel694 (2025)[1]
Rozloha3,03 km²[2]
Katastrální územíLahošť
Nadmořská výška213 m n. m.
PSČ417 25
Počet domů178 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠvermova 22
Lahošt
417 25 Lahošť
lahost@centrum.cz
StarostkaRadka Marková
Oficiální webwww.lahost.cz
Lahošť na mapě
Lahošť
Lahošť
Další údaje
Kód obce567647
Kód části obce78883
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lahošť (německy Loosch, do konce roku 2006 Lahošt[4]) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 694[1] obyvatel.

V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599–1892 a zde se objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch, resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury plyne, že František Palacký[5] i August Sedláček[6] uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Antonín Profous uvádí k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360 de Lachostze, roku 1396 Lahoscz. Pro následující století pak uvádí v 15. století tvary Laasch a Lasch a v 16. století Lahosst a Lahosstie, pro období let 1854–1923 tvar Lahošt.[7]

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví svatého Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí velkostatku DuchcovHorní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.

Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.

V katastru obce se nachází zatopený lom Velká Vápenka. V lomu byly nalezeny odcizené osobní automobily a nevybuchlá munice.[8]

Keltský poklad

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Duchcovský poklad.

Při hloubení v lednu roku 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 metrů bronzový depot: bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1 600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Česku, ale i v mnoha dalších státech Evropy – v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Přírodovědném muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Archeologové kladou tento poklad do 4. století př. n. l.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obří pramen

[editovat | editovat zdroj]

Obec má jednu zvláštnost – Obří pramen. Tento pramen od vyvěral na povrch země a byl tak silný (27–42 litrů za sekundu), že poháněl vodní mlýn. Byl to termální pramen (25–38 °C) se složením podobným teplickým pramenům. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15–20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 metrů. Asi 30 metrů od jámy vyzděné v roce 1882 stojí kamenná věž s půdorysem o rozměrech asi 8 × 8 metru a asi 15 metrů vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem, a voda se odtud potrubím odváděla do Duchcova, kde bývaly v tzv. Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu roku 1878 poklesla. Po katastrofě na dole Döllinger v únoru roku 1879 poklesla hladina termálního pramene podruhé. Koncem roku 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod.[10]

Paleontologie

[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti vesnice (stejně jako u nedalekého Hudcova) byly koncem 19. století objeveny zkameněliny druhohorního mořského plaza ze skupiny Plesiosauria (čeleď Elasmosauridae), který byl profesorem Antonínem Fričem v roce 1906 popsán jako Cimoliasaurus teplicensis. Jednalo se o středně velkého dravého mořského plaza, který žil v této oblasti v období svrchní křídy (asi před 90 miliony let), když se zde ještě nacházelo mělké moře.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 843 obyvatel (z toho 404 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 797 Němců a sedm cizinců. Kromě osmnácti evangelíků a sedmnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 936 obyvatel: 39 Čechoslováků, 896 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 33 evangelíků, jeden člen církve československé a 36 lidí bez vyznání.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lahošt[14][15][16]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 375556754968938843936577623617552530538561689
Domy 567287104105106130133113111108115136142178

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1850 se Lahošť stala osadou města Ledvice a v roce 1880 se osamostatnila.[17]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[18]

V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.[zdroj?]

Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. třídě OFS Teplice, ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.

V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.

Středem kulturního dění v obci je místní knihovna.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená roku 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[19] Věž se zvonem.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Věž Obřího pramene
  • Barokní most
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
  5. Popis království českého... , Praha 1848, s. 51
  6. Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496
  7. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lahošť, s. 477–478.
  8. VACULA, Vladimír; JANOUŠEK, Artur. Dno rybníka skrývalo čtyři kradená auta, náhodou je tam našli potápěči. iDnes.cz [online]. 2017-12-28 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  9. BREZOVSKÁ, Katarína. Duchcovský poklad přinesl nové poznatky. Vědci našli důkaz o migraci Keltů. Český Rozhlas. 2021-08-04. Dostupné online.
  10. NOVOTNÝ, Václav. Pravřídlo v Teplicích a Obří pramenyv Lahošti [online]. Turistický magazín, 2023-11-15 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
  11. SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 2020-03-20. Dostupné online.
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
  15. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 273.
  18. Udělené symboly – Lahošť [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  19. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lahošť.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]