Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Most dr. Edvarda Beneše
pohled z levého břehu Labe proti proudu
pohled z levého břehu Labe proti proudu
Základní údaje
Státy Česko
Přes Labe
Doprava silniční, pěší
též tramvajová (1936–1968)
též trolejbusová (od r. 2007)
Správce Město Ústí nad Labem
Architekt dr. ing. Josef Melan
Otevřen 9. srpna 1936
Souřadnice
Parametry
Typ klenutý
Materiál ocel
Pilíře 2
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Most Dr. E. Beneše (německy 1936-1938: Dr.-Edvard-Beneš-Brücke) byl postaven v letech 19341936 přes řeku Labe v Ústí nad Labem. Spojuje nynější městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl nazván podle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Je určen silniční dopravě a pěším.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Detail ocelové konstrukce

O stavbě druhého ústeckého mostu (tehdy stál již železniční most) se poprvé uvažovalo roku 1908. K této otázce se však město znovu vrátilo až roku 1926. V roce 1928 dokončil inženýr Josef Melan projekt mostu, ale ministerstvo práce ho schválilo až na jaře 1931 a teprve 1. července 1931 byla vypsána soutěž pro dodavatele na definitivní provedení mostu – mezi 14 nabídkami, které byly doručeny do 4. září 1931, byly možnosti ocelového i železobetonového mostu. Výběrová komise se přiklonila k variantě dražšího, zato trvanlivějšího mostu ocelového. V květnu 1932 komise vybrala dodavatele stavby mostního spodku (pilířů) i svršku (nosné konstrukce, vozovka, vybavení aj.), protože však mezi nimi byli i zahraniční dodavatelé, ministerstvo práce tento výběr nepovolilo provést a v březnu 1933 byla vypsána nová soutěž, kterou vyhrály společnosti se sídlem v Československu.

Zátarasy na mostě Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, 9. října 1938, několik dní po odstoupení města Německu

19. ledna 1934 bylo předáno staveniště mostu dodavatelům, 26. března 1934 se začalo s hloubením základů pro pilíř na střekovské straně (dokončeno 18. června v hloubce cca 10 m pod hladinou Labe) a 13. srpna na ústecké straně. V létě 1934 také došlo k základním úpravám ústeckého předmostí, od května 1935 do jara 1936 byl postupně prorážen železniční násep a nahrazován ocelovým viaduktem – tyto práce byly komplikované tím, že jednak železniční správa trvala na stálé provozuschopnosti alespoň jedné koleje, jednak silniční správa požadovala vysokou světlost viaduktu a protichůdně k tomu odolnost proti zaplavení při povodni. Od května do září 1935 byla montována nosná konstrukce (klenba, podélníky, příčníky a sloupy) mostu, vzápětí se započalo s prací na železobetonové dece mostovky. Na jaře 1936 byla dokončena hrubá stavba a začalo se s dokončovacími pracemi (tramvajové kolejiště, elektroinstalace, zábradlí aj.), 27. června 1936 byla provedena zatěžkávací zkouška a 9. srpna 1936 byl most slavnostně předán do užívání veřejnosti. Celkové finanční náklady byly spočteny na přibližně 15,7 milionu Kč.[1]

Průhled skrze most

Most sloužil pro pěší, automobily a také pro tramvajové linky na Střekov, přičemž na něm bylo vybíráno mýtné až do podzimu 1938, kdy bylo československé pohraničí odstoupeno Německu a nacistická správa města rozhodla politickým krokem o zrušení mýta. V roce 1938 byl také most přejmenován na Hermann-Göring-Brücke. Na konci války ho německá armáda připravila k odpalu, ale německý voják Josef Patz výbušniny svévolně odstranil.[2] Po válce bylo mostu vráceno původní jméno. Během 31. července 1945 se z části i na mostě odehrál tzv. ústecký masakr (31. července 2005 byla na most umístěna pamětní deska, která tuto událost připomíná). V letech 1952 až 1990 nesl most jméno po řeckém hrdinovi komunistického odboje Nikosi Belojannisovi.[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala jedním z typických znaků jeho vozovky. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.

Změny pojmenování[editovat | editovat zdroj]

  • 1936–1938: Most Dr. Edvarda Beneše (Edvard Beneš)
  • 1938–1945: Hermann-Göring-Brücke (Hermann Göring)
  • 1945–1952: Most Dr. Edvarda Beneše
  • 1952–1990: Most Nikose Belojannise (Nikos Belojannis)
  • od 1990: Most Dr. Edvarda Beneše

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. KRSEK, Martin. Ústecký most zachránil voják wehrmachtu, potvrdili až nyní historici. iDNES [online]. 2010-05-10 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. 
  3. KAISER, Vladimír. Most Edvarda Beneše 1936-1994: Pamětní spis k ukončení rekonstrukce. Město Ústí nad Labem, 1994

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAISER, Vladimír, et al. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-901761-5-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]