Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
| Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky | |
|---|---|
.jpg) Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky | |
| Majitel majorátu Týnec-Běšiny | |
| Ve funkci: ? – 19. března 1910 | |
| Nástupce | Bedřich Kolowrat-Krakowský (správce) |
| Majitel majorátu Velké Dvorce (Přimda)-Košátky | |
| Ve funkci: ? – 19. března 1910 | |
| Nástupce | Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1908 – 1910 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1910 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá agrární strana |
| Narození | 14. března 1852 nebo 13. března 1852 Benátky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1910 (ve věku 58 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hrobka Kolowrat-Krakowských v Týnci |
| Choť | (1884) Nadine Huppmann von Valbella (1858–1942) |
| Rodiče | Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) a Natalie Blaszezynska (1828–1861) |
| Děti | Alexander Josef (1886–1927) Bertha, provd. Colloredo-Mansfeldová (1890–1982) Bedřich (1893–1920) Jindřich Vilém (1897–1996) |
| Příbuzní | vnuk: František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004) děd: František Xaver Krakowský z Kolowrat (1783–1855) babička: Julie von Wildenstein-Wildbach (1786–1849) tchán: Josef Huppmann von Valbella |
| Commons | Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň[1][2]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako první syn v morganatickém manželství Leopolda Marii Kolowrat-Krakowského (1804–1863) a Natalie Blaszczyńské (1828–1861). Měl dva sourozence, z nichž bratr zemřel jako dítě.
Duel
[editovat | editovat zdroj]Dne 5. května 1876 se zúčastnil posledního pistolového souboje v Praze, při němž zastřelil prince Viléma Auersperga (1858[3]–1876).[pozn. 1] Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.[1][3][pozn. 2] Souboj nařídil Vilémův strýc, hlava knížecího rodu Auerspergů Karel Vilém (1814–1890) a došlo k němu v sadu Klamovka (od roku 1922 součást Prahy). Auersperga zasáhla třetí střela vpravo do břicha a následující den na následky zranění zemřel.[3] Leopold následně odjel do Vídně, byl uvězněn v kasárnách, ale po udělení císařské milosti odcestoval do Spojených států amerických.[3] V New Yorku se 18. března 1884 oženil s Nadine (1858–1942),[2] dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella.[3] Po uklidnění situace se manželé v roce 1887 vrátili do Rakouska-Uherska.[3][pozn. 3]
Záliba v automobilech
[editovat | editovat zdroj]Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu (ÖAC), o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda).[7][8] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.[7][9] Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.
Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.[10]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Na podzim 1909 vážně onemocněl. Odjel na léčebný pobyt do Nice, Monte Carla a Vídně.[7] Tam 19. března 1910 zemřel.[7] V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer.[10] Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb.[11] Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.[12]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.[1]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]
Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na Příkopě č. 17 v Praze.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Oženil se 18. března 1884 v New Yorku s Nadine (6. srpen 1858 Paříž – 30. červenec 1942 Mnichov), dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella. Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).[1]
- 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň, pohřben v Týnci)
- 2. Jindřich Ottakar Lev (31. 12. 1887 Týnec u Klatov[13] – 28. 6. 1889[14], pohřben v Týnci)
- 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec[15] – 15. 1. 1889[16], pohřbena v Týnci), dvojče
- 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec[15] – 18. 1. 1889[17], pohřbena v Týnci), dvojče
- 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec[18] – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
- 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec[19] – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
- 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec[20] – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946–1948)
- 1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
- 2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991), její děti:
- 1. Jindřich (* 25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
- 2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně u UNESCO v Paříži
- 3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
- 4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
- 5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), životní partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vilém Vincenc z Auerspergu (7. října 1854 – 7. května 1876) pocházel z vlašimské rodové větve. Byl synem Alexandra z Auerspergu (1818–1866) a jeho manželky Sárolty Szapáry de Muraszombath, Széchysziget et Szapár (1831–1871).[4]
- ↑ Anna Eleonora z Waldstein-Wartenbergu (11. července 1853 – 12. dubna 1903), dcera Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909) vstoupila do kláštera sv. Gabriela na Smíchově a tam také zemřela.[5][6]
- ↑ Podle výkladu Leopoldova nejmladšího syna měl útěk za hranice jiný důvod. Leopold údajně uprchl před věřiteli, v zahraničí působil tři roky jako správce velkostatku ruského knížete. Do Vídně se vrátil až poté, co přátelé splatili jeho dluhy.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Leopold Filip Kolowrat-Krakowský [online]. kolowrat.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Leopold Filip [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f HOŘEJŠ, Miloš. Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927). In: HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum Praha, 2014. Dále jen Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927). ISBN 978-80-204-3694-8. S. 118–135, zde 120.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2022-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-27.
- ↑ a b HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum Praha, 2014. 296 + 16 s. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 163.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Walsteinů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Alexandr (Saša) Kolowrat (1886–1927), s. 122
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
- ↑ Národní politika 29. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196181&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Leopold Graf Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 79, s. 4–5. Dostupné online.
- ↑ Graf Leopold Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 84, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Týnec 26 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 79–80.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Filip Krakovský z Kolovrat na Wikimedia Commons - www.kolowrat.cz
- Rodokmen Krakowských z Kolowrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
