Most Slovenského národního povstání
| Most Slovenského národního povstání Most Slovenského národného povstania v Bratislave (Nový most) | |
|---|---|
Most SNP v Bratislavě | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát | |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Bratislava |
| Město | Bratislava |
| Doprava | silniční (4 proudy) |
| Řeka | Dunaj |
| Správce | Magistrát hlavného mesta SR Bratislavy. |
| Projektant | Jozef Lacko Arpád Tesár Jozef Zvara Ladislav Kušnír Ivan Slameň |
| Začátek výstavby | 1967 |
| Otevřen | 26. srpna 1972 |
| Mýto | ne |
| Souřadnice | 48°8′17,99″ s. š., 17°6′15,98″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | zavěšený |
| Materiál | ocel, beton |
| Délka | 430,8 m |
| Šířka | 21 m |
| Mapa | |
Most SNP | |
| Další data | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most Slovenského národního povstání (slovensky Most Slovenského národného povstania, ve zkratce Most SNP, v letech 1993 až 2012 oficiálně Nový most) je zavěšený most přes řeku Dunaj v Bratislavě. Jedná se o ikonický most a jeden ze symbolů hlavního města Slovenska; přítomen je na panoramatu města. Most má také klíčový dopravní význam, neboť spojuje střed města se sídlištěm Petržalka.
Rozpětí hlavního pole činí 303 m a 75 m kotevního pole.[1] Nachází se na dunajském říčním kilometru č. 1 869,1. V době otevření šlo o největší most svého typu (jednopilířový zavěšený) na světě. Celková výška mostu je 95 m.
Název
[editovat | editovat zdroj]


Most nese svůj název po Slovenském národním povstání, nicméně bývá také označován někdy lidově jako Most UFO, dle talíře, umístěného nahoře na pylonu.[zdroj?] V květnu 2018 byl prohlášen za slovenskou národní kulturní památku.[2][3]
Architektura a konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Architektura
[editovat | editovat zdroj]Ikonický most je unikátní díky jedinému nakloněnému pylonu s vyhlídkovou terasou, restaurací a zavěšení pěti svazky lan po každé straně. Jeho mostovka je mírně klenutá. Čočkovitá restaurace vytváří protiváhu Bratislavskému hradu a dotváří panorama města při pohledu z Rázusova nábřeží. Ve své době unikátní most je symbol moderní architektury 60. let v ČSSR.
Konstrukce stavby
[editovat | editovat zdroj]Dva ocelové komorové nosníky o výšce necelých 5 m s ortotropní mostovkou jsou zavěšeny na jednom pylonu, který se směrem k zemi rozděluje na dvě částí. Je vysoký 84,6 m. Celkem je celý most dlouhý 430,8 m a široký 21 m. K prvnímu pilíři je délka 74,8 m, mezi oběma pilíři potom 303 m, a od posledního ke konci 54 metrů. Hmotnost mostu činí cca 11 tisíc tun.[4]
Na hlavním pylonu je upnuto ve vrchní části na každou stranu (severní i jižní) pět svazků ocelových lan. Ze severní strany je pět lan rozmístěno takto: První dvě drží mostovku přibližně v její polovině, další v třetí čtvrtině (k Petržalské straně) a poslední těsně u petržalské strany. Ze strany jižní je všech pět lan ukotveno cca 80 m jižně od základny pylonu.
Zvláštní atrakcí je restaurace v hlavici pylonu ve výšce 80 m (v roce 2005 byla rekonstruována) spojená s vyhlídkovou plošinou. Restaurace nese název UFO, dříve se zvala Bystrica.[5] V levém pilíři mostu se nachází výtah, který spojuje restauraci s povrchem, v pravém je pak schodiště se 430 schody pro případ nouzové situace. Návštěvnost restaurace se pohybuje okolo 200 000 lidí ročně. Most je jediným ve slovenské metropoli, který v průběhu toku Dunaje nepodepírá žádný pilíř. Je považován proto za most s největším mostním rozpětím na území Bratislavy.
