Starý Hrozňatov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Starý Hrozňatov
Základní informace
Sloh románský, barokní, novogotický
Architekt Adam Haberzettl
Výstavba 12. století
Přestavba 16. a 19. století
Poloha
Adresa Hrozňatov, Cheb, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Starý Hrozňatov
Starý Hrozňatov
Další informace
Kód památky 27655/4-126 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Hrozňatov (též Kinsberk) je hrad přestavěný na zámekHrozňatově nedaleko města Cheb. Románský hrad byl postaven ve dvanáctém století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha přestaveb, z nichž poslední proběhla v novogotickém slohu ve druhé polovině devatenáctého století. Zámek je spolu s kaplí Nejsvětější Trojice chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad vznikl nejspíše již ve dvanáctém století, kdy na něm mohl sídlit Ušalk z Kinsberka připomínaný v roce 1188. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1217, ve kterém jsou na smlouvě falckraběte Raboda a hraběte Jindřicha z Ortenburku uvedeni jako svědci Jindřich z Kinsberka se svým stejnojmenným synem, kteří byli ministeriály chebské falce. Jejich potomkům hrad patřil ještě v roce 1259, ale o rok později přešel do zástavního držení plavenských fojtů,[2] kteří jej o rok později vrátili. Ještě předtím však v roce 1233 proběhla raně gotická přestavba.[3]

V roce 1322 získal Chebsko král Jan Lucemburský, a hrad se stal lénem České koruny. V letech 1342–1360 byl jeho správcem Arnošt Winkler z Falknova, roku 1380 Bohuslav z Hartenberka a od roku 1396 Jindřich Pluh z Rabštejna. Vdova po něm hrad v roce 1401 prodala městu Cheb, které ho o rok později přenechalo bratrům Albrechtu a Lorenci Frankengrünerovým, jejichž potomci na hradě sídlili s výjimkou let 1470–1486[2] až do roku 1506, kdy Starý Hrozňatov koupil za 3200 rýnských zlatých Kryštof z Týna. Pánům z Týna panství zůstalo téměř sto let. V letech 1603–1608 byli majiteli Tennerové, od kterých je získal za 36 000 rýnských zlatých rytíř Kryštof Elbogner ze Schönfeldu a Ottengrünu. V šestnáctém[4] nebo na na počátku sedmnáctého století proběhla renesanční přestavba.[3]

Během třicetileté války hrad chátral, a na jejím konci byl v roce 1647 obležen a dobyt švédským vojskem, které hrad obsadilo. Po válce byl hrad obnoven v barokním slohu a v roce 1658 jej koupili chebští jezuité. Po zrušení řádu v roce 1773 jejich majetek převzal náboženský fond, který jej spravoval až do roku 1824, kdy zámek koupil za 54 605 zlatých Jan Nonner z Prahy. Jan Nonner nechal na zámku provést pozdně barokní úpravy. Po roce 1872 se na zámku vystřídala řada majitelů, z nichž Josef Antonín Halbmayer jej nechal přestavět podle projektu architekta Adama Haberzettla v novogotickém stylu.[2]

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován, a v letech 1950–1965 využíván jednotkou Pohraniční stráže. V roce 1965 zámek nakrátko získala Chebská galerie, ale brzy poté jej převzalo ministerstvo vnitra, v jehož majetku nebyl udržován.[2] Na počátku devadesátých let dvacátého století byl zámek neúspěšně zprivatizován, a až do roku 2007 dále chátral. Rekonstrukce byla zahájena až po roce 2007 firmou ElitProfit.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Černá věž

Zámek je od zbylé části vrchu, na kterém stojí, oddělen příkopem částečně vysekaným ve skále.[2] Z nejstarší stavební fáze pochází románská[6] Černá věž, což je okrouhlý bergfrit s plochostropými interiéry vyzděnými klasovým zdivem[4] Do věže, jejíž zdi dosahují síly 2,9 metru, se vstupovalo po můstku ze sousední hradby portálkem v prvním patře. Na bergfrit navazovala hradba, ve které bývala brána, po které se v těle věže dochovala kapsa závory. Čelo chránila ještě parkánová hradba.[6]

V jihozápadním nároží stávala čtverhranná obytná věž, ze které se dochoval sklep s rozměry 8 × 8 metrů. Před ní bývala další okrouhlá věž zvaná Shnilá, ale v roce 1842 byla zbořena. Obytná budova stála nejspíše také podél jižní hradby. Dochoval se z ní sklep, který mohl být v době vzniku budovy přízemím.[2]

Palác na jihozápadní straně byl postaven během renesanční přestavby v šestnáctém století a po třicetileté válce vznikla také zástavba na východní a severní straně hradu.[2] Suterénní prostory západní strany bývaly považovány za románské, ale novější průzkumy prokázaly jejich gotický původ. Za románské jsou považovány pozůstatky zástavby odkryté v prostoru nádvoří archeologickým výzkumem a v podobě nepatrných zbytků dochovaná věž v západní části hradu.[6]

V devatenáctém století byly fasády budov empírově upraveny. Dochovaná podoba zámku pochází ze druhé poloviny devatenáctého století, kdy bylo severní a východní křídlo zbořeno a na místě starého paláce vznikl romantický zámek.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Identifikátor záznamu 138914 : Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice a parkem. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c d e f g h ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Starý Hrozňatov, s. 370–376. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Starý Hrozňatov – zámek, s. 319–320. 
  4. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Starý Hrozňatov, s. 514–515. 
  5. VYČICHLO, Jaroslav. Starý Hrozňatov – hrad a zámek Kinsberg [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  6. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Starý Hrozňatov, s. 102. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]