Karel Vilém Auersperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Vilém Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg
Ministerský předseda Karl von Auersperg

8. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
25. ledna 1827 – 4. ledna 1890
Předchůdce (Karel) Vilém II. z Auerspergu
Nástupce Karel z Auerspergu

Ministerský předseda Předlitavska
Ve funkci:
30. prosince 1867 – 8. září 1868
Panovník František Josef I.
Předchůdce Friedrich Ferdinand von Beust
Nástupce Eduard Taaffe

Předseda Panské sněmovny
Ve funkci:
1871 – 1879
Předchůdce František Serafín Kuefstein
Nástupce Ferdinand Trauttmansdorff
Ve funkci:
1868 – 1869
Předchůdce Josef František Colloredo-Mannsfeld
Nástupce František Serafín Kuefstein
Ve funkci:
1861 – 1867
Předchůdce nově zřízená funkce
Nástupce Josef František Colloredo-Mannsfeld

Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 1890
Panovník František Josef I.

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883
Ve funkci:
1861 – 1870

Narození 1. května 1814
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. ledna 1890 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť (1851) Arnoštka (Ernestina) Festetics de Tolna (1831–1901)
Rodiče (Karel) Vilém II. z Auerspergu (1782–1927) a Bedřiška z Lente (1791–1860)
Příbuzní Adolf Karel z Auerspergu (sourozenec)
Sídlo Praha III
Profese politik a státní úředník
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1852)
Čestné občanství města Litoměřice (1868)
Commons Karl Wilhelm Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Carlos) Vilém Auersperg, německy: Karl (Carlos) Wilhelm Philipp Fürst von Auersperg (1. května 1814 Praha4. ledna 1890 tamtéž[1]) byl česko-rakouský politik a předseda předlitavské vlády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Auerspergů. Po smrti otce (Karla) Viléma II. († 1827) se stal hlavou knížecí linie, studoval práva a po studiu žil převážně na svých statcích v Čechách. Od roku 1840 byl politicky činný ve Sněmu království Českého a stál v opozici vůči politice Metternicha.[2] Po roce 1848 se stáhl z politického dění do ústraní. Do Sněmu království Českého se vrátil v roce 1861 a jeho členem byl s přestávkami až do roku 1883. Od roku 1861 do roku 1890 byl členem Panské sněmovny Říšské rady a do roku 1867 jejím prezidentem.[2]

Krátce po přijetí prosincové ústavy se stal ministerským předsedou Předlitavska a v listopadu 1868 podal demisi kvůli rozdílným názorům s říšským kancléřem Friedrichen Ferdinandem von Beustem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 36

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]