Historie mostu
[editovat | editovat zdroj]Projekt
[editovat | editovat zdroj]Bratislavský územní plán z konce 50. let 20. století chtěl využít zhoršujícího se stavu domů v lokalitě Vydrica jejich stržením a vybudováním nové komunikace a mostu přes Dunaj.[6] Požadavek měl zohlednit potřebu vytvoření dopravního spojení pro místní i tranzitní dopravu a napojení zamýšlené Petržalky na zbytek Bratislavy. To do jisté míry už určovalo, kde by uvedený most mohl stát a dávalo jen málo možností pro jeho případný přesun.
Na realizaci reprezentativního mostu byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Do ní se přihlásilo 18 subjektů.[7] Nakonec v ní byl vybrán návrh, který ovšem nezískal první místo. Realizován byl projekt trojice slovenských architektů, a to Arpáda Tesára, Jozefa Lacka a Ivana Slameňa. Důvod byl prostý; první tři návrhy počítaly s železobetonovou konstrukcí, kterou měl dodat podnik z Maďarska. Takový projekt se ale ukázal být příliš drahý[8] a tak padla volba na projekt, který počítal s konstrukcí ocelovou.[7] Nerealizovaný projekt předpokládal nižší založení vozovky; odpadla by tak potřeba mimoúrovňových křižovatek na obou stranách mostu.[9]
Výstavba
[editovat | editovat zdroj]


Most byl budován v letech 1967 až 1972. Vznik staroměstského předmostí si vyžádal demolici řady historických budov v lokalitě Vydrica, včetně synagogy v pseudomaurském stylu.[9] Vypracována byla ale i varianta, která předpokládala její možné zachování, ta však nebyla zrealizována.[9]
Základní kámen byl položen dne 6. prosince 1967.[10] Vzhledem k tomu, že demolice probíhaly v atmosféře Pražského jara stal se rodící most předmětem celkem živé diskuze; dochovány jsou dopisy, které zasílali různí občané slovenské metropole ohledně názorů na to, jak by stavba měla nebo neměla vypadat.
Po dvou letech výstavby se začaly zdvihat i dva velké ocelové pylony i na jižní, petržalské straně. Do zimy 1969 byla betonovaná i navazující silniční estakáda.
Ocelová konstrukce mostu byla vyrobena v tehdejším n.p. VŽKG v Ostravě[11][9] v Mostárně, bývalého závodu 6. Ostatní dodával společnost Doprastav z Bratislavy.[11] Části konstrukce byly smontovány na pevnině a poté vysouvány nad řeku; na části, které byly blíže ke středu veletoku, byl využit jiný postup. Potopeny zde byly částečně dvě lodě a na nich byly umisťovány další části konstrukce.[7] Po dokončení závěsných lan byla voda z lodí odčerpána a plavební cesta byla uvolněna.[7]
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Most byl zprovozněn dne 26. srpna 1972,[12][10] jako druhý most ve městě. Co se týče délky byl čtvrtým nejdelším zavěšeným mostem na světě.[13] Prvním mostem přes Dunaj byl Starý most (původně provizorium zbudované Rudou armádou). Slavnostní otevření stavby se konalo za přítomnosti Gustáva Husáka a předsedy městského výboru Komunistické strany Slovenska, Gejzy Šlapky.[7]
V roce 1984 byla uskutečněna měření stavu mostu. Zjištění ohledně sesedání, resp. vychylování konstrukce, však byla velmi v normě a nijak neodbočovala z toho, co se dalo zjistit z obdobných mostů na území tehdejší ČSSR nebo Německa.[14] Další měření bylo uskutečněno v roce 1989 a byla přijata opatření, která měla chránit most před zatékáním a především před korozí.[15]
Most měl po svém dokončení unikátní osvětlení v podobě 3000 svítidel, která byla umístěna v zábradlích. V roce 1998 bylo nahrazeno klasickým veřejným osvětlením na sloupech s 52 svítidly.
