Forth Bridge
| Forth Bridge | |
 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Státy | Spojené království |
| Přes | Firth of Forth |
| Otevřen | 4. března 1890 |
| Souřadnice | 55°59′54,24″ s. š., 3°23′15,36″ z. d. |
| Parametry | |
| Materiál | ocel |
| Délka | 2 528,7 m |
| Výška | 46 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
| Kód památky | LB9977 a LB40370 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Forth Bridge | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát |  Spojené království
|
  Forth Rail Bridge | |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iv |
| Odkaz | 1485 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2015 (39. zasedání) |
| Rejstřík památek | LB9977 a LB40370 |
Forth Bridge,[1] neoficiálně zvaný Forth Rail Bridge, je železniční most ve Skotsku, stojící 14 km severozápadně od Edinburghu, kde spojuje North Queensferry se South Queensferry, přes záliv Firth of Forth.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
V březnu 1890 železniční most otevřel korunní princ Edvard a konstrukce tak nahradila do té doby výhradně používanou lodní přepravu. Dopravní stavba se stala jedním z prvních ocelových konzolových mostů na světě.[2]
Konstrukci navrhl Benjamin Baker a stavitelem se stal inženýr William Arrol. Mezi třemi největšími pilíři činí rozpětí 2×521 metrů, což v letech 1890–1919 znamenalo nejdelší rozpětí na světě u železničních mostů, než primát připadl kanadskému mostu Quebec Bridge. Celková délka Forth Bridge je 2 528 metrů a jeho hmotnost činí přibližně 50 tisíc tun. Stavba konstrukce započala roku 1882 a během ní zemřelo přes padesát dělníků.[2]
V roce 2015 byl most zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.[2]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Železniční most ve dne
Letecký pohled na železniční most
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The Forth Bridge [online]. Forth Bridges Forum, 2015 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c JURCZYGOVÁ, Magdaléna. Forth Bridge: zázrak technického inženýrství, nápaditě červená barva a památka UNESCO [online]. Radynacestu.cz, 2017-04-03 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
