Karel Čurda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Čurda
(Karel Vrbas, Karl Jerhot)
Operace Anthropoid - Karel Čurda.jpg
Narození10. října 1911
Stará Hlína
Úmrtí29. dubna 1947 (ve věku 35 let)
Praha
Národnostčeská
Manžel(ka)německé národnosti
Dětisyn
Civilní činnostdělník
Vojenská kariéra
Hodnostčetař (rotný)
SloužilLogo Czechoslovak Army (pre1961).svg Československá armáda
Složkapoddůstojník 29. pěšího pluku Československé armády v Jindřichově Hradci
Jednotkavoják cizinecké legie,
člen výsadkové skupiny
Out Distance
VálkyII. světová válka
BitvyAtentát na Heydricha
(zrádce výsadku Anthropoid)

Karel Čurda (10. října 1911 Stará Hlína u Třeboně[1]29. dubna 1947 Praha) byl československý voják, za druhé světové války příslušník výsadku Out Distance a konfident gestapa. Měl hlavní podíl na odhalení úkrytu parašutistů z výsadku Anthropoid a jejich následné smrti.[2] Po válce byl souzen a popraven.

Mládí a začátek války[editovat | editovat zdroj]

Byl nejmladší z šesti dětí, vychodil obecnou a měšťanskou školu, živil se jako dělník. V roce 1933 nastoupil povinnou vojenskou službu k 29. pěšímu pluku, absolvoval poddůstojnické kurzy a zůstal jako délesloužící. V roce 1938 byl z armády propuštěn a sloužil ve finanční stráži. V červnu 1939 utekl do Polska, v srpnu do Francie, kde byl přijat do cizinecké legie. Do bojů kvůli rychlé porážce Francie už nezasáhl. V červenci 1940 unikl lodí do Anglie.[3]

Anglie a výsadek[editovat | editovat zdroj]

V Anglii byl zařazen k automobilové rotě a přihlásil se pro speciální operace. Od září 1941 absolvoval výcvik a v lednu 1942 byl zařazen do skupiny Out Distance. Jako parašutista byl 27. března 1942 vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava spolu s dalšími členy skupiny Opálkou a Kolaříkem. Po přistání se skupina zhroutila zraněním Opálky, částečným prozrazením a sebevraždou obklíčeného Kolaříka, ztrátou veškerého materiálu. Úkryt Opálka a Čurda hledali v Praze. Čurda onemocněl a přesunul se 28. května 1942 za matkou do obce Nová Hlína. Zde se také dozvěděl o atentátu na Heydricha a následné heydrichiádě. Nevydržel psychický tlak způsobený jeho matkou a sestrou, a tím, že si každý den četl seznamy mrtvých v novinách. Rozhodl se nejprve 13. června poslat na četnickou stanici v Benešově anonymní udání, které však zůstalo bez odezvy. A tak 16. června vyrazil do Prahy vyhledat spolubojovníky, které v krycím bytě rodiny Svatošových nenašel. Odešel na gestapo, kterému poskytl zásadní informace o rodinách, které spolupracovaly s parašutisty, což ve výsledku vedlo k odhalení atentátníků skrývajících se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Neúspěšně se pokusil o sebevraždu.[3][4]

Později mu byla po částech vyplacena odměna, avšak zdaleka ne v plné slibované výši půl milionu říšských marek (část mu zabavovalo samo gestapo), neboli čtvrtina celkové nacisty vypsané odměny dva miliony říšských marek (stejná suma čekala dalšího zrádce – parašutistu Viliama Gerika – zbytek se rozdělil mezi sedm občanů Říše a 53 menších udavačů z Protektorátu). Žil pak v Praze pod změněným jménem Karl Jerhot a oženil se s Němkou, s níž měl syna.[4] Pražské gestapo jej později využívalo jako agenta-provokatéra, kdy se prohlašoval za parašutistu a předstíral snahu se ukrývat. Karel Čurda má hlavní vinu na tragickém osudu paraskupiny Antimony a na zatčení Františka Pospíšila ze skupiny Bivouac. Z Čurdy se později stal alkoholik,[zdroj?] pročež ho gestapo využívalo čím dál tím méně.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po konci války byl Čurda dopaden 19. května 1945 při pokusu o útěk v Manětíně.[5] Byl zatčen, později odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda ve svém závěrečném prohlášení odmítl žádat o milost. Jeho žena a syn byli odsunuti do Rakouska.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NAVARA, Luděk. Kdyby parašutista nezradil, nacisté by nás vyvraždili, říkají v Nové Hlíně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-05-24 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online. 
  2. Z hrdiny zbabělcem. Karel Čurda za zradu parašutistů dostal peníze, byt a německou manželku - Info.cz. INFO.CZ. CMI News. Dostupné online [cit. 2017-06-15]. 
  3. a b Libor Vykoupil: Ecce Homo - Karel Čurda, příslušník čs. zahraničního odboje Archivováno 6. 2. 2012 na Wayback Machine, 10. října 2011, ČRo Brno
  4. a b Karel Čurda v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)
  5. HABICHOVÁ, Ludmila. Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii (1940–1945). Plzeň, 2016 [cit. 2019-11-27]. 103 s. Diplomová práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 54. Dostupné online.
  6. Callum Macdonald. The Killing of Reinhard Heydrich: The SS 'Butcher of Prague'. [s.l.]: Da Capo Press, 1998. ISBN 0306808609. S. 190. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]