Bechyňský most Duha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bechyňský most Duha
Most „Bechyňská duha“
Most „Bechyňská duha“
Základní údaje
Kraj Jihočeský
Město Bechyně
Řeka Lužnice
Projektant Ing. Dr. Eduard Viktora
Náklady na výstavbu 4.999.676,- Kč
Začátek výstavby 1926
Otevřen 1928
Souřadnice
Parametry
Materiál železobeton
Délka 190,5 m
Šířka 8,9 m
Další data
Kód památky 27391/3-4715 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyňský most Duha (Bechyňská duha), řídce též Duhový most,[1] původně nazýván Jubilejní most,[2][3] je unikátní železobetonový obloukový most přes řeku Lužnici na východním okraji Bechyně. Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo 122 (Týn nad Vltavou–Bechyně–Opařany) a železniční elektrická dráha Tábor–Bechyně. Železniční kolej je umístěna ve východním okraji vozovky (blíže návodní straně mostu). Po dobu průjezdu vlaku je zastavena silniční doprava směrem od Týna nad Vltavou do Bechyně přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závory, jako by šlo o železniční přejezd, opačný směr silniční dopravy není průjezdem vlaku dotčen. Roku 2014 byl most prohlášen národní kulturní památkou.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1902–1903 byla zbudována mezi Táborem a Bechyní první elektrifikovaná trať, kterou projektoval Ing. František Křižík. Konečná stanice v Bechyni však byla tehdy zbudována před městem, na levém břehu Lužnice (město Bechyně leží na pravém). A tak cestující podstupovali od nádraží nebo naopak asi 2 až 3 km drožkou nebo pěšky cestu dolů do místní části Zářečí a tam přes jen dva metry široký most[5] s nosností 3 tuny opět cestu nahoru. Během ani ne dvaceti let se zde projevila naléhavá potřeba jiného propojení břehů Lužnice – novým mostem pro železnici a také silniční provoz.

V roce 1924 začala jednání o případné stavbě a přípravy detailního projektu a 15. listopadu 1925 Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu mostu podle projektu Ing. Dr. Eduarda Viktory firmě Hlava a Dr. Kratochvíl. Stavebníkem byla Okresní správní komise, hlavní dozor měl ministerský rada Ing. Karel Šiška. O urychlení stavby se především zasloužili ministerský rada Ing. Dr. Václav Janák a přednosta mostního oddělení ministerstva železnic Dr. Ing. František Laušer.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Práce začaly v květnu 1926, obloukové pasy i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince, ostatní betonářské práce zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě roku 1928. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák; stavba dala práci čtyřem stovkám lidí a během celé výstavby nepřišel nikdo o život a nedošlo k žádnému většímu úrazu.

Současně se prodlužovala železniční trať do nového nádraží[6] na okraji Bechyně a také komunikace-nová příjezdní silnice k mostu, přes něj a dále až k silnici na Opařany. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky.

  • Svým obloukem přes hluboké údolí Lužnice si časem most vysloužil pojmenování „Bechyňská duha“.[7]
  • Unikátnost mostu zaujala i tvůrce poštovních známek. V souboru „Krajiny, hrady a města“–Bechyně – byla vydána 20. 11. 1940 známka v hodnotě 5 K. Návrh J. C. Vondrou, rytec B. Heinz.[8]
  • O stavbě unikátního mostu byl natočen dokumentární snímek a již několikrát byl v televizi (ČT) uváděn – dokument „BECHYŇSKÁ DUHA“. Pořad byl oceněný na Techfilmu 99 v Hradci Králové a Národní technické muzeum na festivalu Faimp AVICOM v Budapešti získalo zvláštní cenu za tento svůj film.
  • O výjimečnosti akce – stavby mostu přes údolí svědčí i cenný doklad: grafické dílo známého čs.malíře a grafika Richarda Laudy (rodáka z Jistebnice), a to větší série leptů „Stavba mostu v Bechyni“ (z let 1926–1928).

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Mostní konstrukce je železobetonová, výška od hladiny řeky je necelých 60 metrů[9] celková délka mostu je 190,50 m a šířka 8,9 m. Hlavní oblouk má rozpětí 90 m a vzepětí 38m, vedlejší pole 4×13,5 a 3×15,5 m.[10] Hlavní pole je tvořeno dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, u základů 8,25 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m.

V období od září 2003 do října 2004 proběhly na mostě (také na trati a vozovce) opravné, rekonstrukční a kontrolní práce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://mapy.seznam.cz Archivováno 17. 9. 2009 na Wayback Machine, přístup září 2011
  2. Kordovský Adolf (1926–1958), prozatímní inventární seznam, archiválie z let 1926–1958, archiv Národního technického muzea, NAD č. 709, evidenční pomůcka č. 181, Šťovíček Jan, Praha 1997
  3. pohlednice „Lázně Bechyně, Jubilejní most“, nákl. J. Smíšek, kolon. obchod., Bechyně / FOTO-FON, vydáno 1930, Bechyně, Muzeum cenných papírů
  4. Nařízení vlády č. 106/2014 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
  5. Tento původní most byl při povodni roku 2002 poškozen a byl nahrazen novým, také unikátním mostem; viz také odkaz:Most v Zářečí
  6. Nová železniční stanice na pravém břehu Lužnice v Bechyni se začala používat 15. května 1929, stará stanice před mostem „osiřela“ od přepravy lidí a dál sloužila pro nakládku dřeva.
  7. techn. data mostu
  8. http://www.infofila.cz/new/g_ukaz.php?s=5&d=1&ID_zn=905
  9. DUHOVÝ MOST PROŠEL REKONSTRUKCÍ, Vlastimil Schovajsa, Gabriela Šoukalová,.pdf
  10. Naše mosty historické a současné, Dušan Josef, 1984

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]