Most Vysočina
| Most Vysočina | |
|---|---|
 Pohled na most Vysočina z jihu od zastávky autobusu na silnici č. 360 ve Velkém Meziříčí | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Město | Velké Meziříčí |
| Číslo mostu | D1-178 a 360-042A |
| Komunikace | dálnice D1 |
| Doprava | 2× dvouproudá vozovka |
| Přes | Velké Meziříčí |
| Řeka | Oslava |
| Správce | Ředitelství silnic a dálnic |
| Projektant | Ing. Antonín Pechal CSc. |
| Začátek výstavby | duben 1972 |
| Otevřen | 28. listopadu 1978 |
| Souřadnice | 49°21′38,52″ s. š., 16°0′53,14″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | Trámový most |
| Materiál | ocel a železobeton |
| Délka | 426 m |
| Šířka | 2 × 12,5 m |
| Výška | 77,5 m |
| Pilíře | 3 |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most Vysočina je ocelový silniční most na 144. kilometru dálnice D1, který překlenuje údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Ve skutečnosti se jedná o dva souběžné ocelové mosty (pro každý směr dálnice jeden), jejichž 426[1] metrů dlouhá mostovka se nachází ve výšce 77,5 metrů[2]. Díky těmto rozměrům se jedná o nejvyšší most na dálnici D1 a druhý nejdelší v úseku mezi Prahou a Brnem. Dálnice na mostě je postavena v kategorii D26,5/120.
V roce 2016 dálničním úsekem vedoucím přes most Vysočina projelo cca 40 tisíc automobilů denně.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Soutěž na přemostění údolí řeky Oslavy byla vypsána v roce 1967 a kromě ocelové konstrukce byla také zvažována varianta betonová.[3] Vítězná varianta dvou souběžných ocelových mostů o šířce 13,7 m a 13,8 metru byla vybrána v roce 1971. Projekt konstrukce vypracovala brněnská pobočka Vítkovických železáren pod vedením Ing. Antonína Pechala[3] a vlastní konstrukci o váze 5 660 t dodaly Vítkovické železárny Ostrava. Na stavbě spolupracovaly firmy Dopravní stavby Olomouc, Vítkovické železárny a Hutní montáže Ostrava. Stavba byla zahájena v dubnu 1972 a most byl zprovozněn 28. listopadu 1978.[1]
V roce 1978 proběhla statická a dynamická zatěžovací zkouška mostu – statická tak, že na most byla vyslána nákladní auta s nákladem, a dynamická tak, že na mostě byly připevněny rakety, které byly následně odpáleny. Z těchto zkoušek se určila tuhost mostu.[3]
V roce 2012 byl most rekonstruován.[3]
Nejnáročnější rekonstrukce proběhla v roce 2020 v průběhu rekonstrukce a rozšíření dálnice D1, kdy došlo i k rozšíření mostu samotného. Každý z obou mostů byl pomocí přidaných konzol o délce deseti metrů zavěšených montážními úchyty rozšířen o 75 centimetrů směrem do sředu dálnice z 11,75 metrů na 12,5 metru. Byla tím zmenšena mezera mezi dvěma mosty z původních 1,75 metru na pouhých 10 centimetrů. Zároveň byl kompletně vyměněn cementobetonový kryt a vozovka obou mostů, dilatační uzávěry, rekonstruována předmostí, zesíleny ocelové konstrukce, provedena kompletní sanace spodní stavby a nová protikorozní ochrana nosné konstrukce. Z důvodu výměny 1 100 kg vážících mostních ložisek na všech pilířích pro zvýšení odolnosti mostů vůči rostoucímu svislému zatížení byla mostovka o hmotnosti 6 200 tun nadzdvihnuta pomocí hydraulických lisů o 4 centimetry. Na rekonstrukci bylo použito více než 300 tun oceli.[4] Během rekonstrukce došlo v průběhu svářečských prací k úplnému uzavření jednotlivých mostů z důvodu možného poškození svarů vibracemi způsobenými projíždející dopravou. Celková délka uzavírky jednotlivých mostů dosáhla sedmdesáti dnů oproti předpokládaným 105. Pro výběr zhotovitele stavby se počítalo i s kritériem co nejkratší doby uzavírky jednotlivých mostů.[1] Součástí rekonstrukce byla i kompletní výměna nadjezdu s vozovkou vedoucí na Fajtův kopec, jehož demolice probíhala za úplného uzavření dálnice v nočních hodinách. Cena zakázky byla 1,583 miliardy Kč.[2] Rekonstrukce mostu ve směru z Prahy na Brno byla dokončena v srpnu a mostu v opačném směru v listopadu 2020.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Most probíhá v půdorysném oblouku. Mostovku tvoří spojité trámy o čtyřech polích s rozpětím 80, 110, 134 a 100 metrů a celkové hmotnosti 6 200 tun, které jsou podpírány třemi mezilehlými betonovými pilíři. Ocelové obdélníkové uzavřené komorové trámy s ortotropní mostovkou mají rozměr 6,0 × 4,1 m. Model mostu i další informace o něm lze nalézt v muzeu silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c LAUDIN, Radek. Na jaře začne nejtěžší část přestavby D1, rozšíří se most nad Meziříčím. iDNES.cz [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Nejnáročnější stavba na D1 končí, most Vysočina dostane ještě protikorozní ochranu. zdopravy.cz [online]. Avizer Z, s.r.o., 2020-11-26 [cit. 2020-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c d e LAUDIN, Radek; BÁRTA, Jiří. Nejvyšší most na D1 oslavil čtyřicetiny, testovali ho i odpálením raket. iDNES.cz [online]. 2018-12-07 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Metrostav. Rekonstrukce mostu Vysočina na dálnici D1 [online]. Metrostav Infrastructure a.s., 2020-09-11 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu most Vysočina na Wikimedia Commons - Stavba dálnice a dálničního mostu Vysočina 1974-1976[nedostupný zdroj]
- http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=1089 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