Původní název mostu od jeho dokončení až do roku 1993 byl na památku SNP Most Slovenského národného povstania a tento název byl obnoven rozhodnutím bratislavského městského zastupitelstva ke dni 29. srpna 2012 namísto názvu Nový most zavedeného v roce 1993.[16]
V roce 2001 byl most vyhlášen za Stavbu století[17][18] a od roku 2018 je Národní kulturní památkou.[18]
V letech 2005 a 2006 byl z důvodu značného znečištění realizován ochranný nátěr na lávkách pro pěší a cyklisty. V roce 2006 byl tento nátěr umístěn i na obou pylónech.
Dne 16. června 2013 se zde poprvé konal závod s názvem UFO Vertical Sprint, tedy závod do schodů. O rok později proběhla v útrobách mostu, kde se nachází kolektor, měření. Zjištěno bylo, že stavba je v dobrém technickém stavu a že se při provozu prohýbá jen o několik milimetrů.[19]
V roce 2017 byla realizována oprava stavby, která spočívala v instalaci nové hydroizolace, bránící tomu, aby dovnitř mostu zatékalo.
Roku 2022 se uskutečnilo slavnostní připomenutí 50. výročí od otevření mostu.[20][21]
Roku 2025 byla realizovaná rekonstrukce prostoru pod mostem a v blízkosti terminálu MHD na staroměstské straně.[22] V téže době se také zhoršoval technický stav mostu, což přimělo bratislavský magistrát snížit rychlost na mostě z 60 km/h na 50 km/h.[23]
Dopravní využití
[editovat | editovat zdroj]Na mostě jsou dva jízdní pruhy pro auta v každém směru. Na jižním konci se napojuje na Panonskou ulici a další komunikace na území Petržalky, na straně severní se potom nachází mimoúrovňová křižovatka a výjezd z mostu je možný na nábřeží arm. gen L. Svobody, hlavní komunikace z mostu v jeho ose pokrčuje jako Staroměstská ulice směrem do středu Bratislavy. Denně přes most přejede průměrně 15 000 vozidel.[24]
Po stranách pod úrovní vozovky pak chodníky pro chodce a cyklisty[1], každý o šířce 3 m.[5] Chodníky jsou pod úrovní silniční komunikace a umožňují výhled jen na část řeky; z druhé strany se nachází konstrukce mostu s kolektorem uvnitř. Označovány občas bývají jako Vídeňská lávka (západní) a Budapešťská lávka (východní). Na staroměstské straně (levobřežní) jsou lávky svedeny mostem směrem k historickému středu města.
Ze staroměstské strany se pod mostem nachází terminál městských autobusů. Nachází se zde také tramvajová zastávka Most SNP.
V mostě je umístěn rovněž kolektor, jehož součástí je i vodovod[8], který slouží pro zásobování bratislavského starého města.[11]
Obraz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Severní část mostu (s mimoúrovňovou křižovatskou) se objevovala na rubové straně bankovky 50 korun československých z roku 1987.
Most sloužil jako předloha pro Vanšu tilts v lotyšské metropoli Riga, kde překonává řeku Daugava.[7][18] V Česku je konstrukčně obdobný Mariánský most v Ústí nad Labem.[4]
V roce 2004 byl stylizovaný obrázek létajícího talíře zvolen za symbol 77. kongresu SAT, který se konal v Bratislavě současně s konferencí ILEI.
Most SNP je také hlavním motivem pro koncert Jean-Michel Jarre s názvem Most z budoucnosti, který se uskutečnil dne 12. května 2024.
Umělecká díla
[editovat | editovat zdroj]Na staroměstské straně je vyobrazen stylizovaný pramen, který odakzuje na Slovenské národní povstání a doplňuje jej následující text[25]:
SLOVENSKÝ NÁROD POVSTAL V AUGUSTE 1944 SO ZBRAŇOU V RUKE PROTI FAŠIZMU ZA OBNOVENIE SPOLOČNÉHO ŠTÁTU ČECHOV A SLOVÁKOV. V TOMTO REVOLUČNOM ČINE SPEČATIL NAŠE PRIATEĽSTVO A BRATSTVO S ĽUDOM SOVIETSKEHO ZVÄZU, NECH TIETO SLÁVNE HISTORICKÉ DNI OSTANÚ V ŽIVEJ PAMÄTI VŠETKÝM BUDUCÍM GENERACIÁM.
