Václav Novotný (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Václav Juda Novotný.
Václav Novotný
Základní informace
Narození 20. září 1828
Stupčice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. července 1895 (ve věku 66 let)
České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí Hemicerebrální porucha
Povolání hudební skladatel a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Novotný (20. září 1828 Stupčice[1]12. července 1895 České Budějovice[2]) byl český učitel a hudební skladatel. Vyučoval na obecných školách v jižních Čechách a na jižní Moravě, zejména v Ivančicích (1862-1873). Od roku 1873 zastával funkci ředitele nově zřízené české školy v Českých Budějovicích. Organizoval učitelské spolky a sjezdy. Byl autorem čítanky a knih pro mládež. Složil řadu písní určených pro sborový zpěv žáků, např. Pochod (Krásný hled je na ten Boží svět).

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů v matrice střezimířské fary se narodil 20. září 1828 ve Stupčicích č. 3 jako nemanželský syn Anny Novotné, otec nebyl zapsán.[1] (Životopisné články nicméně zpravidla uvádějí datum narození 21. září).[3] Do obecné školy chodil ve Střezimíři, kde v té době vyučoval hudební skladatel Jan Vlastislav Rudolf. Poté absolvoval hlavní školu v Táboře a tamní učitelský kurs, který řídil známý pedagog Antonín Svatoš.[3]

Jeho první zaměstnání bylo jako podučitel v Mladé Chýžce,[p 1] později v Hodušíně, Nadějkově a Herálci na Moravě. Aby si doplnil vzdělání, odešel roku 1851 na učitelský ústav do Prahy, kde získal diplom pro učitele hlavní školy. Dva roky pak působil jako podučitel v Bystřici pod Pernštejnem. Roku 1854 získal místo učitele a vychovatele v moravsko-slezské ochranovně pro mravně zanedbanou mládež v Brně, kterou řídil Beneš Metod Kulda. Potom určitou dobu vyučoval ve Žďáru nad Sázavou, pak znovu v Brně a v Bystřici.[3]

Roku 1862 byl přijat jako učitel na hlavní školu v Ivančicích. Aktivně se účastnil veřejného života. Usiloval o rozšíření školy, do níž se vlivem rozvoje města hlásilo mnohem více dětí, pořádal pokračovací kurzy pro kolegy, podílel se na založení učitelských spolků Budeč brněnská (1869) a Budeč ivančická. Byl zvolen do okresní školní rady.[3] Na sjezdu českých („českoslovanských“) učitelů v Praze r. 1870 byl zvolen místopředsedou (za předsednictví Jana Ladislava Maška),[4] o rok později v Přerově předsedou.[5]

V Ivančicích Novotný podporoval českou kulturu, čímž si znepřátelil některé místní politiky.[3] Například roku 1871 mu starosta Karl Panowsky vytýkal, že se se žáky modlil za zdárný průběh obecních voleb.[6] O rok později se dostal do konfliktu s předsedou školní rady Keckeisem, kterému se nelíbila Novotného náboženská horlivost (vodil děti denně do kostela, jindy s nimi byl na procesí, chtěl pomáhat děkanovi s organizací zkoušek z náboženství).[7] V srpnu 1873 se tato záležitost dokonce dostala před soud, protože dr. Keckeis se cítil poškozený kampaní, kterou proti němu kvůli tomu vedli kněží během nedělních kázání; jeden z kaplanů byl za své výroky odsouzen ke čtrnáctidennímu vězení.[8]

Roku 1873 vyhrál Novotný konkurs na místo ředitele nově zřizované české matiční (tj. nadační, nikoliv státní)[p 2] školy v Českých Budějovicích,[9] která roku 1879 přešla do správy okresu.[3] Vedle toho složil roku 1875 zkoušky z hudby pro střední školy a stal se učitelem zpěvu na tamním českém gymnáziu, souběžně také řídil dívčí měšťanskou školu.[10] Stal se rovněž předsedou budějovického učitelského spolku „Komenský“,[3] který ho později jmenoval čestným členem. Jinak již však v tomto městě veřejně nepůsobil.[11]

Zemřel 12. července 1895 v Českých Budějovicích, ve 44. roce učitelského působení,[12] na krvácení do mozku.[2]

Na Piaristickém náměstí mu byla roku 1932 odhalena pamětní deska.[13]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích

Byl autorem pedagogických spisů, písní a povídek pro mládež, vydaných časopisecky i knižně.[10] Podílel se na založení brněnských Učitelských listů a roku 1868 byl jejich nakladatelem.[3] K jeho dílům patří:[14]

  • Písně pro školní mládež (1867 s reedicí 1868; v této sbírce je obsažen mj. Pochod, začínající slovy: „Krásný hled je na ten Boží svět…“)[p 3]
  • Školní radovánky v Ivančicích (1870), historie a popis tradičních školních slavností
  • Vendelín, krejčovský učenník v Brně (1873)
  • Návod k čítance první dle analyticko-synthetické methody (1875)
  • Cestování o prázdninách (poříčí Svratcavy) (1876)
  • Vánoční stromek (1883 nebo 1884), sbírka básní a písní

Roku 1857 vyšel také jeho překlad Fabiola, čili, Církev v katakombách (autor: Nicholas Wiseman).[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Obec se nepodařilo určit.
  2. Viz např. článek Ústřední matice školská.
  3. Notový záznam a text písně je dostupný např. v NOVOTNÝ, Václav. Písně pro školní mládež. Brno: Václav Novotný, 1867. 35 s. Dostupné online. Kapitola Pochod, s. 34-35. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOA Praha, Matrika narozených Střezimíř 07, s. 166. Dostupné online.
  2. a b SOA Třeboň, Matrika zemřelých České Budějovice (sv. Mikuláš), kniha 105, s. 243. Dostupné online.
  3. a b c d e f g h i KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Novotný Václav, s. 197. 
  4. První sjezd českoslovanských učitelů a příznivcův školství. Národní listy. 1870-08-31, roč. 10, čís. 236, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  5. Sjezd učitelstva českoslov. v Přerově odbývaný 18. srpna 1871. Moravská orlice. 1871-08-22, roč. 9, čís. 190, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  6. Z Ivančic. Moravská orlice. 1871-05-04, roč. 9, čís. 102, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  7. Z Ivančic. Moravská orlice. 1872-08-02, roč. 10, čís. 136, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  8. Ze soudní síně. Moravská orlice. 1873-08-27, roč. 11, čís. 196, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  9. Jednatelská zpráva „Matice školské“ v Budějovicích…. Budivoj. 1873-09-13, roč. 9, čís. 91, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  10. a b Úmrtí. Beseda učitelská. 1895-07-18, roč. 27, čís. 31-32, s. 431. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  11. Pohřeb zvěčnělého pana Václava Novotného. Budivoj. 1895-07-18, roč. 31, čís. 57, s. 1 (příloha). Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  12. Úmrtí. Budivoj. 1895-07-14, roč. 31, čís. 56, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-12-23]. 
  13. KOVÁŘ, Daniel. Novotný Václav. In: Encyklopedie Českých Budějovic.
  14. Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  15. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Ivančice 1224, s. 240. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]