Hněvanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hněvanice
Pohled na obec ze silnice směrem na Hrazánky
Pohled na obec ze silnice směrem na Hrazánky
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 49 (2011)
Domů 30 (2009)
Lokalita
PSČ 399 01
Obec Chyšky
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Branišovice u Ratiboře (6,86 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hněvanice
Hněvanice
Další údaje
Kód části obce 139777
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvanice je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi 4,5 km na západ od Chyšek. Je zde evidováno 30 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[2]

Hněvanice leží v katastrálním území Branišovice u Ratiboře o výměře 6,86 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[4] Ves sdílela osudy nedalekých Branišovic. Vesnice patřila k majetku milevského kláštera.[5] Po roce 1420 se ves podobně jako nedaleké Branišovice a Záluží připojila k majetku pánů z Rožmberka.[6] Poté ves patřila pod panství švamberské. V roce 1576 byla ves prodaná Kryštofem ze Švamberka Bedřichu Doudlebskému z Doudleb a připojena k jejich nadějkovskému panství.[6] V roce 1637 byly Hněvanice, stejně jako okolní vesnice, prodány Mikulášem Bechyně z Lažan panu Adamu Bedřichovi Doudlebskému z Doudleb.[6] Pak roku 1665 připadly vesnice dědictvím jeho staršímu synu Janovi Doudlebskému. V držení jejich rodu byla ves dalších pět let. Poté byla prodaná a další majitelé se pak často střídali.[7]

Farou náležely Hněvanice do Obděnic, škola bývala v Ratiboři, četnictvo v Chyškách a lékař byl v Milevsku.[8]

V roce 1904 byl založený sbor dobrovolných hasičů.[8]

V roce 1930 zde žilo 138 obyvatel a bylo vedeno 23 domů.[8]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Před kaplí se nalézá kamenný kříž s Kristem malovaným na plechu.
  • Proti Hněvanicům se u komunikace z Petrovic do Milevska nachází vpravo a zhruba v polovině vzdálenosti mezi odbočkou do Hrazan a Hrazánek kamenný Víškův kříž.[10] Kříž nese dataci 1855 na spodním podstavci. Při stavbě silnice byly v tomto místě nalezeny dvě lidské kostry a pohřbeny pod tímto křížem.[6] Tato silnice se stavěla roku 1855.[6] Stavba byla rozdělená úkolově. Každá ves měla postavit určitý úsek silnice.[6] Hněvanický sedlák dostal těžký úsek. Měl srovnat příkrý kopec v místě, kde se říká u Cukavy. Ale rozhodl se vyřešit tento problém snadnějším způsobem. Dozorce, který odvedenou práci přebíral, od něj dostal pytel hrachu. Tak zůstal kopec i nadále těžko sjízdný, až do roku 1939, kdy byla silnice rozšířena a znovu upravena.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  5. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 146. 
  6. a b c d e f g Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie
  7. Kytka, str. 156
  8. a b c Kytka, str. 147
  9. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 80. 
  10. Kytka, str. 146

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]