Na jižní, Petržalské straně se nachází z každé strany erb města Bratislavy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Hons, str. 206
- ↑ Unikátní most SNP v Bratislavě prohlášen národní kulturní památkou. EARCH.cz [online]. 2018-05-18 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o vyhlášení za Národní kulturní památku (slovensky)
- 1 2 Bratislavský Most SNP je národnou kultúrnou pamiatkou. archinfo.sk [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- 1 2 BALÁŽ, Ivan; KOLEKOVÁ, Yvona. 45 years of cable-stayed SNP Bridge in Bratislava. In: 2nd International Conference on Structural Integrity, ICSI 2017, 4-7 September 2017, Funchal. [s.l.]: Procedia, 2017. S. 1058. (anglicky)
- ↑ BOROŠ, Martin. Analýza výstavby Mostu SNP v Bratislave ako príkladu veľkého projektu socialistického mesta. Brno, 2010 [cit. 2025-11-05]. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Slavomíra Ferenčuhová. s. 24.
- 1 2 3 4 5 6 Most SNP slúži od roku 1972. sme.sk [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- 1 2 Stačilo málo a Bratislava mohla byť bez dominanty UFO. Ikonický Most SNP vznikol, lebo na lepší návrh neboli peniaze. Startitup.sk [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 MOČKOVÁ, Jana. Most SNP päťdesiat rokov Bratislavu rozdeľoval, teraz by ju mohol spojiť (+foto). Denník N [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- 1 2 Návrh na premenovanie Nového mostu na Most SNP (slovensky)
- 1 2 3 Slavný bratislavský most, na kterém „přistálo UFO“, slaví padesátku. idnes [online]. 2022-08-31 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Hons, str. 208
- ↑ BALÁŽ, Ivan; KOLEKOVÁ, Yvona. 45 years of cable-stayed SNP Bridge in Bratislava. In: 2nd International Conference on Structural Integrity, ICSI 2017, 4-7 September 2017, Funchal. [s.l.]: Procedia, 2017. S. 1057. (anglicky)
- ↑ BALÁŽ, Ivan; KOLEKOVÁ, Yvona. 45 years of cable-stayed SNP Bridge in Bratislava. In: 2nd International Conference on Structural Integrity, ICSI 2017, 4-7 September 2017, Funchal. [s.l.]: Procedia, 2017. S. 1059. (anglicky)
- ↑ BALÁŽ, Ivan; KOLEKOVÁ, Yvona. 45 years of cable-stayed SNP Bridge in Bratislava. In: 2nd International Conference on Structural Integrity, ICSI 2017, 4-7 September 2017, Funchal. [s.l.]: Procedia, 2017. S. 1060. (anglicky)
- ↑ Druhý nejstarší bratislavský most už není Nový. ČT24 [online]. 2022-08-31 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ BOROŠ, Martin. Analýza výstavby Mostu SNP v Bratislave ako príkladu veľkého projektu socialistického mesta. Brno, 2010 [cit. 2025-11-05]. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Slavomíra Ferenčuhová. s. 25.
- 1 2 3 FOTO Most SNP otvárali pred 50 rokmi: Vedeli ste, že má dvojníka?. Bratislavské Noviny [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Most SNP sa prehýba aj o štyri centimetre a mení dĺžku. sme.sk [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑
- ↑ Most SNP je v prevádzke už 50 rokov, Bratislava si výročie pripomenie podujatiami. Město Bratislava [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ GUBČO, Adrian. Koniec zbytočnej kauzy a lepšia pýcha Bratislavy: Podmostie Mostu SNP získa reprezentatívny vzhľad, práce idú do finále. yimba.sk [online]. 2025-09-03 [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ SÁRKÖZI, Andrej. Chátranie ikony pokračuje. Most SNP je v havarijnom stave, oprava v nedohľadne. yimba.sk [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑
- ↑
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HONS, Josef, 1996. Velké mosty světa. Praha: Victoria Publishing. 279 s. ISBN 80-7187-002-1. S. 206–208. [reference viz Hons].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu most Slovenského národního povstání na Wikimedia Commons