Přeskočit na obsah

Jarovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarovce
Jarovce – znak
Znak
Jarovce – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška135 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresBratislava V
Jarovce na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,34 km²[1]
Počet obyvatel3 246 (2025)[2]
Hustota zalidnění152,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.jarovce.sk
PSČ851 10
Označení vozidelBA, BL a BT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovce (do roku 1947 maďarsky Horváthjárfalu)[3] jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a žije v ní přibližně 3 200[2] obyvatel.

Historická mapa z roku 1873, na které je tehdejší obec zaznačena pod německým jménem Kroatisch Jahrndorf

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.[4] První písemná zmínka o vesnici, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208.[4] Obec nesla jméno Ban a v 15. století patrně zanikla,[4] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[4]

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.[4] Byla založena chorvatskými obyvateli[4] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[4] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[4]

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu,[4] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-venkov.[4] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[5]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[4] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[6] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[6]

Projekt Metropolis

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark[7] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[8] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[7][9] a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců.[10] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[9][10]

Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů.[11] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[12] Petržalka[8] a také samospráva hlavního města.[13] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[14]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[15] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 metrů.[15] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[15] V kastrálním území leží také chráněný areál [[Jarovská bažantnica]|Jarovská bažantnice]].

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 1] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců,[16] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout 12 500 lidí.[16]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých deset procent maďarského obyvatelstva.[17] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[17]

K chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 2] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[18]

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[19] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[19]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud[kdy?] kolaudována[20] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[21] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[22] Tento problém trvá dlouhá léta[22] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[21] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.[23][24]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[25] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů[26] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[26] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[25] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[26] nebo 2015.[27]

Technika sboru dobrovolných hasičů

Nachází se zde základní škola,[6] mateřská škola,[5] knihovna[28] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[29] amatérský pěvecký sbor[30] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[18]

Starostou městské části je Pavel Škodler,[31] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[32] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[kdy?][32]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Národní kulturní památky

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Mikuláše

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[33]

  • Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.[p 3] Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž,[34] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,[34] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.[34][33]
  • Bažantnice: Byla vybudována v 18. století[33] a lovil v ní například Josef II.[35] Má polygonální tvar[33] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.[35]

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[36]

  • Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.[37] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.[37]
  • Socha svatého Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[38]
  • Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století.[39] Dnes je překryta dlažbou.
  • Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[40]

Chorvatská tradice

[editovat | editovat zdroj]

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[41] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[41] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[41]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[41] V místním kostele se slouží chorvatské mše[41] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[42] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[43][44]

  1. ↑ K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 1227 obyvatel,[4] k 31. prosinci 2012 bylo evidováno 1677 obyvatel.[4]
  2. ↑ Z celkového počtu 1438 obyvatel k nezjištěnému datu se k chorvatské národnosti přihlásilo 220 obyvatelů, tj. 15,3 procenta.[17]
  3. ↑ Podle některých zdrojů trvala výstavba dva roky (1764–1765),[33] podle jiných tři roky (1763–1765).[34]
  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
  3. ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 História [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  5. 1 2 Materská škola pri ZŠ s MŠ Trnková 1, Bratislava - Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  6. 1 2 3 Základná škola [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  7. 1 2 KREMSKÝ, Peter. Metropolis pri Jarovciach budúci rok [online]. Trend, 2009-10-14 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  8. 1 2 BRATISLAVA: Petržalka oficiálne odmietla megakasíno a Metropolis [online]. Aktuality.sk, 2010-03-09 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  9. 1 2 Investor kasína Metropolis lobuje sľubom postaviť Bratislave športovú arénu [online]. Pravda, 2010-11-12 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  10. 1 2 Metropolis sľubuje športovú halu [online]. Trend, 2010-12-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  11. ↑ TriGranit: odporcovia kasína zavádzajú [online]. Trend, 2010-09-08 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  12. ↑ Jarovce si chcú nechať vidiecky charakter obce [online]. Bratislavské noviny, 2010-02-26 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  13. ↑ ĎURKOVSKÝ, Andrej. Vyhlásenie primátora Bratislavy k projektu Metropolis [online]. Město Bratislava, 2010-03-02 [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  14. ↑ SUCHÝ, Daniel. Megakasíno nebude ani v Budapešti [online]. Trend, 2013-09-30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  15. 1 2 3 TOLMÁČI, Ladislav; LAUKO, Viliam; GURŇÁK, Daniel; KRIŽAN, František. Geografická exkurzia – nástroj praktického vzdelávania (aplikácia na Slovensku) [online]. Iuventa, 2008 [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-28. (slovensky)
  16. 1 2 Do roku 2030 by Jarovce mali mať 12.500 obyvateľov [online]. SME, 2008-09-11 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  17. 1 2 3 Statistický úřad SR [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (slovensky)
  18. 1 2 Spolkový život v Jarovciach je bohatý [online]. Bratislavské noviny, 1999-03-25 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky)
  19. 1 2 Mapa a doprava [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  20. ↑ Jarovce chcú, aby sa NDS zdržala užívania diaľnice v jej katastri [online]. SME, 2011-05-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
  21. 1 2 Jarovce a Petržalka rozbehli petíciu proti hluku z diaľnice [online]. SME, 2012-06-25 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
  22. 1 2 Jarovčanov už roky otravuje hluk z diaľnice [online]. Bratislavské noviny, 2010-06-03 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
  23. ↑ Diaľnica D2 v Bratislave nebude až po Jarovce spoplatnená [online]. SME, 2011-05-31 [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
  24. ↑ Od júna D2 od Bratislavy po Jarovce bez diaľničnej známky [online]. Pravda, 2011-06-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
  25. 1 2 Diaľnica D4 Jarovce – Ivanka, sever [online]. Město Bratislava, 2008-03-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-31. (slovensky)
  26. 1 2 3 Stavba D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji má začať v roku 2014 [online]. SME, 2012-10-12 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
  27. ↑ Začiatok stavby úsekov R7 a D4 sa odďaľuje [online]. Nový čas, 2012-12-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. (slovensky)
  28. ↑ Knižnica [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  29. ↑ TJ Jarovce [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  30. ↑ Chorus CANTILENA [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  31. ↑ Starosta [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  32. 1 2 V Jarovciach obhájil post starostu Škodler [online]. SME, 2010-11-28 [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  33. 1 2 3 4 5 Register NKP podľa krajov - Bratislavský kraj [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky)
  34. 1 2 3 4 Kostol Svätého Mikuláša [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky)
  35. 1 2 Evidenčný list pamätihodnosti mesta - kamenný most v bažantnici [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  36. ↑ Jarovce - nehnuteľné [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  37. 1 2 Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha Piety [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  38. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha sv. Floriána [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  39. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - stredoveký karner [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  40. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - budova rímskokatolíckej fary [online]. MÚOP Bratislava [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. (slovensky)
  41. 1 2 3 4 5 BEŇUŠKOVÁ, Zuzana. Chorváti na Slovensku [online]. Centrum pre tradičnú ľudovú kultúru [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky)
  42. ↑ Klub mladých chorvátov (KMH) [online]. Městská část Jarovce [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky)
  43. ↑ O nás [online]. Chorvatský kulturní svaz na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (slovensky)
  44. ↑ Bilaterálne vzťahy [online]. Chorvatské velvyslanectví na Slovensku [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-03. (slovensky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]