Harald Wiesmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Harald Wiesmann
Jiná jména Bůh Kladna
Narození 22. dubna 1909
Krefeld
Úmrtí 24. dubna 1947 (ve věku 38 let)
Praha
Příčina úmrtí oběšení
Místo pohřbení Ďáblický hřbitov
Povolání voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Harald Wiesmann (Harald Julius Robert Gustav Wiesmann; přezdívaný Bůh Kladna; 22. dubna 1909, Krefeld24. dubna 1947, Praha) byl německý důstojník SS v hodnosti SS-Hauptsturmführer a válečný zločinec, zodpovědný za vyhlazení obce Lidice.

Wiesmann působil od 1. října 1939 až do 30. září 1943 jako velitel služebny gestapa v Kladně (před tím krátce v Kolíně a Benešově). Zde s ním sloužila i jeho žena Gudula Wiesmannová. Odtud byl ale kvůli porušování interních předpisů odvolán a přeložen do Prahy a později do Varšavy, kde byl povýšen na kriminálního radu. Na místě kladenského velitele gestapa ho nahradil SS-Hauptsturmführer Heinrich Gottschling.

V Kladně nechal v roce 1940 vězni postavit novou budovu gestapa, později sídlo Okresního národního výboru a poté kanceláří magistrátu města, naproti gymnáziu v Kladně v ulici Cyrila Boudy.

Jeho matka, Lili Wiesmannová napsala 25. ledna roku 1947 dopis, ve kterém žádá o milost prezidenta Edvarda Beneše. Píše v něm:[1][2]

Žádost o milost Jeho Excelenci panu prezidentu československé republiky dr. Edvardu Benešovi v Praze.
Můj syn Harald Wiesmann je obžalován před lidovým soudem v Kladně. Není mi známo, kdy bude termín.
Vím, že se můj syn cítí nevinen, protože u každého svého činu jednal jen na rozkaz. Jelikož jeho představený úřad jej měl za příliš lidského, nebyl po celá dlouhá léta vůbec povýšen.

Milost však byla zamítnuta a Harald Wiesmann byl popraven oběšením 24. dubna 1947 v Praze v Pankrácké věznici. Jeho tělesné ostatky se nacházejí v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.

Ohlas v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • BRANALD, Adolf. Dva muži v jedné válce (1979), román (s autentickými reáliemi) z druhé světové války, ve kterém autor proti sobě staví velitele kladenského gestapaHaralda Wiesmanna a dělníka Josefa Pryla, pracovníka komunistického ilegálního hnutí.
  • V českém filmu Lidice (2011) jeho postavu ztvárnil Joachim Paul Assböck.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Státní oblastní archiv Praha, f. Mimořádný lidový soud Praha, sp. zn. Ls 7408/1, Felkl Oskar a spol., členové bývalého gestapa v Kladně – trestní oznámení pro zločiny podle retr. dekretu, 9. 12. 1946.
  • IVANOV, Miroslav. A hořel snad i kámen. Panorama, 1982.
  • KRŮTA, Václav: Zřízení venkovní služebny německé tajné státní policie (Gestapa) v Kladně. In: Slánský obzor, 2004, roč. 11, s. 74–91
  • KRŮTA, Václav. Personální obsazení kladenské služebny německé tajné státní policie (Gestapa). Václav Krůta. In: Slánský obzor : ročenka společnosti Patria, Vlastivědného muzea ve Slaném a Státního okresního archivu v Kladně / Slaný : [Vlastivědné muzeum ve Slaném] 12, (2004 [vyd. 2005],) s. 79-96.
  • ČERVENKA, Jiří: Šla s ním až k šibenici. Gelton, Nové Strašecí 2006.
  • KRŮTA, Václav: Zřízení venkovní služebny německé tajné státní policie (Gestapa) v Kladně, s. 83, 86.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]