Jarovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jarovce
Jarovce
Jarovce, typický charakter městské části
Jarovce – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 134-136 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Bratislavský kraj
okres Okres Bratislava V
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 677[1] (2012)
Správa
Starosta Pavel Škodler[2]
Oficiální web www.jarovce.sk
Telefonní předvolba +421-2
PSČ 851 10
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovce je městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovcemi a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historická mapa z roku 1873, na které je tehdejší obec zaznačena pod německým jménem „Kroatisch Jahrndorf“
Poloha městské části v rámci Bratislavy

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcech.[1]

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovec, pochází z roku 1208.[1] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[1] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[1]

Dnešní obec[editovat | editovat zdroj]

Dnešní podoba obce vznikla v první polovině 16. století.[1] Byla založena chorvatskými obyvateli[1] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[1] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[1]

Po první světové válce na základě Trianonské smlouvy připadla Maďarsku,[1] nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena zpátky k Československu,[1] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-vidiek.[1] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[3]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[1] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[4] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[5] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[5] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[6] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[6]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud zkolaudována[7] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[8] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[9] Tento problém trvá dlouhá léta[9] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[8] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovcemi a centrem města zpoplatněno.[10][11]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[12] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovec, je 23 kilometrů[13] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[13] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[12] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[13] nebo 2015.[14]

Technika sboru dobrovolných hasičů

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde základní škola,[4] mateřská škola,[3] knihovna[15] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[16] amatérský pěvecký sbor[17] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[18]

Starostou městské části je Pavel Škodler,[2] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[19] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[19]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[20] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[20]

Chorvatská tradice[editovat | editovat zdroj]

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[21] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[21] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[21]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[21] V místním kostele se slouží chorvatské mše[21] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[22] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[23][24]

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[18]

Metropolis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo aquapark[25] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[26] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[25][27] a v komplexu mělo pracovat kolem 9.000 zaměstnanců.[28] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[27][28]

Po ohlášení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125.000 občanů.[29] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[30] Petržalka[26] a také samospráva hlavního města.[31] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[32]

Nárůst počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovcemi a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovec,[33] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12.500 lidí.[33]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Národní kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Mikuláše

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[34]

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[37]

  • Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[39]
  • Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.-16. století.[40] Dnes je překryta dlažbou.
  • Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[41]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Z celkového počtu 1.438 obyvatelů k nezjištěnému datu se k chorvatské národnosti přihlásilo 220 obyvatelů, tj. 15,3 procenta.[20]
  2. K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 1.227 obyvatelů,[1] k 31. prosinci 2012 bylo evidováno 1.677 obyvatelů.[1]
  3. Podle některých zdrojů trvala výstavba dva roky (1764–1765),[34] podle jiných tři roky (1763–1765).[35]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p História [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b Starosta [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b Materská škola pri ZŠ s MŠ Trnková 1, Bratislava - Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c Základná škola [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b c TOLMÁČI, Ladislav; LAUKO, Viliam; GURŇÁK, Daniel; KRIŽAN, František. Geografická exkurzia – nástroj praktického vzdelávania (aplikácia na Slovensku) [online]. Iuventa, 2008 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b Mapa a doprava [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Jarovce chcú, aby sa NDS zdržala užívania diaľnice v jej katastri [online]. SME, 2011-05-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. a b Jarovce a Petržalka rozbehli petíciu proti hluku z diaľnice [online]. SME, 2012-06-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. a b Jarovčanov už roky otravuje hluk z diaľnice [online]. Bratislavské noviny, 2010-06-03 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Diaľnica D2 v Bratislave nebude až po Jarovce spoplatnená [online]. SME, 2011-05-31 [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Od júna D2 od Bratislavy po Jarovce bez diaľničnej známky [online]. Pravda, 2011-06-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. a b Diaľnica D4 Jarovce – Ivanka, sever [online]. Město Bratislava, 2008-03-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. a b c Stavba D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji má začať v roku 2014 [online]. SME, 2012-10-12 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Začiatok stavby úsekov R7 a D4 sa odďaľuje [online]. Nový čas, 2012-12-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. Knižnica [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. TJ Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. Chorus CANTILENA [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. a b Spolkový život v Jarovciach je bohatý [online]. Bratislavské noviny, 1999-03-25 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. a b V Jarovciach obhájil post starostu Škodler [online]. SME, 2010-11-28 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. a b c Statistický úřad SR [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. a b c d e BEŇUŠKOVÁ, Zuzana. Chorváti na Slovensku [online]. Centrum pre tradičnú ľudovú kultúru [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. Klub mladých chorvátov (KMH) [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. O nás [online]. Chorvatský kulturní svaz na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. Bilaterálne vzťahy [online]. Chorvatské velvyslanectví na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. a b KREMSKÝ, Peter. Metropolis pri Jarovciach budúci rok [online]. Trend, 2009-10-14 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  26. a b BRATISLAVA: Petržalka oficiálne odmietla megakasíno a Metropolis [online]. Aktuality.sk, 2010-03-09 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  27. a b Investor kasína Metropolis lobuje sľubom postaviť Bratislave športovú arénu [online]. Pravda, 2010-11-12 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  28. a b Metropolis sľubuje športovú halu [online]. Trend, 2010-12-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. TriGranit: odporcovia kasína zavádzajú [online]. Trend, 2010-09-08 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. Jarovce si chcú nechať vidiecky charakter obce [online]. Bratislavské noviny, 2010-02-26 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  31. ĎURKOVSKÝ, Andrej. Vyhlásenie primátora Bratislavy k projektu Metropolis [online]. Město Bratislava, 2010-03-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  32. SUCHÝ, Daniel. Megakasíno nebude ani v Budapešti [online]. Trend, 2013-09-30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  33. a b Do roku 2030 by Jarovce mali mať 12.500 obyvateľov [online]. SME, 2008-09-11 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  34. a b c d e Register NKP podľa krajov - Bratislavský kraj [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  35. a b c d e f g Kostol Svätého Mikuláša [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  36. a b Evidenčný list pamätihodnosti mesta - kamenný most v bažantnici [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  37. Jarovce - nehnuteľné [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  38. a b Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha Piety [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  39. Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha sv. Floriána [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  40. Evidenčný list pamätihodnosti mesta - stredoveký karner [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  41. Evidenčný list pamätihodnosti mesta - budova rímskokatolíckej fary [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]