Kryštof Guarinoni Fontanus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kryštof Guarinoni, též Cristoforo Guarinoni nebo Christophorus Guarinonius Fontanus (15401601) byl italský šlechtic, lékař a přírodovědec s diplomatickými vazbami na dvůr vévodů z Mantovy, dvořan římského císaře Rudolfa II.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Guarinoni se narodil jako syn zlatníka na hraběcím dvoře ve Veroně. Studoval filozofii, přírodní vědy a medicínu na univerzitě v Padově[2]

Působil v Tridentu, kde se narodil jeho syn Hyppolit, budoucí lékař. Mezi léty 1585 - 1612 je doložen u císařského dvora v Praze, kde také jeho příbuzní, otec a syn Bartholomeo (1534–1616) a Ipolito Guarinoniové (1571–1654) provozovali medicínu, filozofii a alchymii.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal tři knihy o aristotelské přírodní historii a filozofii, která všechna vyšla posmrtně ve Frankfurtu nad Mohanem do jednoho roku od jeho smrti.

  • Disputatio de Methodo doctrinarum ad mentem Aristotelis
  • Sententiarum Aristotelis de anima seu mente humana disputatio
  • Commentaria in primum librum Aristotelis De historia animalium

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christopher Guarinonius Fontanus na anglické Wikipedii.

  1. Georgius Matthias, Conspectus historiae medicorum chronologicus. Göttingen, 1761, s. 413.
  2. Stefano Perfetti, Aristotle's Zoology and Its Renaissance Commentators, 1521-1601. Leuven 2000, s. 215.
  3. R. J. W. Evans, Rudolf II and His World. Thames and Hudson London, 1997, s. 203-204.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Divišová B.: Emperor personal physician Christophoro Guarinoni (1534-1604), his colleagues and eminent patients. In: Časopis lékařů českých, roč. 153, č. 1, 1.1.2014, s. 31-35
  • Ottův slovník naučný, svazek X., heslo Guarinonius

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]