Lahošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lahošť
Náves s kaplí
Náves s kaplí
Znak obce LahošťVlajka obce Lahošť
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0426 567647
Pověřená obec Duchcov
Obec s rozšířenou působností Teplice
Okres (LAU 1) Teplice (CZ0426)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 678 (2020)[1]
Rozloha 3,02 km²
Katastrální území Lahošť
Nadmořská výška 213 m n. m.
PSČ 417 25
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Švermova 22
Lahošt
417 25 Lahošť
lahost@centrum.cz
Starosta Ing. Milan Fábera
Oficiální web: www.lahost.cz
Lahošť na mapě
Lahošť
Lahošť
Další údaje
Kód části obce 78883
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lahošť (německy Loosch, do roku 2006 Lahošt[2]) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 678[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599–1892 a zde se objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch, resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury plyne, že František Palacký[3] i August Sedláček[4] uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Antonín Profous uvádí k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360 de Lachostze, roku 1396 Lahoscz. Pro následující století pak uvádí v 15. století tvary Laasch a Lasch a v 16. století Lahosst a Lahosstie, pro období let 1854–1923 tvar Lahošt.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí velkostatku DuchcovHorní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.

Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.

V katastru obce se nachází zatopený lom Velká Vápenka. V lomu byly nalezeny odcizené osobní automobily a nevybuchlá munice.[6]

Keltský poklad[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Duchcovský poklad.

Při hloubení v lednu roku 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 metrů bronzový depot: bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1 600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Česku, ale i v mnoha dalších státech Evropy – v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Přírodovědném muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Archeologové kladou tento poklad do 3. a 2. století př. n. l.[zdroj?]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obří pramen[editovat | editovat zdroj]

Obec má jednu zvláštnost – Obří pramen. Tento pramen od vyvěral na povrch země a byl tak silný (27–42 litrů za sekundu), že poháněl vodní mlýn. Byl to termální pramen (25–38 °C) se složením podobným teplickým pramenům. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15–20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 metrů. Asi 30 metrů od jámy vyzděné v roce 1882 stojí kamenná věž asi 8 × 8 metru a asi 15 metrů vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem, a voda se odtud potrubím odváděla do Duchcova, kde bývaly v tzv. Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu roku 1878 poklesla. Po známé katastrofě na dole Döllinger v únoru roku 1879 poklesla hladina termálního pramene podruhé. Koncem roku 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod. Pramen odtéká směrem na Teplice a je bez využití.[zdroj?]

Paleontologické objevy[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti obce (stejně jako u nedalekého Hudcova) byly koncem 19. století objeveny zkameněliny druhohorního mořského plaza ze skupiny Plesiosauria (čeleď Elasmosauridae), který byl profesorem Antonínem Fričem v roce 1906 popsán jako Cimoliasaurus teplicensis. Jednalo se o středně velkého dravého mořského plaza, který žil v této oblasti v období svrchní křídy (asi před 90 miliony let), když se zde ještě nacházelo mělké moře.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lahošt[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 375 556 754 968 938 843 936 577 623 617 552 530 538 561
Domy 56 72 87 104 105 106 130 133 113 111 108 115 136 142

Znak[editovat | editovat zdroj]

V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.[zdroj?]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. třídě OFS Teplice, ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.

V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Středem kulturního dění v obci je místní knihovna.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená roku 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[10] Věž se zvonem.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Studánka, věž Obřího pramene
  • Barokní most

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  3. Popis království českého... , Praha 1848, s. 51
  4. Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lahošť, s. 477–478. 
  6. VACULA, Vladimír; JANOUŠEK, Artur. Dno rybníka skrývalo čtyři kradená auta, náhodou je tam našli potápěči. iDnes.cz [online]. 2017-12-28 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  7. SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 2020-03-20. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lahošť. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]