Starý Hrozňatov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starý Hrozňatov
Základní informace
Sloh románský, barokní, novogotický
Architekt Adam Haberzettl
Výstavba 12. století
Přestavba 16. a 19. století
Poloha
Adresa Hrozňatov, Cheb, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Starý Hrozňatov
Starý Hrozňatov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27655/4-126 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Hrozňatov (též Kinsberk) je hrad přestavěný na zámekHrozňatově nedaleko města Cheb. Románský hrad byl postaven ve dvanáctém století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha přestaveb, z nichž poslední proběhla v novogotickém slohu ve druhé polovině devatenáctého století. Zámek je spolu s kaplí Nejsvětější Trojice chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad vznikl nejspíše již ve dvanáctém století, kdy na něm mohl sídlit Ušalk z Kinsberka připomínaný v roce 1188. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1217, ve kterém jsou na smlouvě falckraběte Raboda a hraběte Jindřicha z Ortenburku uvedeni jako svědci Jindřich z Kinsberka se svým stejnojmenným synem, kteří byli ministeriály chebské falce. Jejich potomkům hrad patřil ještě v roce 1259, ale o rok později přešel do zástavního držení plavenských fojtů,[2] kteří jej o rok později vrátili. Ještě předtím však v roce 1233 proběhla raně gotická přestavba.[3]

V roce 1322 získal Chebsko král Jan Lucemburský, a hrad se stal lénem České koruny. V letech 1342–1360 byl jeho správcem Arnošt Winkler z Falknova, roku 1380 Bohuslav z Hartenberka a od roku 1396 Jindřich Pluh z Rabštejna. Vdova po něm hrad v roce 1401 prodala městu Cheb, které ho o rok později přenechalo bratrům Albrechtu a Lorenci Frankengrünerovým, jejichž potomci na hradě sídlili s výjimkou let 1470–1486[2] až do roku 1506, kdy Starý Hrozňatov koupil za 3200 rýnských zlatých Kryštof z Týna. Pánům z Týna panství zůstalo téměř sto let. V letech 1603–1608 byli majiteli Tennerové, od kterých je získal za 36 000 rýnských zlatých rytíř Kryštof Elbogner ze Schönfeldu a Ottengrünu. V šestnáctém[4] nebo na na počátku sedmnáctého století proběhla renesanční přestavba.[3]

Během třicetileté války hrad chátral a na jejím konci byl v roce 1647 obležen a dobyt švédským vojskem, které hrad obsadilo. Po válce byl hrad obnoven v barokním slohu a v roce 1658 jej koupili chebští jezuité. Po zrušení řádu v roce 1773 jejich majetek převzal náboženský fond, který jej spravoval až do roku 1824, kdy zámek koupil za 54 605 zlatých Jan Nonner z Prahy. Jan Nonner nechal na zámku provést pozdně barokní úpravy. Po roce 1872 se na zámku vystřídala řada majitelů, z nichž Josef Antonín Halbmayer jej nechal přestavět podle projektu architekta Adama Haberzettla v novogotickém stylu.[2]

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován, a v letech 1950–1965 využíván jednotkou Pohraniční stráže která ho zcela zdevastovala a hrozilo, že bude odstřelen a zbourán. V roce 1965 ho nakrátko získala Chebská galerie. Zámek ve Starém Hrozňatově zachránil její ředitel Bojmír Hutta, který zde zamýšlel vybudovat lapidárium barokní plastiky.[5][6] Do areálu zámku byly svezeny poškozené sochy z pohraničí (většinou ze hřbitovů, křižovatek cest, božích muk apod.) a zde postupně procházely restaurováním. Huttovým přičiněním se opravený zámek roku 1968 otevřel pro veřejnost. Byl přizpůsoben potřebám galerie a kromě depozitáře a společenského sálu, kde se konaly přednášky a diskuse, v něm měly být zřízeny dva ateliéry a sochařská dílna pro plánovaná sochařská sympozia. Počátkem normalizace zámek opět zabavilo Ministerstvo vnitra, protože podle jeho názoru ležel příliš blízko západní hranice,[7] a přestalo ho udržovat.[2] Na počátku devadesátých let dvacátého století prošel zámek neúspěšnou privatizací a až do roku 2007 dále chátral. Rekonstrukce byla zahájena až po roce 2007 firmou ElitProfit.[8]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Černá věž

Zámek je od zbylé části vrchu, na kterém stojí, oddělen příkopem částečně vysekaným ve skále.[2] Z nejstarší stavební fáze pochází románská[9] Černá věž, což je okrouhlý bergfrit s plochostropými interiéry vyzděnými klasovým zdivem[4] Do věže, jejíž zdi dosahují síly 2,9 metru, se vstupovalo po můstku ze sousední hradby portálkem v prvním patře. Na bergfrit navazovala hradba, ve které bývala brána, po které se v těle věže dochovala kapsa závory. Čelo chránila ještě parkánová hradba.[9]

V jihozápadním nároží stávala čtverhranná obytná věž, ze které se dochoval sklep s rozměry 8 × 8 metrů. Před ní bývala další okrouhlá věž zvaná Shnilá, ale v roce 1842 byla zbořena. Obytná budova stála nejspíše také podél jižní hradby. Dochoval se z ní sklep, který mohl být v době vzniku budovy přízemím.[2]

Palác na jihozápadní straně byl postaven během renesanční přestavby v šestnáctém století a po třicetileté válce vznikla také zástavba na východní a severní straně hradu.[2] Suterénní prostory západní strany bývaly považovány za románské, ale novější průzkumy prokázaly jejich gotický původ. Za románské jsou považovány pozůstatky zástavby odkryté v prostoru nádvoří archeologickým výzkumem a v podobě nepatrných zbytků dochovaná věž v západní části hradu.[9]

V devatenáctém století byly fasády budov empírově upraveny. Dochovaná podoba zámku pochází ze druhé poloviny devatenáctého století, kdy bylo severní a východní křídlo zbořeno a na místě starého paláce vznikl romantický zámek.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Identifikátor záznamu 138914 : Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice a parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Starý Hrozňatov, s. 370–376. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Starý Hrozňatov – zámek, s. 319–320. 
  4. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Starý Hrozňatov, s. 514–515. 
  5. TRNKA, S. Návod na záchranu historické památky. Zemědělské noviny. Květen 1969, roč. 6, čís. 8. 5. 1969. 
  6. PALACKÁ, Dagmar. Proč nevyletěl do povětří. Zemědělské noviny. Srpen 1969, roč. 6, čís. 19. 8. 1969. 
  7. KÁRNÍK, Tomáš. Galerie výtvarného umění v Chebu v letech 1962–1989. Olomouc, 2015 [cit. 2018-08-26]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Vedoucí práce Pavel Šopák. s. 33–35. Dostupné online.
  8. VYČICHLO, Jaroslav. Starý Hrozňatov – hrad a zámek Kinsberg [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  9. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Starý Hrozňatov, s. 102. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KÁRNÍK, Tomáš. Galerie výtvarného umění v Chebu v letech 1962–1989. Olomouc, 2015 [cit. 2018-08-26]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Vedoucí práce Pavel Šopák. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]