Přeskočit na obsah

Přehořov (Žihle)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přehořov
Barokní kaple Nejsvětější Trojice na návsi
Barokní kaple Nejsvětější Trojice na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽihle
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel55 (2021)[1]
Katastrální územíPřehořov u Žihle (3,55 km²)
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů41 (2021)[2]
Přehořov
Přehořov
Další údaje
Kód části obce196886
Kód k. ú.796883
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehořov (německy Ueberbergen) je vesnice, část obce Žihle v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 1,5 kilometru jižně od Žihle. Její katastrální území zaujímá 354,99 ha.

Název vesnice je odvozen ze jména Přehoř ve významu Přehořův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Prehorow (1243), de Prehorowe (1240), de Prziehorzowa (1382), de Przehorzowa (1402), in Przeyehorzow (1410), in Prziehorz (1417), de Przehorzowa (1444), Přehořovský a v Přehořově (1524), na Przehorzowie (1621), Pržehorz (1651), Pržehorž a Pržehorzow (1787), Přehoř (1846), Přehořov a Přehoř (1854) a Přehořov nebo Ueberbergen (1911).[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1234.[4] Roku 1240 jsou zmiňováni bratři Miloslav a Břetislav (Milozlaus et Prezzizlaus de Prihorowe).

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Přehořov sousedí na severu s Žihlí, na jihovýchodě s Potvorovem a na jihozápadě s Odlezly. Severovýchodně od vsi začíná přírodní park Jesenicko, jižně po proudu Mladotického potoka je Odlezelské jezero. Vsí protéká Mladotický potok, do kterého ústí Přehořovský a pod vsí Potvorovský potok.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 258 obyvatel (z toho 135 mužů), z nichž bylo 151 Čechoslováků a 107 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva lidé byli evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé a jeden byl bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: 168 Čechoslováků, 74 Němců a dva cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 55 členů církve československé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a sedm lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 230 232 241 207 241 258 234 131 119 114 84 63 56 57 55
Počet domů 37 40 39 43 43 45 50 52 32 34 25 35 35 29 41

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Přehořov byl osadou obce Žihle v okrese Podbořany. V letech 1880–1950 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1964 je opět částí obce Žihle v okrese Plzeň-sever.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Přehořov, s. 464. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 329.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 460.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]