Ratiboř (Chyšky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ratiboř
Pohled na vesnici od kapličky
Pohled na vesnici od kapličky
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 107 (2011)
Domů 50 (2009)
Lokalita
PSČ 399 01
Obec Chyšky
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Ratiboř (5,97 km²)
Zeměpisné souřadnice
Ratiboř
Ratiboř
Další údaje
Kód části obce 139793
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ratiboř je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi 3 km na západ od Chyšek. Je zde evidováno 50 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 107 obyvatel.[2]

Ratiboř je také název katastrálního území o rozloze 5,97 km².[3] V katastrálním území Ratiboř leží i Nálesí a Ratibořec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[4] O osudech této a okolních vesnic jsou kusé zprávy. Po husitských válkách ves náležela k orlickému panství.[5] Po smrti Bohuslava ze Švamberka dědictvím přešla ves do majetku jeho bratra Jana.

Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka. Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny vesnice Porešín, Branišovice, Záluží, Hrazany, Hrazánky, Přeštěnice, Ratibořec.[5]

Do roku 1825 v obci nebyla škola. Děti docházely do Petrovic nebo do Chyšek. Od tohoto roku vyučoval bezplatně podučitel, který se do vesnice přistěhoval. Až v roce 1860 byla postavena nová budova školy, ale kapacitně nepostačovala. V roce 1898 byla postavena jednoposchoďová školní budova, původní stará školní budova byla odprodaná a vyučování zde bylo zahájeno v roce 1900.[5]

Ratiboř do roku 1888 patřila k sedlčanskému okresu.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1893.[5]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Návesní kaple.[6]
  • Smírčí kříž se nachází na konce vesnice, vpravo u silnice směrem na Branišovice.[7] Je žulový a zhruba přes jeden metr vysoký. Rytiny na kříži jsou málo znatelné a měly by znázorňovat nůžky a meč.[5] Výška kříže 157 cm, šířka 72 cm, síla 23 cm.[7] Výzdoba kříže : zahloubený obrys meče a v spodní části kříže jsou rozevřené nůžky.[7]
  • Kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla se nalézá u cesty směrem na Branišovice před Ratiboří. Na podstavci kříže je vročení 1936. [8]
  • Celokamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla se nalézá v zahradě, před usedlostí čp. 25, v severní části vesnice.[8]
  • Celokamenný kříž, reliéfně zdobený motivem srdíčka a kytiček, bez motivu Kristova těla, má na svém zdobném soklu dataci 1879. Nalézá se ve vesnici, směr na Nálesí, před domem čp.19.[8]
  • U komunikace z vesnice ve směru na Nálesí je umístěný kovový kříž s korpusem Krisova těla na kamenném podstavci.[8]
  • Za vesnicí ve směru na Ratibořec se nalézá torzo kříže. Datace 1854.[8]
  • Usedlost čp. 5 ve vsi je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Kromě této usedlosti jsou ve stejném seznamu vedené i špýchary u čp. 7, čp. 11, čp. 36.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst se vztahuje ke smírčímu kříži v Ratiboři. Podle pověsti došlo o pouťové zábavě, která se konala v místní chalupě, protože hospoda zde tenkrát ještě nebyla, ke sporu o dívku. Následně došlo vzájemnému dvounásobnému zabití obou soků. Podle rytin na kříži se mělo jednat o vojáka a o krejčího.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  5. a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 147. 
  6. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 100. 
  7. a b c HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. [s.l.]: Svazek obcí Milevska ISBN 978-80-260-7297-3. S. 17. 
  8. a b c d e Hladký, s. 126.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]